Čím si vysvětlujete, že se v Česku pořád tolik pije?
Je to určitě věc kultury. Jako národ máme pivo a jsme na něj hrdí. Stačí si vzpomenout na takový ten zvyk dát si v neděli k obědu pivo. Vnímáme to jako něco normálního, což si myslím, že je ten problém. I děti se už v hodně nízkém věku setkávají s alkoholem. Rodič pošle dítě se džbánkem do hospody, ať mu přinese pivo. A hospodský s tím nemá problém. Pro spoustu lidí je opravdu normální pít. A ještě k tomu přidejte ony bájné „léčivé účinky“ – říká se, že na rýmu platí panák, že Becherovka léčí… To jsou všechno důvody, proč pijeme tolik.

Kondice 2020/02Zdroj: měsíčník KondiceI lékaři ale přeci někdy radí dát si alkohol, pozitivní vliv prokázaly i některé studie…
To jsou skutečně jen mýty. Spousta těchto pozitivních účinků vzniká hodně jednostranným pohledem. Například když si dáte skleničku červeného, tak to třeba nějak pozitivně může ovlivnit srdce; ale vy pořád máte v těle játra, ledviny, mozek, žaludek a všechny další orgány, kterým to v tu chvíli nepomáhá. Další věc je, že u spousty studií, které prokazovaly pozitivní účinky alkoholu, se zpětně ukázaly metodické chyby. Právě ty způsobily, že na tom skupiny běžných pijáků byly lépe než skupiny abstinentů. Ve chvíli, kdy se srovnává skupina umírněných pijáků, kteří pijí jen příležitostně, s těmi, kdo pijí hodně, najednou padají všechny rádoby ochranné faktory alkoholu. Alkohol se naopak čím dál víc spojuje s nemocemi, jako jsou rakovina prsu, rakovina jícnu, žaludku, slinivky nebo diabetes. To jsou témata, o kterých se dříve tolik nemluvilo.

S příliš pozitivním vztahem k alkoholu nebojuje jen Česko. Můžeme se inspirovat v zahraničí? Často se v tomhle ohledu zmiňují třeba severské země…
Bohužel mě nenapadá stát, kde je alkohol dostupný, a vláda si s tím ví rady. Severské země mají k alkoholu stejně pozitivní přístup jako my. Mám osobní zkušenost se Švédskem. Vláda to řeší částečnou nedostupností alkoholu. Mají hodně hlídané, kde se dá alkohol prodávat a komu, ale na druhou stranu vidíme, že to pak vede k alkoturistice a nezřízenému opíjení, když je příležitost. Poučení se nakonec dá najít i v minulosti, stačí si vzpomenout, jak dopadla prohibice v Americe. Musíme tedy hledat řešení čistě pro nás. Platí, že země, které nemají problém s alkoholem, ho také nemají tak kulturně zakořeněný. Třeba tam, kde je hodně silný islám, nebo tam, kde alkohol jednoduše není. Jsou sice i země nám bližší, kde se tolik nepije, třeba Velká Británie či Lucembursko, ale je skutečně nemožné najít zemi, kde se inspirovat. U cigaret jsme dál, tam je velkým vzorem Austrálie. Můžete si tam koupit jen velká, drahá balení cigaret, navíc poměrně unifikovaných, takže si je těžko spojíte s konkrétní značkou. To je určitě cesta.

Celý rozhovor o tom, jak to Češi mají s alkoholem, najdete v únorové Kondici, která je již v prodeji. Kromě toho v ní najdete také:
* tipy na to, jak si zlepšit lyžařskou techniku
* jak si užít singl cestování nebo jak konečně přestat plýtvat jídlem 
* zjistíte také, jak posílit vršek těla,
* naučíte se meditovat v pohybu nebo si správně promazat svaly před výkonem a po něm

Jak jsou na tom Češi se závislostmi?
Zapojte se do ankety Deníku, který se rozhodl zjistit, jak jsou na tom Češi, Moravané a Slezané se svými závislostmi. Má někdo ve vašem okolí problémy s alkoholem, cigaretami nebo drogami? Dospělí i děti mohou být také nezdravě přilepeni na displeji svých mobilů… Pomozte nám zjistit, jak to s Čechy je, a vyplňte anketu na www.zavislosticechu.cz.

DOMINIKA RÝPAROVÁ