HIV, chřipka nebo rakovina. Speciální vakcíny mohou „spasit“ svět

Somálsko má smůlu. Bohaté země vyluxovaly vakcíny proti covidu

Vakcíny používající mediátorové RNA mají velký potenciál, ať už se to týká léčby rakoviny, chřipky či HIV, nebo aktuálně potlačení koronavirové pandemie. Nové informace hovoří zejména o tom, že by mohly být také účinným prostředkem k zastavení infekčních nemocí, když americké Centrum pro kontrolu a prevenci onemocnění (CDC) konstatovalo, že tyto vakcíny mohou ochránit před infekčními chorobami.

Kombinovaná vakcína proti chřipce i covidu-19

Ambiciózní plán už nastínila biotechnologická společnost Moderna, která oznámila, že připravuje nové vakcíny na bázi mRNA proti jiným virům, včetně viru chřipky, viru lidské imunodeficience (HIV) a viru Nipah přenášeného netopýry (virus, který může způsobovat různé stavy, včetně akutních respiračních problémů a encefalitidy).

Moderna plánuje i vakcínu proti chřipce, která by byla účinná proti dvěma typům chřipky A a B. Celosvětově se chřipkou nakazí až 5 milionů lidí a z toho jich každoročně až 650 000 zemře. Společnost uvažuje také o potenciální kombinované vakcíně, která by zahrnovala očkovací látky proti chřipce, SARS-CoV-2, respiračním syncytiálním virům (RSV), které zejména v zimním období vyvolávají infekce dýchacích cest, a lidskému metapneumoviru (hMPV).

Vakcína proti covidu má i svá rizika: Víme, kdo by se očkování měl vyhnout

Podle imunologa a alergologa Vojtěcha Thona z centra RECETOX Masarykovy univerzity v Brně to ale nepůjde tak rychle jako u vakcíny na covid-19. U té hrál totiž roli celospolečenský tlak na potlačení pandemie. „Dokážeme vylepšit vakcíny proti chřipce, ale není o to takový zájem v rámci států, jako je dnes o vakcínu proti covidu-19,“ podotýká. „Jsou otevřené nesmírné možnosti a je jen na společnosti, o co bude mít zájem. V principu není pro vědce vytvořit takové vakcíny problém. Můžeme cílit na slizniční vakcíny, které by chránily ještě víc,“ soudí profesor Thon.

Probíhá klinické testování

Vakcíny RNA se od tradičních očkovacích látek liší tím, že neobsahují žádné mrtvé ani nijak oslabené původce nemoci, ale přímo genetickou informaci části viru. Vakcína tak obsahuje pokyny, jak přimět tělo k produkci vlastních protilátek, které je ochrání před infekcí, pokud s ní přijde do styku. Jejich výhoda je v tom, že aktivují obě základní složky naší imunity, buněčnou i protilátkovou, a nemusí se do nich přidávat další adjuvans. Nevýhodu pak představuje nízká teplota skladování a transportu.

Dáte se očkovat ruskou vakcínou? Maďarsko si objednalo Sputnik V.

mRNA vakcíny přesto nejsou pro vědce žádnou novinkou, v současné době už je řada těchto vakcín dokonce v prvním nebo druhém kole (ze tří) klinického testování. Jedná se o RNA vakcíny proti viru Zika, chřipce, vzteklině nebo rakovině vaječníků. „Jedná se o revoluci v medicíně ve smyslu dalších prevencí včetně vakcíny proti rakovině. Vycházíme z výzkumů, které vznikaly v rámci snahy získat vakcíny proti rakovinotvorným buňkám,“ upřesňuje imunolog Thon.

Náplasti místo jehel?

Podle odborného časopisu Nature se vědci ze společnosti Vaxess Technologies v americkém státě Massachusetts nově snaží vyvinout i kožní náplast, která by byla posetá drobnými mikrojehličkami. Ty by postupně uvolňovaly vakcínu do kůže. Tím by se mohla vyřešit jedna z velkých nevýhod vakcín: vedlejší účinky. Ačkoli jsou přechodné, řada lidí se v klinických studiích na vakcínu proti covidu-19 po vpichu očkovací látky do svalu setkala s bolestmi svalů a únavou.