Na barvě léků záleží. Pravidla jsou velmi zajímavá

Dnes hrají mnohé produkty farmaceutického průmyslu všemi možnými barvami, přičemž jde o významný nástroj psychologický, terapeutický i marketingový.

Zač ty hezké pilulky?

Transformace léků směrem k barevnosti začala koncem 60. let a brzy na trh vtrhly pestré medikamenty. Jako první dorazily lesklé základní odstíny typu třešňově červené, limetkově zelené či žluté. Kdo by tenkrát očekával, že o třicet let později budou farmaceuti své výrobky schopni tónovat v rámci 80 000 barevných kombinací? A že půjde nikoliv jen o „potěšení pro oko“, ale i prospěch jak pro spotřebitele, tak farmaceutické společnosti?

Krotitel metastáz. Mladý Čech je velkou nadějí pro nemocné rakovinou

Barvy mají v případě léků důležitou roli. Pomáhají odlišit jednotlivé tablety a usnadnit užívání. To je důležité zejména pro lidi starší či odkázané na velké množství léků. Pokud by úplně všechny byly v podobě malých bílých tabletek, docházelo by k mnohem větším omylům a nehodám, ať již v rámci předávkování, či naopak vynechání medikace.

Vědci také zjistili, že pacienti všech věkových kategorií, kteří mají denně pravidelně užívat více léků, dávají přednost jasným barvám, z čehož vyplývá, že jsou barvy a jejich kombinace účinným způsobem, jak vytvořit určitou „přitažlivost“ léků a omezit i případné výpadky v užívání.

Jiným psychologickým aspektem budiž fakt, že podle výzkumů reagují pacienti nejlépe, pokud barva odpovídá zamýšlenému poslání léku. Uklidňující modrá pro dobrý spánek, dynamická červená pro rychlou úlevu. Na druhou stranu by jasnou kontraindikací bylo červené či citronově žluté zbarvení tablety určené na reflux, manifestující se silným pálením žáhy, či brčálově zelené tablety za účelem zklidnění nevolnosti a vzbouřeného žaludku.

Neoddiskutovatelný význam však má barva léků i v tzv. brandingu. „Barvy a design jsou vytvářeny hlavně pro emocionální přitažlivost a značku,“ říká dr. Gerardo Sison, výzkumník a farmaceut z floridské univerzity. „Například viagra je nejznámější jako modrá pilulka. AstraZeneca se proslavila výrobou léku Nexium v podobě purpurových pilulek.“ Stejný vědec také uvádí, že spotřebitelské studie prokázaly, o co výrazněji vnímají lidé potenciální účinek léku, je-li jeho barva tmavší.

Spojení mezi značkou a barvou může být někdy tak silné, že v něm dále pokračují i generičtí výrobci. „Často si první výrobce vybere určité barevné schéma a o několik let později, když existuje generický lék z více zdrojů, zachovají jeho výrobci stejné barvy, aby byly tablety i nadále pacientům důvěrně známé,“ vysvětluje Kristi C. Torresová, farmaceutická odbornice z Austinu v Texasu.

Na význam lékové barevnosti se zaměřily už mnohé výzkumy, potvrzující, že barva, tvar, chuť a dokonce i název tablety mohou mít vliv na to, jak je pacienti budou vnímat. Vhodná kombinace například dokáže posílit i placebo efekt, čímž zlepší výsledky a může dokonce snížit případné vedlejší účinky. Studie publikovaná už v roce 2013 zjistila, že rozdíly v barvě předepsaných léků ovlivňují, s jakou pravděpodobností pacient přestane lék užívat.

Psychosomatika rozšiřuje úhel pohledu, říká lékařka Barbora Branna

Vědci uvedli, že u lidí, kteří přejdou na barevně odlišná generická léčiva, je padesátiprocentní pravděpodobnost, že lék přestanou brát. Výzkumný tým se v tomto případě konkrétně zaměřil na antiepileptika, která užívají až 2 % populace. Zjistil, že když pacienti s epilepsií přešli na pilulku jiné barvy, než na jakou byli dosud zvyklí, 53 % přestalo lék užívat podle předpisu.

Aaron S. Kesselheim, profesor z Harvardské univerzity a vedoucí výzkumník této studie, uveřejněné v odborném magazínu JAMA Internal Medicine, řekl: „Již delší dobu existuje podezření, že vzhled tablety souvisí s dodržováním užívání léků, ale toto je první empirická analýza přímo spojující fyzické vlastnosti tablet s adherentním chováním pacientů. Zjistili jsme, že změny barvy tobolek výrazně zvyšují pravděpodobnost, že pacienti přestanou užívat své léky podle předpisu.“

Modrá je dobrá, oranžová lepší

Barva byla ve farmacii podle některých odborníků povýšena na status „powerhouse“, což lze volně přeložit jako hnací síla, tedy základní součást charakteristiky léku. Stejně jako u ostatních produktů – od oblečení přes nádobí po jídlo – se i uživatelé léku, ať již vědomě či nevědomě, údajně rozhodují i podle jeho barvy. 

Ta má jedinečnou schopnost přitahovat a líbit se (ano, i to občas hraje při užívání medikamentů roli), sdělovat určité hodnoty a výhody a odlišovat značku od ostatních. Jako příklad „barevného boje“ bývá občas udávaný zápas mezi dvěma pilulkami na mužskou potenci – preparáty Viagra a Levitra.

Viagra, modrá pilulka ve tvaru kosočtverce, byla představena v roce 1997. Okamžitě se stala senzací a jedním z nejúspěšnějších léků na předpis ve farmaceutické historii. Během jediného roku se léčiva prodalo celkem za 1,74 miliardy dolarů. V roce 2002 marketingové skupiny konkurenčního produktu Levitra sezvaly dohromady nejlepší kreativce a snažily se najít cestu, jak porazit vítězné tažení slavné „modré pilulky“.

Výsledkem byla teze, že modrá barva je příliš chladná a může vyvolávat představu nemoci. Cílem tak bylo vymyslet pro preparát Levitra lákavější barvu a logo. Po rozsáhlých testech představil tým triumfální vlastní barvu: oranžovou, extrémně zářivou a energickou. Důstojný konkurent byl na světě.

Počítat na prstech? Jen do toho, má to blahodárný vývoj na mysl

Podle psychologů souvisí 80 % vizuálních informací právě s barvou. Na druhou stranu – v budoucnu na barvě tablet, alespoň těch na předpis, nemusí vůbec záležet. Vědci už dokázali vytvořit speciální mikročipy, které mohou být implantovány pod kůži a naprogramovány tak, aby uvolňovaly léky v potřebné koncentraci a množství. K čipu mohou být dokonce připojeny senzory, které detekují hladinu léčiva v těle a podle potřeby pak přidávají další.

Barva evokuje chuť, chuť evokuje barvu

Některé výzkumy dokázaly, že pacientům bývá příjemnější spolknout růžovou či žlutou tabletku než třeba kouřově šedou, protože jasné a příjemné barvy vzbuzují i dojem „lepší chuti“. Účinky barvy v podobě asociace určité vůně či chuti jsou známé již dlouho. I rané civilizace, například Římané, dobře věděli, že lidé „jedí i očima“. Také proto bylo třeba máslo už od 13. století barveno do žluta.

Opakované pokusy prokázaly, že barva jídla je prvním impulsem, který ovlivňuje naši chuť. Pokud je borůvkový nápoj oranžový, většina konzumentů bude tvrdit, že chutná pomerančově. Jeden z často zmiňovaných výzkumů byl postaven na tom, že několik sklenic obsahovalo stejnou kohoutkovou vodu, nicméně v každé byla jinak obarvená.

Respondenti by přísahali na vlastní život, že neobarvená byla obyčejná voda, zatímco žlutá měla citronovou chuť, oranžová pomerančovou a červená chutnala lehce po jahodách. Barvami je posedlý marketing celého potravinářského průmyslu, vycházející z mnohdy vědecky nijak nepodložených předpokladů.

Často například pracuje s presumpcí, že červená vyvolává vášeň nebo jinak výrazné emoce. Její jasný odstín a souvislost s vysokou stimulací tak využívá spousta provozoven rychlého občerstvení k upoutání pozornosti spotřebitelů. Červená a další teplé barvy (žlutá, oranžová atd.) mohou podle některých tezí zvyšovat chuť k jídlu, což je pro restaurační provozy splněný sen.

Žlutá barva bývá navíc nezřídka dávána do souvislosti se zvýšením sekrece serotoninu, tedy veselostí a pocitem štěstí, kteréžto emoce mohou zákazníky přimět k většímu dopřávání si jídla. Na druhé straně spektra stojí zase barva modrá, mající chuť k jídlu naopak potlačovat. Lidé, kteří se snaží zhubnout, tak mnohdy nakupují modré talíře.

Na vysoký tlak pomáhají i obyčejné potraviny. Zázraky umí česnek či ryby

I další barvy jsou dnes a priori signálem vysílaným potravinovým spotřebitelům. Zelená je pevně spojená se vším přírodním, „bio“, organickým, udržitelným a zdravým. Hnědá symbolizuje zdravou energii à la káva a čokoláda, pokud jde o obaly, pak také udržitelnost. Šedá a bílá bývají v marketingu této oblasti takřka jednoznačně zatracované, protože chuť k jídlu nepodporují vůbec.

Červená proti rakovině, žlutá na imunitu

Svůj význam mají i přírodní barvy potravin, zejména ovoce a zeleniny. I zde je velmi často zmiňovaná červená barva, spojující například rajčata, červené papriky, jahody či řepu. Co mají ještě společného? Lykopen, patřící mezi významné antioxidanty a chránící proti kardiovaskulárním chorobám či některým typům rakoviny.

Podle Harvard Health Publishing je jednou z nejvýznamnějších barevných skupin modrá až fialová. Ovoce a zelenina z této oblasti (borůvky, švestky, červené zelí, červená cibule…) patří mezi nejsilnější antioxidanty vůbec, bojují proti civilizačním nemocem, zpomalují proces stárnutí a jsou prevencí některých nemocí, např. Alzheimerovy choroby.

Odborníci z Harvardu nedají dopustit ani na skupinu „bílou“, od květáku přes pastinák až k celeru či kedlubně. Pomáhá snižovat krevní tlak, její konzumace je prevencí rakoviny tlustého střeva.

Magazín Livescience zase publikoval výsledky nizozemské studie, podle které je bílá skupina včetně jablek a hrušek (posuzuje se bílý vnitřek) významným bojovníkem proti mrtvici.

„Abychom předešli mrtvici, je velmi užitečné konzumovat větší množství bílého ovoce a zeleniny,“ uvedla ve svém prohlášení Linda M. Oude Griepová, vedoucí autorka studie a postdoktorandka v oblasti lidské výživy na nizozemské univerzitě Wageningen.

Hledají se dobří lidé od kosti. Kvůli covidu spadly počty dárců kostní dřeně

Oranžové a žluté ovoce a zelenina jsou zase plné živin, o nichž je známo, že chrání nervový systém, podporují zdraví očí a předcházejí srdečním chorobám. Hrají také důležitou roli při udržování zdraví pokožky, posilují imunitní systém díky spoustě vitaminu C a pomáhají budovat silné kosti.

Zelené ovoce a zelenina pak chrání oči a snižují riziko vzniku věkem podmíněné makulární degenerace. Základní živiny nacházející se v zeleném ovoci a zelenině chrání před rakovinou a vysokou hladinou špatného cholesterolu a regulují trávení.

Bílá nezaujme

Až do poloviny 20. století byly léky vesměs bílé kulaté tabletky. Dnes hrají všemi barvami. Spotřebitelské studie prokázaly, o co výrazněji vnímají lidé potenciální účinek léku, je-li jeho barva tmavší. Stejně jako u ostatních produktů – od oblečení přes nádobí po jídlo – se i uživatelé léku občas rozhodují i podle jeho barvy.

I když bílá barva ve farmaceutickém průmyslu stále vede, barevné varianty mohou být v mnohých případech významným rozlišovacím pomocníkem. Pokud by všechny léky byly malé bílé tabletky, docházelo by k mnohem větším problémům a nehodám, ať již v rámci předávkování, či naopak vynechání medikace.

„Již delší dobu existuje podezření, že vzhled tablety souvisí s dodržováním užívání léků, ale toto je první empirická analýza přímo spojující fyzické vlastnosti tablet s adherentním chováním pacientů,“ říká Aaron S. Kesselheim, profesor z Harvardské univerzity

Barva roku platí i pro jídlo

Společnost Pantone Color Institute každý rok vyhlašuje barvu roku, ovlivňující v následujícím období vývoj produktů – počínaje módou přes nábytek, obaly až třeba ke grafickému designu. Loni na akci poprvé výrazně zareagovala i oblast jídla.

Přecházením nachlazení oslabujete imunitní systém, varuje zkušená lékařka

Poté, co byla barvou roku zvolená klasická modrá, všechny zaskočila lavina modrých jídel na síti Instagram. Hitem se stal modrý čaj z motýlího hrachu neboli klitorie, přidávaný do mnohých nápojů a smoothies.

Firma TraceGains Sensient vyvinula na to konto první přírodní modré potravinářské barvivo a populární aplikace receptů Yummly shromáždila za pár měsíců více než 10 000 receptů věnovaných „modrému jídlu“.