Sádlo je stoprocentní živočišný tuk, který se získává ze savců, s výjimkou přežvýkavců, ale také z ptáků. Už staří Babylóňané vypracovali rozsáhlý seznam léčivých látek – materia medica. Jak píše Roy Porter ve své knize Dějiny medicíny od starověku po současnost, kterou vydalo nakladatelství Prostor, na babylonských tabulkách je zaznamenáno kromě jiného i to, že obvazy na rány byly napouštěny sušenou vinnou usazeninou, solí, olejem, pivem, jalovcem, léčivým bahnem nebo právě sádlem ve směsi s alkalickou zeminou a také odvary z léčivých rostlin.

Sádlo jako lék

Zásadním medicínským dokumentem, v podstatě nejstarší zachovanou učebnicí medicíny, je Erbesův papyrus pocházející z Théb, přibližně z doby kolem roku 1550 př. n. l. Text na něm zachycený se jednak zabývá důvody nejrůznějších onemocnění, jednak doporučuje terapeutické postupy k jejich léčbě. I tady se objevuje sádlo, získané z řady živočichů.

Zdroj: Youtube

„Při žaludečních obtížích se doporučoval odvar z kmínu, husího sádla a mléka. Růstu vlasů měla napomáhat i mast připravená z hrošího, lvího, krokodýlího, husího, hadího a kozorožího sádla,“ píše Roy Poter v knize. V egyptské medicíně k léčbě různých onemocnění sloužila i oslí slezina, prasečí mozek, medem oslazená želví žluč a opět sádlo různých druhů zvířat.

Řízky na sádle jsou nejlepší

Když je řeč o sádle, musíme začít v kuchyni. Jak ho tady nejlépe využít, radí Tomáš Popp, manažer Národního týmu kuchařů a cukrářů ČR. „Sádlo je samozřejmě bezvadné na smažení řízků. Snese vysokou teplotu a smaženým jídlům dodá příjemnou chuť. Na sádle lze bez obav smažit třeba i kapra, protože ten sádlo snese. Naopak se sádlo nehodí k opékáni ryb bez trojobalu. Má moc agresivní vepřovou chuť. Stejně tak ho není vhodné používat k opékání zeleniny,“ uvedl Popp.

Citron je úplný poklad pro domácí léčbu nemocí z nachlazení. Podporuje pocení a vylučování škodlivých látek z těla.
Zázračný citron: Léčí nemoci a stres. Nahradí i čisticí prostředky či kosmetiku

Na sádle můžeme podle Poppa s úspěchem opékat cibuli pro základ na zelí, pokud zelí používáme společně s vepřovým masem. A sádlo je vynikající i na pečení. „Můžeme sádlo používat také do těsta na sladké i slané pečivo. Hotovým výrobkům dá krásnou vláčnost. Naše babičky s jeho pomoci zadělávaly koláče, buchty, i pečivo a dnes se k těmto postupům vracíme,“ dodává vyhlášený kuchař.

Víte, že… Pokud dáme při smažení na pánev jen tenkou vrstvu sádla, tak při vyšších teplotách nad 150 °C může cholesterol v něm obsažený oxidovat. „Konzumace takto změněného cholesterolu má na lidské zdraví ještě horší vliv, než samotný cholesterol, přijímaný potravou,“ varuje doc. Jiří Brát z České technologické platformy pro potraviny. Záleží tedy na tloušťce vrstvy sádla na pánvi a také délce smažení. Odtud vzniklo i pořekadlo, že je lepší cholesterol vařený než smažený. Při vaření jsou totiž oxidační změny cholesterolu nevýznamné.

Zábaly proti kašli

O propagaci sádla se celkem logicky snaží i řezníci, které těší, když si k nim lidé dojdou na nákup. Jedno řeznictví na svých stránkách o využití sádla obsáhle informuje a přidává i tipy z oblasti lidového léčitelství. Zábaly z husího, vepřového, nebo psího sádla slouží k léčbě kašle, průduškových onemocnění a nachlazení. Látka se namočila do teplého sádla, přiložila na hrudník, který se ještě zabalil do další vrstvy látky, aby byl nemocný v teple.

„Pokud v zimě dojde impregnační sprej na kožené boty, tak sádlo poskytne stejnou službu,“ přidávají řezníci i jeden praktický tip pro domácnost.

Vepřové sádlo na jizvy?

Dobře hydratovaná jizva je pružnější, méně bolestivá a svědivá, lépe se hojí. Proto je dobré ji promazávat. Vepřové sádlo sice leckdo doporučuje, ale velký účinek mít asi nebude. Jelikož se skládá z 99 procent z tuku, dokáže jizvu promastit jen na povrchu a nepronikne do hloubky. Jenže jizva může mít tloušťku i několik centimetrů, takže potřebuje spíš důkladnou hloubkovou hydrataci. Sádlo toto neumí.

Kosmetika podle babiček

Jestli mívaly ženy kdysi něco po ruce na ošetření pleti, tak to bylo sádlo. To se používalo i k výrobě nejrůznějších bylinných mastí, k čemuž se dnes také vracíme. Na sádlo nedají dopustit třeba dlouholetí partneři Karolína Josková a Dan Navrátil, kteří před lety založili Experimentální zahradu pod Blaníkem. Ze sádla vyrábějí bylinkové masti v bio kvalitě.

Pravidelná konzumace slazených cereálií vede k obezitě
Nejzrádnější potravinové pasti. Mnoho Čechů se nechá nachytat

Karolína popisuje, co nastane, když mají již nasušené a ve sklenicích uskladněné bylinky, třeba na měsíčkovou mast: „Pak objednáme čerstvé sádlo, které jeden den škvaříme, spíše tedy rozpouštíme. Naložíme do něj náš sušený květ měsíčku. Nyní stačí počkat pět týdnů, kdy sádlo pravidelně po týdnu rozpouštíme. Pak přidáme panenský včelí vosk. Nalijeme do obalů, zatavíme a zavíčkujeme.“

Základní fakta

1. Sádlo je živočišný tuk, který se nejčastěji získává z prasat, ale běžné je i husí, nebo kachní. Sádlo se používá v mnoha kuchyních na vaření, smažení, ale i na studenou kuchyni.
2. Získává se škvařením syrového sádla hřbetního a plstního, neboli vnitřního. Mělo by být bílé až nažloutlé barvy bez cizích příchutí a náznaků žluknutí.
3. Sádlo je velmi kalorické, vepřové má přes 3 600 kJ na 100 g a je složeno převážně z tuků, ty obsahují okolo 40 % nasycených mastných kyselin, jak uvádí internetová encyklopedie Wikipedia. Nasycené mastné kyseliny by měly tvořit méně než 10 % z našeho celkového doporučeného příjmu energie.
4. Pokud jsou nasycené mastné kyseliny konzumovány v nadbytku, zvyšují hladinu celkového cholesterolu v krvi, a také toho „zlého“ LDL – cholesterolu.