Na svém blogu na serveru idnes.cz zveřejnila Jitka Marková letos 10. května článek nazvaný Přírodovědecká lobby na Šumavě, z něhož mohl čtenář získat dojem, že někteří vědci jsou za devastaci Šumavy vděční, protože získají peníze z evropských grantů na výzkum, jenž jim pomůže k titulům a penězům.

Trojice vědců a vysokoškolských pedagogů Pavel Kindlmann, Hana Šantrůčková a Jakub Hruška, jejichž jména a granty byly v článku citovány, na ni proto podali k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích žalobu o ochranu osobnosti.

Žaloba se začala projednávat minulou středu a po hodině byl soud odročen na 2. prosince. Právní zástupci obou stran dostali čas, aby dojednali mimosoudní dohodu, která je prý možná, jak se shodly obě strany i soud.

Jednou z trojice žalobců je profesorka Hana Šantrůčková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Paní doktorka rozšiřuje nepodložené zprávy o tom, že miliony a miliardy z peněz daňových poplatníků jdou do kapsy vědců," vysvětluje Hana Šantrůčková, co ji vedlo k žalobě. 

„To dehonestuje vědu obecně a podsouvá zkreslené představy veřejnosti. Její tvrzení jsou zkreslená, protože jmenované granty se většinou netýkají Šumavy, peníze z nich nejsou použity k našemu vlastnímu obohacení, tituly jsme nezískali na základě šumavského výzkumu a naším cílem není zničení Šumavy," vyvrací profesorka slova v článku.

„Text mohl v čtenáři  vyvolat představu, že peníze, které jdou do vědy, si strkají vědci do kapsy. Vrhá to špatné světlo na vědu a negativně může ovlivnit i veřejné mínění o našich domovských fakultách. Textů podobného charakteru paní doktorka napsala více. Vždy jsme na ně reagovali odpovědí přes media, ale nebylo to k ničemu," dodává Hana Šantrůčková.

Druhým z trojice žalobců, jenž byl u soudu přítomen,  je profesor Pavel Kindlmann, který působí na Akademii věd i na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy  v Praze.

„Paní Marková v médiích soustavně tvrdí, že vědci potřebují výzkum procesů souvisejících s rozpadem lesů na Šumavě proto, aby získali peníze z grantů a tituly docentů a profesorů, které jim zaručí zajištěnou existenci," říká Pavel Kindlmann. „Že tedy jejich cílem je zplundrování Šumavy – likvidace šumavského smrku prostřednictvím bezzásahovosti. Proto prý zarputile hájí vytvoření divočiny na Šumavě. Na podporu svých tvrzení uvádí různé přehledy grantů, které se podle ní všechny týkají Šumavy. Máme ale nezvratné důkazy o tom, že toto vše jsou hrubá překrucování skutečnosti.

Pokud by někdo jejím argumentům uvěřil, došel by zřejmě k názoru, že vědci jsou zcela bezpáteřní lidé, kterým jde jen o peníze a tituly a jsou pro to ochotni udělat cokoli. Že tedy jejich závěrům nelze věřit. Vedlo by to tudíž k znevěrohodnění vědeckých poznatků a následným neodborným, vědecky nepodloženým zásahům, které by s jistotou způsobily nevratné škody na přírodě Šumavy. Zde totiž nejde jen o smrk, ale o tisíce druhů organismů, které žijí už jen zde – lidské zásahy by způsobily jejich vyhynutí, které by už nikdy nikdo nenapravil," zdůrazňuje Pavel Kindlmann.

Autorka článku, lékařka Jitka Marková, si za svými zveřejněnými názory ale stojí. „Žalobu o ochranu osobnosti, kterou na mě vědci podali, považuji za malichernou," brání se žalovaná  Jitka Marková.

„Vzhledem k tomu, že cituji granty nalezené ve veřejném internetovém zdroji www.isvav.cz, nemohla jsem si je vymyslet a nemohou být nepravdivé. Pokud jsem ve výstupu výzkumného záměru nebo projektu nalezla dva výstupy a více týkající se Šumavy nebo kůrovce, zařadila jsem tento výzkumný záměr nebo projekt do tzv. šumavského výzkumu.

Podle dotčených vědců lžu, když tvrdím, že granty se týkají Šumavy, což je zkreslení, jehož se dopouštějí samotní vědci, neboť v článku píšu: Níže – minivýběr z grantů vědců lobujících pro divočinu na Šumavě, které se týkají Šumavy, kůrovce, rozpadu, výchovy mladých přírodovědců. Neznám žádný jiný vysokoškolský obor, jenž by získával tak obrovské dotace na postdoktorandská studia, osvětu a základní výzkum… Tento dovětek je zásadní a je mi velmi líto, že jej vědci pomíjejí," říká Jitka Marková.

„Jde o vědce lobující za bezzásahový režim – divočinu a vyjmenované granty se týkají Šumavy, kůrovce, rozpadu, výchovy mladých přírodovědců, osvěty a základního výzkumu. Navíc článek v podstatě neexistuje, neboť byl pod pohrůžkou žalob právními zástupci vědců stažen z Neviditelného psa i z mého blogu na serveru idnes.cz," dodává Jitka Marková.

Profesor Univerzity Karlovy Pavel Kindlmann: „Grant, který se týká Šumavy, k výzkumu nepotřebuji."

Kolik grantů z těch, jež paní Marková v přehledu v článku uvádí, jsou se Šumavou spojené?
Z deseti grantů, které zmiňuje, se osm Šumavy vůbec netýká. Uvádí, že ročně se na šumavský výzkum věnují stamilióny, ve skutečnosti jde o částky stokrát menší.

Čím se zabýváte v profesním životě a jak se vaše zaměření týká Šumavy?
Profesně se zabývám zkoumáním toho, proč a kdy rostou a klesají počty hmyzích škůdců a jejich přirozených nepřátel, kteří se jimi živí a tak redukují jejich početnosti. K tomu používám matematické modelování a mšice se slunéčky jako modelové organismy.
Dále se zabývám důvody a prevencí vymírání vzácných druhů (např. orchideje, tygři, sněžný leopard) u nás i ve světě. Tento výzkum mě vede k zájmu o ochranu přírody. Na základě zahraničních zkušeností ze světových národních parků i prostřednictvím matematické analýzy dat pořízených pracovníky Správy NP Šumava se snažím přispět k tomu, aby se ochrana přírody na Šumavě prováděla na vědeckých základech. Sám jsem však na Šumavě data nikdy nesbíral, ani jsem nikdy neměl žádný grant, jenž by se Šumavy jakýmkoliv způsobem týkal – ke svému výzkumu to nepotřebuji.

Existuje možnost mimosoudní dohody, na jakou byste přistoupili, a na jakou ne?
Máme dostatek argumentů pro to, abychom svá tvrzení před soudem prokázali. Na soudu samozřejmě nebudeme trvat za předpokladu, že se nám paní Marková za svá nepravdivá tvrzení omluví, nebo aspoň písemně přizná, že mluvila nepravdu.
Jde nám o přežití tisíců unikátních šumavských druhů, ne o naši libůstku v soudních sporech.

Autorka blogu Jitka Marková: „Nemohu se omlouvat za lež, které jsem se nedopustila."

Čeho jste zveřejněním článku na svém blogu chtěla dosáhnout?
Nejde mi o poškození pověsti vědců, ale o zmapování toku veřejných financí, které do přírodovědného sektoru – a to především na základní výzkum, plynou v neuvěřitelné výši, zvláště v konfrontaci s potřebami oborů humanitních, kam dotace směřují minimálně.
O finanční toky pro šumavský výzkum a pro NGO angažující se na Šumavě  se zajímám dlouhodobě. Nevím, zda granty EU od roku 2007 mají být rozděleny v poměru 94: 6, ve prospěch přírodovědných oborů oproti humanitním, nebo v poměru jiném. Ale tento poměr je přinejmenším podivný.

Do začátku prosince jste dostali čas na dohodu. Jakou byste akceptovala, a jakou už ne?
Jsem ochotna vědcům vysvětlit, že článek nevyznívá tak, jak oni jej chápou, a vyjádřit lítost nad tím, že jej chápou jinak, než je míněn.
Nemohu se však omlouvat za „lež" , které jsem se nedopustila.