BMP podal proti tomu rozklad a předseda ÚPV v říjnu 2010 rozhodnutí potvrdil. Uvedl, že výraz „Budweiser Bier", který měl být součástí ochranné známky, je podobný s jinými ochrannými známkami již dříve zapsanými do stejné třídy výrobků (piva), z nichž některé byly prohlášeny dokonce za proslulé. Byla konstatována vysoká rozlišovací způsobilost výrazu „Budweiser", který je slovní ochrannou známkou a součástí několika kombinovaných i slovních ochranných známek, které byly postupně zapsány v rozmezí let 1934-1994. Tyto ochranné známky jsou dlouhodobě užívány na výrobcích produkovaných Budvarem.

Předseda dodal, že výraz „Budějovické pivo" je zapsán jako chráněné zeměpisné označení; tato ochrana se ovšem vztahuje jen na zapsanou jazykovou verzi (tj. českou). Stěžovatel proto není oprávněným uživatelem výrazu „Budweiser Bier", neboť ten není zapsaným zeměpisným označením.

BMP toto rozhodnutí zažaloval u Městského soudu v Praze a ten letos v lednu žalobu zamítl.  BMP podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu ČR (NSS).

Budweiser je obou?

Prohlašuje, že je registrovaným uživatelem českého označení původu č. 53 „Budějovické pivo/Budweiser Bier". To jej opravňuje k tomu, aby toto označení bylo malým písmem obsaženo v předmětné ochranné známce. Pokud jde o chráněné zeměpisné označení, městský soud podle něj nesprávně cituje nařízení Komise č. 1250/2013, kterým byla schválena změna specifikace PGI „Českobudějovické pivo". Není sporu, že jediným registrovaným uživatelem tohoto označení je Budvar. Zde však jde o jiné označení, a sice „Budějovické pivo/Budweiser Bier". Jeho registrovaným držitelem označení původu je vedle Budvaru i BMP. To prý městský soud nevzal v potaz.

Míní, že označení původu není v napadeném označení užito jako označení výrobku, ale pouze jako identifikátor původu zboží. BMP poukazoval na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z března 2002, z něhož plyne, že označení „Budweiser Bürgerbräu" smí BMP užívat jako označení původu výrobku. To je prý třeba analogicky vztáhnout i na označení „Budweiser Bier". Na navrhované ochranné známce je dominantní nápis „1795" a jen malým písmem je uvedeno „Budweiser Bier" – právě jen jako označení původu, nikoliv výrobku. Číslice 1795 je spojena se stěžovatelem a je součástí samostatné komunitární ochranné známky.

Historicky prý patřilo označení „Budweiser Bier" BMP, který byl založen již roku 1795. Druhý budějovický pivovar byl založen až o více než sto let později. Po znárodnění obou pivovarů byly ochranné známky s výrazem „Budweiser" převedeny pouze na Budvar. Toto násilné přerušení tradice však nemůže stěžovateli upřít jeho historické právo na užívání označení původu „Budweiser" v České republice, mínil stěžovatel. Závěrem upozorňuje, že průměrný spotřebitel piva v České republice je dobře informován a pečlivě rozlišuje mezi produkcí pivovarů, včetně BMP a Budvaru.

Unie zasáhla

ÚPV uvedl, že v minulosti byl výraz „Budějovické pivo/Budweiser Bier, Budweiser Beer, Biere de Budweis" zapsán v různých jazykových mutacích, což nyní nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 vylučuje. Důvodem, proč „Budějovické pivo" stále figuruje jako označení původu v národní databázi, je zachování mezinárodní ochrany tomuto označení ve vztahu k třetím zemím, tj. zemím mimo EU, které jsou členskými zeměmi Lisabonské dohody.

Výraz „Budějovické pivo" je chráněn toliko v českém jazyce.

Budvar tvrdí, že slovní prvek „Budweiser" má velkou rozlišovací způsobilost. Dlouhodobým užíváním a investicemi do reklam se pro Budvar stal tento prvek u spotřebitelů příznačným. V navrhované známce BMP je sice vyveden menším písmem než dominantní číslice 1795, přesto jde o prvek pro spotřebitele nejsnáze zapamatovatelný a vyslovitelný. Průměrný spotřebitel má málokdy možnost přímého porovnání dvou ochranných známek, musí se spolehnout jen na jejich nedokonalý obraz, který mu zůstal v paměti poté, co označení někde zahlédl. Známky Budvaru mají navíc dobré jméno, takže požívají vyšších standardů ochrany. Na okraj Budvar dodává, že rok 1795 není rokem založení Budějovického měšťanského pivovaru a stěžovatel ani není právním nástupcem tohoto pivovaru, nýbrž je společností vzniklou privatizací v roce 1992.

Předmět sporu.Podobnost je zřejmá

NSS shrnul, že výraz „Budweiser" má jako slovní ochrannou známku zapsánu Budvar. Rovněž má zaregistrovánu slovní ochrannou známku „Budweiser Bier Budbräu" a několik kombinovaných ochranných známek s nápisy „Budweiser Beer" či „Budweiser Budvar". Budvar je tedy vlastníkem uvedených ochranných známek.  Historický vývoj zde relevantní není, stěžejní je současný stav, řekl NSS. „Historické právo na užívání označení" není zakotveno v žádném právním předpisu.

Jazyková shodnost a podobnost namítaných ochranných známek s navrhovaným kombinovaným označením je zcela zřejmá. Zbývá posoudit, zda „existuje pravděpodobnost záměny". Jak NSS uvedl již dříve, k tomu je třeba hodnotit celkový zejména vizuální dojem nabízeného zboží, povědomí spotřebitelů, asociaci, která může mezi užívaným označením a ochrannou známkou vzniknout, a to vše z pohledu průměrného spotřebitele zařazeného do správné cílové skupiny. Posoudit to je primárně úkolem správních orgánů.

Průměrný spotřebitel piva v České republice je zvyklý objednávat pivo nikoliv letopočtem, ale značkou či názvem pivovaru či sídla výroby piva. Nápis „Budweiser" má asociován s pivem, které si objednává jako „budvar". Není běžné, aby si spotřebitel v obchodě objednal pivo například jednu „tisícsedmsetdevadesátpětku".

Bez ohledu na to, že navrhované označení obsahuje také letopočet,  obsahuje také zcela shodný a vizuálně výrazný textový prvek, jaký obsahují zapsané ochranné známky Budvaru. Výraz „Budweiser Bier" je v něm nejmarkantnějším textovým prvkem.

Složité pojmy

BMP podle NSS zaměňuje výrazy „označení původu" a „zeměpisné označení".  Označením původu je název oblasti, určitého místa nebo země používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zbožíjsou výlučně nebo převážně dányzvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území. Za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území.

Při zeměpisném označení jde o název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti,které lze přičísttomuto zeměpisnému původu. Rozdíl spočívá v intenzitě vazby zboží na dané území. U označení původu všechny fáze produkce musejí probíhat v předmětném území. U zeměpisného označení postačí, pokud probíhá v dotyčném území fáze jediná, tj. výroba, zpracování nebo příprava. V příslušné databázi Úřadu průmyslového vlastnictví je „Budějovické pivo" zapsáno jako zeměpisné označení, a to také ve třech jazykových mutacích.

NSS poukázal na přímo aplikovatelné předpisy Evropské unie o vztahu mezi ochrannými známkami. Dovodil z nich, že BMP jistě smí užívat příslušné zeměpisné označení, ale není jeho právem jej registrovat jako ochrannou známku, v níž je užit i výraz „Budweiser Bier".

NSS tak shledal stížnost BMP nedůvodnou a zamítl ji. (2 As 65/2014)