Petr H. (45) v době nejméně od 28. srpna 2007 do 20. září 2007 v bytě v paneláku v Č. Budějovicích přechovával zařízení sloužící k výrobě pervitinu, jako jsou kanystry, nádoby, odměrky, léky Modafen a Nurofen. Nejméně jedenkrát týdně pervitin vyráběl a předal jej nejméně třikrát dalším osobám. Dále zde přechovával nejméně 5,6 gramů sušených částí konopí setého (marihuany).

Od 20. září 2007 do 28. listopadu 2007 v dalším bytě přechovával plastové zkumavky, sklenice, kanystry, digitální váhy, 21 ks balení léku Modafen, 26 ks balení léku Nurofen, aceton, toluen, červený fosfor a kyselinu chlorovodíkovou. Vyrobený pervitin v nezjištěném množství přenechával dalším osobám, které za tím účelem do bytu přicházely.

Okresní soud v Č. Budějovicích mu za to uložil čtyři roky do věznice s ostrahou a pětiletý zákaz pobytu v Jihočeském kraji.

Petr H. se odvolal. Mínil, že mu nebylo dokázáno předávání pervitinu dalším osobám – pokud jej prý vyrobil, pak pro vlastní potřebu. Jen někdy se o ni podělil s jednou ze svědkyň. Té prý patřily i nalezené léky.

Argumentoval také tím, že k výrobě pervitinu byly podle znalkyně potřebné i další komponenty, které ale nebyly nalezeny. Trest označil za nepřiměřeně přísný.

Krajský soud jako odvolací označil zjištění první instance za správná. Poupravil toliko jejich právní posouzení a za nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a za nedovolené přechovávání těchto látek.

Poukázal na to, že obviněný teprve 9. dubnem 2007 vykonal čtyřapůlletý trest za druhově shodnou trestnou činnost a krátce poté s ní začal znovu.

Trest vězení uložený okresním soudem Petru H. ale o půl roku zkrátil. Zákaz pobytu v Jihočeském kraji na pět let ponechal.

Trest i za minimum

Petr H. podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Zopakoval své výhrady z odvolání a namítl, že jednání, jímž byl uznán vinným, nemohlo co do množství vyrobené látky naplnit znaky trestného činu.

NS především konstatoval, že trestný čin nedovolené výroby a držení není konstruován tak, že by do určitého množství drogy šlo o beztrestné jednání a že by trestnost činu nastupovala teprve po dosažení nějakého minimálního množství. Trestným činem je jednání, které se týká jakéhokoli množství drogy.

Námitky, jimiž se obviněný snažil zpochybnit to, zda uvedené předměty byly skutečně určeny k výrobě pervitinu a zda k tomuto účelu dostačovaly, nebo byly potřebné i další komponenty, jsou z hlediska otázky viny bezpředmětné. Znakem tohoto trestného činu není přítomnost nějakého zařízení, řekl dovolací orgán.

NS nepřihlížel k námitkám obviněného proti skutkovým zjištěním soudů, jimiž usiloval o jiné hodnocení důkazů. Dovolání není určeno k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí, řekl NS.

Dovolacím důvodem pak nejsou ani námitky týkající se přiměřenosti trestu. Jestliže byl uložen přípustný druh trestu ve výměře spadající do rámce zákonné sazby stanovené na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným, nelze namítat, že uložený trest je nepřiměřený.

Proto NS dovolání Petra H. odmítl. O rozhodnutí informoval minulý týden.