V květnu 2005 byl krajským soudem odsouzen za výtržnictví, násilí proti skupině obyvatelů a nedovolené ozbrojování k odnětí svobody na dva a půl roku s výkonem podmíněně odloženým na zkušební dobu čtyř let.

Přitom byl obžalován z pokusu vraždy. 17. června 2004 kolem 23.30 totiž ve svém bytě v opilosti po rozepři údajně kvůli placení nájemného a spotřebě elektřiny vystřelil z nelegálně držené pistole čtyřikrát na svého podnájemníka – podle žalobce v úmyslu ho usmrtit.

Když mu družka poškozeného zbraň odebrala, praštil podnájemníka zezadu ocílkou do hlavy a způsobil mu tržně zhmožděnou ránu.

Obžalovaný tvrdil, že mu podnájemníci dlužili. Ten večer prý na něho poškozený začal řvát, že nezhasl na chodbě a oni že platí elektřinu. „Prdly“ mu prý nervy a dvakrát vystřelil „směrem na stěnu“. „Kdybych ho chtěl zabít, tak se trefím,“ ujišťoval.

Démon alkohol

Znalec psychiatr tehdy konstatoval u obžalovaného degradaci osobnostní struktury minimálně desetiletou devastací požíváním alkoholu.

Jeho ovládací schopnosti byly tu noc sníženy vlivem alkoholu téměř na nulu.

Státní zástupce zmiňoval mj. vášeň obviněného pro zbraně, které nosil i do hospod. Legálně jich měl šest, nelegálně další čtyři včetně té, ze které tehdy střílel. Měl doma 380 nábojů a další munici.

Krajský soud nicméně zapochyboval o úmyslu Mojmíra O. nájemníka zastřelit. Kvalifikoval jeho jednání jen tak, jak uvádíme výše. Přihlédl k jeho snížené příčetnosti v době skutku, předchozí bezúhonnosti i částečnému vyprovokování útoku poškozeným, a uložil mu trest ještě výchovný.

Ten nabyl právní moci a pan inženýr se tedy v nadcházejících čtyřech letech měl chovat řádně, aby nemusel do vězení na těch dva a půl roku.

Jenže onoho dobrodiní soudu si pan inženýr dostatečně nevážil. Mnohokrát v nadcházející době zaměstnal magistrát města a občanské soudy svými přestupky – převážně jízdami načerno v hromadné dopravě.

„Zlobil“ ale i „doopravdy“, ublížil totiž na zdraví.

Dostal za to trest obecně prospěšných prací, ale opět si shovívavosti spravedlnosti nevážil. K obecné práci se neměl, výchovný trest mu byl tedy přeměněn na odnětí svobody.

Z jeho výkonu byl letos v květnu po odpykání poloviny uložené výměry podmíněně propuštěn soudem v Chomutově.

Osvědčil se?

Na řadu poté přišlo dořešení jeho střelby z roku 2004 – tedy posouzení, zda se ve zkušební době osvědčil či nikoliv.

Dalo se očekávat, že vzhledem k jeho novému odsouzení nikoliv, a že tedy do basy za starý skutek půjde. Soud by mu ovšem také mohl jen prodloužit zkušební dobu či uložit další zpřísňující omezení.

Jednání bylo nařízeno na pátek, pět dní před vypršením zkušební doby, ale senát a žalobce čekali na odsouzeného marně. Je prý v současnosti bezdomovcem, nepodařilo se mu obsílku doručit . . .

Předseda senátu, který ho soudil už v dané věci v roce 2005, tedy musel veřejné zasedání soudu odročit na neurčito.

Pokud se mu nepodaří během jednoho roku pana inženýra „uhnat“ k veřejnému zasedání doručením předvolání do vlastních rukou, bude soud nakonec muset konstatovat, že obžalovaný se v podmínce osvědčil a do vězení za onu střelbu už nikdy nepůjde. A bude se na něho hledět, jako by nebyl za tento čin odsouzen . . .