Jedna s. r. o. zažalovala v září 2004 u Krajského soudu v Č. Budějovicích jistý drogistický řetězec (podle jeho webu v ČR přes 150 prodejen) o zaplacení 502.640 Kč s příslušenstvím.

Tuto částku předtím firma zaplatila jako dodavatel drogerii na základě faktur vystavených žalovanou. Ta jí účtovala 36.600 Kč na podporu prodeje výrobků dodávající společnosti, 244.000 Kč na marketingovou podporu produktů určité značky a 222.040 Kč na náklady s otevřením nových filiálek odběratele.

Mezi účastníky byly uzavírány tzv. roční smlouvy obsahující mj. i povinnosti těchto jednorázových poplatů. Žalobkyně je uhradila.

Soud uzavřel, že plnění, ke kterému se žalobkyně zavázala a které splnila, vyplývá z řádného smluvního ujednání.

Pokud požaduje vrácení plateb a sama připouští, že některé činnosti pro ni byly vykonány, ocitla by se v pozici toho, kdo by se na úkor jiného bezdůvodně obohatil, řekl soud a žalobu zamítl.

Vrchní soud v Praze (VS) rozsudek změnil tak, že drogerie je povinna zaplatit žalobkyni 148.840 Kč s úroky. Zamítavý výrok do zbývajících 353.800 Kč potvrdil.

VS zkoumal soulad smluv s dobrými mravy.

Odsud potud

U 36.600 Kč na podporu prodeje výrobků žalobkyně v prodejnách žalované shledal, že takové plnění není v rozporu s dobrými mravy.

U 244.000 Kč zaplacených na marketingovou podporu výrobků dodávaných žalobkyní do prodejen uzavřel, že případný nárok je promlčen. Věcnými námitkami žalobkyně se tedy nezabýval.

Dále šlo o 222.040 Kč, které žalobkyně zaplatila jako náklady spojené s otevřením nových prodejen žalované. Dohodě o tom však již neodpovídá žádné další protiplnění ze strany žalované. Ta tvrdila, že platba z takového titulu ji do budoucna vůči žalobkyni k ničemu nezavazuje. Takové jednostranné placení podpory žalobkyní při otevření nových prodejen žalované sice nebylo v rozporu s dobrými mravy, ale soud je posoudil jako právní úkon absolutně neplatný.

Ohledně vymezení dobrých mravů respektoval soud princip smluvní volnosti. I v těchto vztazích je ale třeba zachovávat určité základní zásady mravního řádu demokratické společnosti, z něhož se nemůže vymykat ani chování podnikatelů v tržním hospodářství, řekl VS.

Ujednání o tom, že dodavatel je povinen zaplatit určité částky na náklady spojené s otevřením nových prodejen odběratele, je s těmito obecně uznávanými zásadami v přímém rozporu.

Podílení se na nákladech spojených s uvedením prodejny žalované do provozu a přenesení podnikatelského rizika na druhého je v naprostém rozporu se svobodou podnikání a v rozporu s principy fungování demokratické společnosti.

Z požadovaných 222.040 Kč je 148.840 korun již promlčeno, zbývajících 73.200 Kč musí ale drogerie dodavateli vrátit.

Drogerie podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Měla výhody?

Tvrdí, že žalobkyně měla prospěch z toho, že od ní odebrané zboží bylo prodáváno ve všech filiálkách dovolatelky a po otevření nové prodejny automaticky i v této prodejně.

Žalobkyně tak nemusela vynakládat prostředky na zajištění dalšího odběrního místa pro své zboží. Pokud vynaložila paušální částku asi 6000 Kč za možnost dodávat zboží do další nově otevřené prodejny, nevidí na tom drogerie nic nemravného.

Konečné podnikatelské riziko spojené s otevřením nové prodejny prý představuje pro dovolatelku riziko v řádu milionů, které na žalobkyni nepřenesla.

Žalobkyně se mohla zcela svobodně rozhodnout, zda vstoupí do smluvního vztahu s dovolatelkou. Jeho realizace jí přinesla zisk.

Hradila cizí náklady

Žalobkyně zmínila, že kromě uvedených plateb byla nucena na své náklady zajišťovat stálou zaplněnost prodejních míst v sortimentu určeném žalovanou, zboží balit a polepovat čárkovými kódy, prodejní místa čistit, udržovat a zboží zde aranžovat.

Drogerie tak na ni přesunula vlastní provozní náklady.

NS se ztotožnil se závěrem krajského soudu, že ujednání týkající se plateb hrazených žalobkyní v souvislosti s otevřením nových prodejen drogerie jsou v rozporu s dobrými mravy, a proto absolutně neplatné.

Povinnosti přispívat drogerii na otevření nových prodejen neodpovídala žádná povinnost na straně dovolatelky. Žalobkyni se za to nedostalo jakéhokoliv závazně ujednaného protiplnění ve smyslu garance množství odebraného zboží a doby, po kterou toto zboží bude dovolatelka odebírat.

Podílela se na nákladech žalované, ač je věcí každého podnikatelského subjektu, aby si své náklady hradil sám. K jejich krytí slouží příjmy z jeho podnikání a tyto náklady nemůže ani zčásti přenášet na podnikatele jiného.

NS proto dovolání drogerie zamítl. O tomto rozhodnutí informoval na svých webových stránkách v minulém týdnu.