Okresní soud v Č. Budějovicích jeho stíhání pro ohrožení pod vlivem návykové látky zastavil na zkušební dobu dva roky.  Obviněný se zavázal zdržet se během této podmínky řízení motorových vozidel všeho druhu. Stížnost státního zástupce proti tomuto rozhodnutí krajský soud zamítl, což nejvyšší státní zástupce napadl dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Nedoznal se úplně?

Podle něho doznání pana J. R., na základě kterého jihočeské soudy rozhodovaly, nebylo úplné – nedoznal se k takovým okolnostem, které by svědčily o jeho úmyslném zavinění uvedeného deliktu. Doznal jen své jednání, následek a příčinnou souvislost mezi nimi. Pokud však zároveň uvedl, že „alkohol … před jízdou nepil" a „… nebyl jsem si vědom toho, že jsem ještě pod vlivem alkoholu", pak tím popřel své úmyslné zavinění přečinu, který je přečinem úmyslným. Doznal tak jen nedbalostní zavinění dopravní nehody, avšak její způsobení není žádným trestným činem, je jen okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby za ohrožení pod vlivem návykové látky. To podle státního zástupce vyloučilo možnost podmíněného zastavení jeho stíhání..

Obžalovaný k dovolání uvedl, že v žádné fázi řízení svou vinu nepopíral, pochybení uznal a snažil se následky svého činu podle možností napravit.

Kdy lze zastavit stíhání

NS připomněl, že podle § 307 odst. 1 tr. ř. může v řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, se souhlasem obviněného soud a v přípravném řízení státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže

a) obviněný se k činu doznal
b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě,
c) vydal bezdůvodné obohacení činem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání,

a vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.

Doznání se po obsahové stránce musí vztahovat na celý skutek, na všechny jeho okolnosti.  Jestliže se ke spáchání předmětného trestného činu vyžaduje úmyslné zavinění, obviněný se musí doznat k takovým okolnostem, které by o jeho úmyslném zavinění svědčily.

Krajský soud mínil, že obviněný se ke svému jednání v plném rozsahu doznal. Pokud na závěr uvedl, že si nebyl vědom toho, že byl ještě pod vlivem alkoholu, byl to podle soudu zcela subjektivní pocit obviněného, který si myslel, že alkohol, který požil předcházejícího dne, z něho již vyprchal.

Popřel úmysl?

NS připomněl výpověď pana magistra: „ …Den před dopravní nehodou jsem byl na oslavě, kde jsem pil jenom pivo 11°, kdy jsem vypil asi 6 piv. Poslední jsem vypil cca ve 00.30 hod. dne 19. 7. 2012. ..... Při nehodě byl u mne zjištěn alkohol, kdy jsem tento před jízdou nepil. …K zavinění na dopravní nehodě uvádím, že toto vidím na své straně, kdy jsem zezadu narazil do přede mnou jedoucího vozidla a to v době, kdy jsem byl ještě pod vlivem alkoholu. K tomuto uvádím, že jsem si nebyl vědom toho, že jsem ještě pod vlivem alkoholu. Myslel jsem, že je to dostatečná doba, aby ze mne vyprchal."

NS uzavřel, že takto obžalovaný popřel své úmyslné zavinění přečinu. Lze dovodit, že nedoznal ani mírnější formu úmyslu, tedy že by byl srozuměn s tím, že v době řízení vozidla může být ještě pod vlivem alkoholu a že by přesto vozidlo řídil.

Uvedený postoj obviněného tedy rozhodně nelze považovat za úplné doznání k přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky, uvedl NS.  Nepostačuje doznání obviněného, že v době výslechu si již je vědom, že při řízení byl pod vlivem alkoholu, ale musí doznat i to, že si byl této skutečnosti vědom rovněž v době řízení.

Budějovická rozhodnutí NS proto zrušil a věc vrátil k novému rozhodnutí soudu prvního stupně. (4 Tdo 453/2013)