Fotbalový fanoušek Dynama České Budějovice těžké to má. Zvláště, když přijedou fandové z Baníku Ostrava, známí svou agresivitou a neslušným chováním.

Do redakce Deníku si přišel postěžovat fanoušek Dynama, kterého před několika dny okradli o šálu. „Mrzelo mě, že mi nepomohla policie, která stála nedaleko,“ svěřuje se se svým příběhem mladý muž, který si nepřeje uvést jméno.

Zadupu tě do země!

„Je brzké nedělní odpoledne a odcházím z domova na fotbal. Dnes (neděle 10. září) k nám přijede poslední celek tabulky Baník Ostrava. Poslední na body, ne tak z hlediska fanouškovské kriminality.

Bydlím kousek od nádraží, když dojdu na Lannovku, narazím na nepočetnou skupinu Ostravaků a řadu antonů plných těžkooděnců. Mezi hosty se navíc motá skupinka z antikonfliktního teamu (dále jen AKT).

Klidné odpoledne v Budějovicích se zdá být nijak nenarušeno. Když míjím Budvar Arenu, abych se vydal zezadu na stadion Dynama, nasazuji na krk šálu v domnění, že u řeky na Ostravaky nenarazím. Chyba. Přímo na břehu kousek za arénou postává skupinka fans.

Okamžitě ke mě jeden z nich míří. „Naval šálu, ty z…e!“ řekne mi. „Promiň, nechci,“ odpovídám, „nejsem ani ultras, ani holls, tak mě nech být,“ říkám a mám srdce v gatích. Přidává se druhý: „Pokud nám ji nedáš, budeme tě tu muset zadupat do země, z…e.“

Pomalu se loučím se svou černobílou ozdobou a uvažuji, proč jsem takový hlupák, že ji nenesu schovanou v kapse.

Vtom se ozve třetí: „Jasně řekl, že není ultra, ne?! Nechte ho, k…a, bejt!“ Otočí se na mě se slovy: „Jen běž, v..e!“ První střet s fanoušky tedy proběhl neuvěřitelně fér. Nikde žádný policajt. Zastává se mě očividně jeden z hostů. Paráda. Na stadion jsem tedy dorazil bez ztráty kytičky.

Chceš po hubě?

Je po zápase (0:0) a já odcházím ze Střeleckého ostrova domů. Nebojím se. Všude je přece plno příslušníků policie ČR. Navíc jdu několik metrů za AKT.

Na parkovišti u Lidlu se AKT náhle zastaví a stojí kousek od vstupu do obchodu. O kousek dál stojí mikrobus plný těžkooděnců. Není čeho se bát. Vtom cítím, jak do mě někdo zezadu strká, a z mého krku mizí černobílá šála Dynama. Otáčím se a za mnou stojí floutek, těžko plnoletý, s napřaženou pěstí, mojí šálou v ruce. Šklebí se na mě a říká: „Co je, z…e? Chceš po hubě?“

Vaří ve mně krev a nejraději bych mu jednu vrazil. Jenže všude je plno jeho kámošů z Ostravy a také policistů. Nedělám tedy nic. Borec se otáčí a odchází.

Jdu metr za ním a vytáčím linku 158. Operátorovi oznamuji, že jsem byl okraden fanouškem Baníku. Operátor se mě ptá, co s tím má dělat. Jsem v šoku. Znovu opakuji, že jsem byl v podstatě přepaden a okraden, a ptám se tentokrát já, co bych měl učinit. Jsem instruován, ať se obrátím na někoho na místě. Operátor s tím nic dělat nemůže.

Obracím se tedy a poklusem spěchám k příslušníkům AKT. V tu chvíli jsou nějakých patnáct až dvacet metrů od místa. Přitom prvotní incident se stal dva metry od nich a asi tři metry od dodávky plné těžkooděnců.

Žalobníčku jeden!

V první moment příslušníci oněmí. Tohle nečekali, že si někdo stěžuje na chování fanoušků Baníku. Po vteřinách šoku se mě ptá vstřícná a laskavá příslušnice AKT, kde je pachatel. Ten mezi tím zmizel. Vydáme se jeho směrem a já znovu vysvětluji situaci.

Během toho nás míjejí fanoušci Ostravy, mě nadávají do za…..ch žalobníčků a policistům do k…v. Na dotaz, zda je jim tohle jedno, odpovídají, že mají jiné úkoly.

Pak mi vysvětlí, že mám vše sepsat s hlídkou a pak jet na nádraží a identifikovat agresora. Chvíli váhám, ale nakonec na to přistupuji. Jeden ze členů AKT se se mnou vrací na parkoviště u Lidlu. Ovšem hlídka už zde není, prý odjela. Nabízí mi, že mě sveze na služebnu a vše sepíšeme, pak se uvidí. Odmítám s tím, že dojdu sám. Cestou mi dochází, že ve městě je služeben několik a já nevím, na kterou se mám vydat.

Naštěstí jede kolem další dodávka těžkooděnců. Mávnu a kupodivu zastavují. Ptám se tedy, kam že mám jít.

„Vy jste ten s tou šálou?“ ptá se jeden z policistů. Přitakám a od posádky vozu se dočkám pobaveného smíchu. Dozvídám se, že celá věc nemá cenu, že se na ni mám vykašlat. Odpovím, že chápu, že šálu za 250 korun nikdo řešit nebude, ale že mi jde z principu o to, aby bylo oficiálně zaznamenáno, že utkání neproběhlo bez incidentu ze strany fanoušků Ostravy.

Opět jsem příslušníky pobavil. Cestu mi vysvětlí, a když chci, ať tedy jdu a strávím dvě hodiny sepisováním. Mám vztek. Všem policistům jsem pro smích. Čert to vem. Věc tedy hlásit nepůjdu. Jen uvažuji, co by se událo, kdybych byl agresorovi, onen floutek byl asi o dvacet kilo lehčí než já, jednu flákl. Pravděpodobně bych byl zatčen pro agresi a vyvolání konfliktu, vždyť policisté přece byli všude kolem místa incidentu. Jdu domů.

Co se svoločí?

Další den se dočteme v tisku, že utkání proběhlo bez výtržností.

Ptám se, kde je snaha očistit fotbal od této svoloče, aby na fotbal mohli beze strachu chodit maminky s dětmi. A také, co má slušný člověk dělat. Nic a nechat se obrat od floutka z Ostravy? Nebo se bránit, a nechat se pak sebrat od policistů?“

Pořádková jednotka čeká jen na rozkazy velitele zásahu

Policejních kolegů, kteří nezabránili krádeži černobílé šály, se zastává jihočeský policejní mluvčí Milan Bajcura.
„Antikonfliktní tým tvoří při srocení lidí zábranu mezi fanoušky a policisty a snaží se je uklidňovat,“ říká Milan Bajcura.

„Pořádková jednotka je pod jednotným velením a čeká, co jim řekne vedoucí kordonu. V případě napadení, kdy je ohrožen něčí život nebo zdraví, pak ale samozřejmě okamžitě zasáhnou,“ vysvětluje, proč se někdo z těžkooděnců okamžitě nevěnoval zloději a ukradené pletené šále.

Jedna ukradená šála se však po utkání ale našla.
„Operační důstojník v Českých Budějovicích přijal skutečně oznámení na tísňové volání 158 o krádeži pletené šály,“ říká Milan Bajcura.
„Poradil oznamovateli, kam má podat oznámení, ten se ale na policejní oddělení osobně nedostavil. Vedoucí pořádkové jednotky pak uvedl, že muže, který šálu ukradl, skutečně našli. Přestupek proti majetku byl vyřešen na místě uložením blokové pokuty,“ dodal Milan Bajcura.

Podle policistů patří fanoušci Ostravy a Sparty k nejagresivnějším, jejich cesty na utkání jsou při vyhodnoceném nebezpečí sledovány a vlakem s nimi jezdí i policie. Na zásahy proti agresivním fanouškům ve městě a na stadionech každoročně policisté trénují.