První poškozenou Michaelu P. napadl slovně, Martinu P. zezadu uchopil do takzvané kravaty a způsobil jí podvrtnutí krční páteře a levého lokte. Nejhůř dopadla nejstarší oběť, 74letá Gizela M. Žena, která útočníkovi nezištně pomohla po požáru jím obývané chaty, málem přišla o život. Obžalovaný ji brutálně zbil, rdousil a nakonec i pobodal. Zbraň policie nenašla, dle znalců z oboru soudního lékařství se zřejmě jednalo o nůž, nůžky či nabroušený šroubovák.

Obžalovaný je dlouholetým uživatelem nelegálních drog. V době útoků byl nepříčetný a zcela u něj vymizely ovládací a rozpoznávací schopnosti. Jinými slovy byl tak zfetovaný, že nevěděl, co dělá. Soud ho tak nestíhal za porušování domovní svobody (vniknutí na pozemky všech tří poškozených), nebezpečné vyhrožování (u Michaely P.), omezování osobní svobody (u Martiny P.) a pokusu o vraždu (u Gizely M.), ale za tři jednotlivé skutky zločinu opilství. Hrozily mu tři roky až 10 let vězení. Uložený trest je v horní polovině sazby. Jeho součástí je i ochranné protitoxikomanské a psychiatrické léčení v ústavní formě. „O skutkovém stavu věci nemá soud pochybnosti," řekl při čtení rozsudku předseda senátu Michal Kubánek.

Přestože to není příliš obvyklé, soud nakonec uložil obžalovanému vyšší trest, než jaký požadoval státní zástupce Petr Žižka. Ten ve své závěrečné řeči před vynesením rozsudku navrhoval uznat obžalovaného vinným ze zločinu opilství a udělit mu trest mírně pod polovinou sazby od tří do deseti let. Tedy zhruba kolem šesti let vězení. Délka pobytu ve věznici není podle žalobce v tomto případě zcela rozhodující, důležitější je spíš ochranné protitoxikomanské a psychiatrické léčení. Znalci totiž zmínili, že opětovný návrat obžalovaného do společnosti (takzvaná resocializace) není zcela vyloučen. Sám o sobě však bude Jiří Seidl na svobodě abstinovat jen velmi těžko.

„Provedené důkazy obžalovaného podle mého ze zločinu jednoznačně usvědčují. Svědkyně jeho jednání velmi věrohodně popsaly a není žádného důvodu tyto výpovědi zpochybňovat. Obžalovaný užíval drogy dobrovolně a věděl, jaké na něj mají účinky. Je závislý na marihuaně, zneužíval pervitin a alkohol a experimentoval i s jinými látkami. Nic mu nebránilo, aby vyhledal odbornou pomoc. Do stavu nepříčetnosti se dostal z vlastní nedbalosti. Jeho jednání se vyznačuje vysokou mírou společenské škodlivosti a nebezpečnosti," zdůraznil státní zástupce Petr Žižka.

Sirotek bez zázemí

Obhájkyně obžalovaného Markéta Dlouhá v závěrečné řeči zmínila, že se žalobcem do určité míry shoduje. Třeba co se týká právní kvalifikace. Výhrady však měla k tvrzení, že se obžalovaný úmyslně pokusil připravit Gizelu M. o život. Podle ní tomu tak nebylo, trest by tak měl být při samé spodní hranici sazby. Pro jeho výkon navrhovala advokátka věznici s ostrahou. Stejně jako státní zástupce.

„Obžalovaný si na své jednání přesně nevzpomíná a domnívám se, že je nutné považovat tato jeho tvrzení za věrohodná. Jeho vzpomínky jsou nepřesné v důsledku prokázané toxické psychózy. Znalci dospěli k tomu, že rozpoznávací a ovládací schopnosti zcela vymizely a obžalovaný nebyl schopen uvědomit si protiprávnost svého jednání. Co se týká jeho osobních, rodinných a majetkových poměrů, vyrůstal jako sirotek v náhradní pěstounské péči bez zázemí. To formovalo jeho osobnost. Možnosti nápravy nejsou podle psychiatra vyloučené," přimlouvala se obhájkyně Markéta Dlouhá a zároveň dodala, že obžalovaný po odeznění toxické psychózy spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení. A údajně chce spolupracovat i nadále. Třeba na preventivních programech o odstrašujících dopadech užívání drog.

Předseda senátu Michal Kubánek při čtení rozsudku řekl, že soud se až na drobnosti zcela ztotožnil s podanou obžalobou. Jiří Seidl zneužíval drogy (především marihuanu) dobrovolně zhruba 15 let a ve větší než obvyklé míře. Tím pádem velmi dobře věděl, jak na něj působí. I když se hájil tím, že „tráva" u něj nikdy nevyvolávala agresivní stavy, podle soudu si takříkajíc zahrával tím, že často a rád míchal různé drogy dohromady a mohl tak předpokládat, že účinky nemusejí být pokaždé stejné.

„Do stavu nepříčetnosti se dostal pouze a výhradně sám. Jeho jednání bylo vysoce společensky škodlivé. Obžalovaný se věnuje škodlivé činnosti, která se bohužel neobrátila jen proti němu, ale i proti zcela nevinným lidem. Poškozené vystavil situaci, kterou ani v nejmenším nezavinily, ale přesto musely nést její následky," poznamenal soudce Michal Kubánek.

Součástí rozsudku je i povinnost obžalovaného zaplatit zhruba 50 tisíc korun pojišťovně za výlohy spojené s léčením zbité ženy a 84,5 tisíce korun Gizele M. jako bolestné. Verdikt zatím není pravomocný, obhajoba si ponechala lhůtu pro případné odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolání zvažuje i rodina poškozené Gizely M. „Měl dostat víc. Ještě se poradíme s naším právníkem, zda se odvoláme," řekly našemu Deníku děti poškozené. Státní zástupce se práva na podání odvolání vzdal.

Obžalovaný se k rozsudku nevyjádřil. O mnoho sdílnější nebyl ani ve své závěrečné řeči. „Svého činu lituju, přestože si ho neuvědomuju. Chtěl bych dostat šanci nějak to napravit," prohlásil.