Soud tehdy zamítl žádost sdružení o osvobození od soudních poplatků podanou současně se žalobou.

Žádost sdružení odůvodnilo svými majetkovými poměry. Ke dni podání žaloby mělo jen 496 Kč, což nepostačuje k úhradě soudního poplatku.

Soud řekl, že hodlají–li být občanská sdružení aktivně činnými, pak je ospravedlnitelné po ních požadovat, aby si materiální prostředky pro prosazování svých cílů, alespoň v základní a nezbytné míře, zajistila sama.

Připomeňme si pro ilustraci z dostupných webových vyhledavačů, že teplické sdružení v poslední době především bombardovalo městské úřady se žádostmi o informace o vyřizování podnětů týkajících se případů korupce související s činností úřadů.

„Utkalo se“ ale také například s Finančním úřadem v Kaplici a následně s krajským soudem.

Úřad totiž v roce 2006 odmítl sdělit OS, která hlediska bere v úvahu při poskytování daňových úlev. Krajský soud žalobu sdružení na toto rozhodnutí zamítl, ale NSS loni v lednu tento rozsudek zrušil.

V jiném rozhodnutí dal NSS ale zapravdu Finančním úřadu v Jičíně, když sdružení odmítl sdělit základní osobní údaje o osobách, jimž daň prominul.

Posléze další obdobnou stížnost sdružení proti Finančnímu ředitelství v Plzni NSS postoupil tzv. rozšířenému senátu.

OSMPB si v této věci stěžovalo na Finanční úřad v Blovicích, že mu nesdělil základní osobní údaje o osobách, jimž poskytl úlevu z příslušenství daně.

Sdružení tvrdí, že požadovaná informace o výši prominutého příslušenství daně konkrétní osobě vypovídá o tom, že jí v konkrétní výši nejprve vznikla a následně zanikla platební povinnost. Nic prý ale nevypovídá o výši příjmů, výdajů, majetku nebo závazků této osoby, tedy o jejích majetkových poměrech.

(rozsudek NSS z 12. 3. 2009, čj. 5 As 64/2008 - 137, www.nssoud.cz)

Rozšířený senát o věci dosud podle našich informací nejednal.

Nekrátit právo

Ale zpět k aktuálnímu neprominutí soudního poplatku v pražské věci.

Proti zamítavému usnesení městského soudu podalo sdružení kasační stížnost.

Citovalo z loňského nálezu Ústavního soudu: „Účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu. Jestliže mu poměry nedovolují zaplatit soudní poplatek, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození.“
NSS přesto shledal, že kasační stížnost není důvodná.

Podle správního řádu soudního účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků.

Účelem je ochrana účastníka řízení nacházejícího se v nepříznivých majetkových poměrech před nepřiměřeně tvrdým dopadem poplatkové povinnosti.

Městský soud v Praze při zvažování podmínek osvobození OSMPB vycházel z povahy stěžovatele coby občanského sdružení, jehož cílem je posilování veřejné kontroly orgánů státní správy České republiky.

Musí se sami starat

NSS poukázal na svůj již dřívě vyjádřený právní názor. Po sdružení, které hodlá být aktivně činným, lze požadovat, aby si materiální prostředky na činnost zajistilo samo.

Rezignuje-li na to, není možné odpovědnost za nevytvoření těchto prostředků bez dalšího převést na stát prostřednictvím osvobozování od soudních poplatků.

NSS je známo, že stěžovatel je občanským sdružením založeným za účelem veřejné kontroly orgánů státní správy.

Tuto aktivitu stěžovatel může realizovat mimo jiné i účastí v řízeních, v nichž jsou projednávány a řešeny spory tohoto typu. Pokud však hodlá být aktivní, pak lze také očekávat, že si materiální prostředky pro prosazování svých cílů dostatečně zajistí.

Žádost o osvobození od soudních poplatků nemůže být důvodná výlučně proto, že stěžovatel jako sdružení vyvíjející činnost k dosažení svého cíle nemá pro takovou činnost žádné materiální prostředky a nevyvíjí žádnou činnost k jejich zajištění.

Městský soud v Praze nezpochybnil stěžovatelovu finanční situaci, ale vytkl mu nedostatek aktivity pro zajištění prostředků.

Paušalizace přiznání osvobození za všech okolností by mohla vést k závěru, že určitá skupina osob má zaručen bezplatný a absolutní přístup k soudu na rozdíl od fyzických osob a podnikatelských subjektů.

Zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků nelze vnímat jako ztěžování dosahování či uplatňování cíle sdružení prostřednictvím ztěžování přístupu k soudu, řekl NSS.

(rozsudek Nejvyššího správního soudu z 9. 7. 2009, čj. 5 As 33/2009 - 41, www.nssoud.cz. 5 As 33/2009 - 41)