Začátkem roku si jako obchodní zástupce malšické společnosti na výrobu a montáž plastových dveří ponechával pro osobní potřebu zálohy vydané mu z pokladny firmy na drobný materiál a pohonné hmoty. Tyto údajné výdaje v celkové výši 9300 korun následně nedoložil a nevyúčtoval.

Ponechával si ale i zálohy získané od zákazníků na provedení smluvních prací, a tam šlo o vyšší částky. Tak si ponechal zálohy 10 000 a 47 642 korun od klienta z Doudleb. Vystavil mu stvrzenku, ale peníze do pokladny společnosti nepředal. Obdobně si ponechal platbu za provedené práce ve výši 5186 Kč od další zákaznice za montáž parapetů a 16 000 korun zaplacených jako záloha na montáž oken a dveří v garáži.

Když společnost urgovala první dva zákazníky o doplatky, ti jí sdělili, že už částky uhradili panu B. v hotovosti. Ten pak tvrdil, že peníze přiveze na firmu, ale k termínu se nedostavil a poslal SMS, že částky vložil na účet společnosti. Tam se ale neobjevily. Ve třetím případě urgoval zákazník provedení zazálohové práce na společnosti – a ta o ničem nevěděla… Na svého obchodního zástupce nakonec podala trestní oznámení. Takto jí měl způsobit škodu celkem za 88 128 korun.

Prý v tíživé situaci

K částkám přijatým od zákazníků Josef B. v přípravném řízení uvedl, že 10 000 Kč si potřeboval půjčit, aby mohl zaplatit montéry dodavatelské firmy. Přiznal, že ostatní zmiňované částky si ponechal. Vysvětloval to svou velmi tíživou finanční situací – staral se o těžce nemocnou matku a potřeboval zaplatit dluhy, které prý nadělala jeho bývalá manželka. Ujišťoval, že tyto částky společnosti uhradí, jakmile mu to dovolí zdravotní stav.

K Okresnímu soudu v Č. Budějovicích se v prosinci Josef B. nedostavil. Soudkyně pak mj. konstatovala celou řadu civilních sporů obviněného zakončených exekučními řízeními na jeho majetek, ale i jeho pět trestních odsouzení v minulosti. Naposledy dostal v lednu 2006 za podvod obecně prospěšné práce ve výměře 400 hodin. Tento trest nevykonal a musel na 200 dnů do vězení. Z výkonu této sankce byl podmíněně propuštěn a nového trestného činu se tak dopustil v podmínce.

Okresní soud mu poté za zpronevěru uložil rok nepodmíněně do věznice s dozorem a povinnost nahradit bývalému zaměstnavateli způsobenou škodu.
Pan B. se odvolal. Argumentoval tím, že mu firma nezaplatila mzdu za duben 10 244 Kč a náhradu 2237 korun za květen. Má tak pohledávku za zaměstnavatelem. Tím byly podle něho pokryty údajně nevyúčtované zálohy na materiál ze začátku roku. Opakuje, že ze zálohy od klienta z Doudleb vyplatil 9000 korun na ruku zaměstnancům dodavatele, jen na to nemá doklad. Zbývající dluh uznal, jednal s poškozenou společností o splátkovém kalendáři, ale když na něho bylo podáno trestní oznámení, nabyl dojmu, že tím už je jednání o vyrovnání zbytečné. Nepodmíněný trest je prý vzhledem k okolnostem činu nepřiměřený. Žádal třeba o podmínku s dohledem nebo domácí vězení.

Ke středečnímu jednání odvolacího senátu se rovněž omluvil. Jeho obhájkyně pak mj. tlumočila, že obžalovaný má nyní pracovat u firmy svého syna v zahraničí. Za rok 2009 se mu zaměstnání nepodařilo sehnat, teď se ale snaží shromáždit prostředky a uhradit dluh u firmy.

Krajský soud doplnil dokazování vyjádřením bývalého zaměstnavatele k nově uplatněným námitkám odvolatele a po poradě rozsudek první instance zrušil a sám rozhodl. V podstatě jen formálně opravil některá data událostí a nově stanovil povinnost obžalovaného k náhradě škody – tu snížil o zadržované částky mzdy Josefa B. na celkových 75 647 korun. Se zbytkem uplatněného nároku odkázal společnost na řízení občanskoprávní.
Soud nepřijal obhajobu obviněného, že žalované první útoky „proti kase“ zaměstnavatele měly být jaksi kompenzovány zadržením jeho mzdy. „Těchto skutků se dopustil už v lednu, kdy nemohl vědět, že mu firma v květnu zadrží plat,“ řekl předseda senátu. „V době, kdy zálohy na materiál zpronevěřoval, ještě žádnou pohledávku za zaměstnavatelem neměl.“ Tvrzení Josefa B. o zaplacení 9000 korun ze zálohy z Doudleb zaměstnancům dodavatele pak není doloženo žádným dokladem. Naopak je vyvráceno kompletní fakturou dodavatelské firmy za úhradu montáže oněch oken bez jakéhokoliv zúčtování údajné zálohy.

Výši a druh trestu obžalovanému krajský soud ponechal. „Alternativní sankce se u něho zřejmě míjely účinkem, jak svědčí poslední přeměnění trestu obecně prospěšných prací na vězení,“ řekl předseda senátu. Upozornil i na to, že z výkonu tohoto trestu byl pan B. podmíněně propuštěn – a krátce nato už zpronevěřoval peníze svého zaměstnavatele … Proti rozsudku není řádných opravných prostředků.