Městský úřad v Humpolci ho pak vyrozuměl o dosažení dvanácti bodů v registru a vyzval ho k odevzdání řidičského průkazu. V námitkách proti započítání tří bodů za oba poslední  přestupky pan J. argumentoval, že má lékařské potvrzení, dle kterého se v důsledku úrazu páteře nemůže poutat bezpečnostním pásem. Úřad ale uzavřel, že „všechny přestupky, za něž byly žalobci zaznamenány body, byly řádně a správně zaevidovány".

Řidič se odvolal ke Krajskému úřadu kraje Vysočina.  Mínil, že jízda bez připoutání v případě zdravotních důvodů není přestupkem. Kraj rozhodnutí Humpoleckých potvrdil a pan J. podal správní žalobu.

Pokuta za nepředložení?

Vytýká správnímu orgánu, že převzal rozhodnutí policie, aniž by se zabýval podstatou věci. Uvedl, že byl po celou dobu přesvědčen o tom, že pokuty mu byly uloženy z důvodu nepředložení příslušného lékařského potvrzení, dle kterého je mu udělena výjimka a ve voze připoután být nemusí. Vytýkaného přestupku se nemohl dopustit, jelikož není osobou, která má povinnost používat bezpečnostní pásy. Svým podpisem sice potvrdil převzetí dílu „B" pokutového bloku, ale má zato, že z podpisu nelze nikterak dovozovat souhlas se spácháním samotného přestupku.

Měl prý pokaždé zato, že pokuty obdržel z důvodu nepředložení lékařského potvrzení o udělení výjimky. Nepovažoval tudíž za důležité během kontroly oponovat tvrzením, že je držitelem tohoto potvrzení. Že textu blokové pokuty nevěnoval pozornost, nemůže jít k jeho tíži, když navíc posléze doložil, že povinnost poutat se za jízdy bezpečnostními pásy nemá. Tím se však správní orgán vůbec nezabýval.

Žalovaný úřad namítl, že pokud žalobce měl jakékoliv pochybnosti o přestupcích projednaných na místě, neměl s blokovým řízením souhlasit a měl využít svého práva na zahájení správního řízení. Při zápisu bodů nelze zohlednit dodatečné doložení zdravotního potvrzení, že se žalobce ze zdravotních důvodů nemůže za jízdy připoutat bezpečnostním pásem. Pokutové bloky obsahují text „nebyl za jízdy připoután" a v žádném případě na nich není uvedeno, že by se jednalo o porušení ustanovení § 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Sdělením „potvrzení nevlastním" řidič vyjádřil, že žádné lékařské potvrzení o nemožnosti poutat se během jízdy nevlastní. Tím podle úřadu pozbyl možnosti následně toto lékařské potvrzení doložit.

Správnímu orgánu nepřísluší v rámci řízení o námitkách přezkoumávat pravomocná rozhodnutí jiných správních orgánů, které o uložení blokové pokuty rozhodly. Je povinen pouze prověřit, zda existují podklady, které by osvědčily spáchání přestupku v blokovém řízení.

Úřad se musí námitkami zabývat

Krajský soud připomněl, že byla-li žalobci uložena pokuta v blokovém řízení za skutek, o němž žalobce tvrdí, že nespáchal, resp. tvrdí, že se přestupku nedopustil, musí mu dle judikatury Nejvyššího správního soudu být poskytnuta možnost adekvátní obrany. Příslušný úřad má tudíž povinnost zabývat se jeho tvrzením, že se přestupku, který mu byl přičítán, nedopustil.

Je zřejmé, že žalobce v obou případech pokutu uhradil s přesvědčením, že mu byla uložena za přestupek, kterého se dopustil tím, že nepředložil lékařské potvrzení, dle kterého nemusí být za jízdy připoután bezpečnostním pásem. V blokovém řízení pachatel přestupku svým podpisem pouze stvrzuje převzetí bloku. Nelze tudíž souhlasit s tvrzením úřadu, že tímto podpisem žalobce souhlasil s tím, že přestupek specifikovaný v blokové pokutě spáchal. Žalobce po celou dobu správního řízení poté, co mu byl odebrán řidičský průkaz, setrvale namítal, že se uvedeného přestupku dopustit nemohl, neboť je držitelem potvrzení, že není povinen se v důsledku zranění páteře poutat za jízdy bezpečnostními pásy. Tuto skutečnost dokládá i lékařské potvrzení ze 13.července 2011. Je tedy zjevné, že se M. J. nemohl přestupku dopustit, bez ohledu na to, že listinu deklarující jeho zdravotní indispozice neměl během inkriminované doby u sebe.

Krajský soud poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z března 2013,  že „je-li  zjevné, žepokud stěžovatel byl již v době silniční kontroly osobou, která byla držitelem příslušného oprávnění o zdravotní indispozici, nemohl se dopustit nepřipoutáním sebezpečnostními pásy protiprávního jednání." „Bez ohledu na skutečnost, zda stěžovatel listinu deklarující zdravotní indispozice měl u sebe, byl objektivně osobou, která nemůže užít bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů, což prokázaldodatečně potvrzením vydaným lékařem. Skutečnost, že stěžovatel nepředložil toto oprávnění policistovi při kontrole, mohla však naplňovat skutkovou podstatu jiného přestupku (např. § 23 odst. 1 písm. f) zák. o přestupcích, přičemž  za spáchání tohoto přestupku se body nezaznamenávají.)"

Krajský soud konstatoval, že v projednávané věci nebylo, a to především v důsledku setrvalých námitek žalobce, postaveno najisto, k jakému přestupku došlo. Je zjevné, že ode dne lékařského potvrzení není povinen se poutat za jízdy bezpečnostním pásem. Nemohl se tedy dopustit nepřipoutání se za jízdy bezpečnostním pásem protiprávního jednání, za který by jej bylo možno postihnout.

Tím není vyloučeno, že se dopustil přestupku jiného, když nepředložil doklady požadované zvláštním právním předpisem. Za spáchání takového přestupku se však body nezaznamenávají, řekl krajský soud. Proto rozhodnutí úřadů z Vysočiny zrušil a věc jim vrátil.