Od pondělka proto stojí před budějovickým krajským soudem a čelí obžalobě z podvodů se škodou velkého rozsahu a nedovoleného ozbrojování. Při prohlídkách kanceláře u něj totiž policie zajistila tři nelegálně držené revolvery a větší množství nábojů.  Pokud ho senát se soudcem Michalem Kubánkem v čele uzná vinným, hrozí mu pět až deset let vězení.

Státní zástupkyně Daniela Přibylová při čtení obžaloby uvedla, že podnikatel se při jednání s potenciálními investory zaštiťoval dobrými vztahy s ministerským předsedou a členem katarské královské rodiny.

„Slibované zakázky nezajistil a zálohy nevrátil. Ze získaných peněz uhradil předchozí závazky a použil je k nákupu nemovitostí, aut a v neposlední řadě také na pokrytí svých životních potřeb," popsala žalobkyně Přibylová.

Obžalovaný Karel Heverle tato tvrzení popírá. On sám jakékoliv nezákonné jednání odmítá a naopak se označuje za oběť a poškozeného. Ve své zdlouhavé výpovědi uvedl, že do Kataru jezdil často a řádně zde podniká. Jeho společníkem a takzvaným garantem je prý bratr katarského krále, který by podle něj jistě nic nelegálního nepřipustil.

„Pokud bych se dopustil sebemenšího provinění, nejsem u soudu tady, ale ve vězení 
v Kataru. Čtyřikrát měřím to, co udělám. Tam o mně všechno vědí. Choval jsem se maximálně vzorně," hájil se obžalovaný. Jako hlavní poškozený v případu figuruje jihočeský podnikatel Josef Jůn 
z Drahonic u Vodňan. Toho Karel Heverle údajně připravil o přibližně 28 milionů korun.

Jejich spolupráce začala v srpnu 2011, kdy obžalovaný slíbil poškozenému, že mu 
v Kataru sežene práci při výstavbě nákupního komplexu za 2,5 miliardy korun. Firma Josefa Jůna chtěla být generálním dodavatelem stavby. Oba muži pak společně navštívili hlavní město Dauhá 
a absolvovali několik jednání se zástupci investora.

Poškozený pak na základě instrukcí obžalovaného poslal manželce zprávu, aby mu poslala na zahraniční účet 1,5 milionu dolarů. V přepočtu to je kolem 26 milionů korun. Peníze měly posloužit na založení katarské firmy a zajištění investice. Mimo tuto částku zaplatil poškozený dalších 1,3 milionů korun jako odměnu
za zprostředkování obchodu, úhradu letenek a ubytování 
a podobně.

Během pondělního hlavního líčení se Josef Jůn obrátil na soud s požadavkem vyplacení dalších přibližně sedmi milionů korun.  „Abych mohl zaplatit požadovaných 1,5 milionu dolarů, musel jsem se zadlužit. Tím se firma dostala do velkých finančních problémů, protože nestíháme hradit své závazky a dostáváme se do exekucí. Tyto peníze požaduji na penále, náklady exekutorů a soudní poplatky. Kvůli panu Heverlemu navíc došlo k poškození dobrého jména mé firmy, tam je škoda nevyčíslitelná," popisoval Josef Jůn.

Obžalovaný s výpovědí nesouhlasil. Na svou obhajobu uvedl, že právě kvůli tomuto poškozenému je už skoro rok ve vazbě, přesto však prý k němu necítí osobní zášť. Řekl, že si není vědom toho, že by Josefa Jůna jakkoliv poškodil, naopak se cítí být poškozen 
od něj. „Ten člověk není kvalifikovaný a všech chyb se dopustil vlastní neznalostí. Aktivně jednal o své vůli, k ničemu jsem ho nenutil. O rozsahu investice věděl předem, měl o ni zájem a vystavil mi plnou moc. Svůj slib, sjednání příležitosti, jsem splnil," reagoval Karel Heverle.