Okresní soud v Č. Krumlově v září 2011 žalobu zamítl a krajský soud v březnu 2012 toto rozhodnutí potvrdil. Obě instance se shodly, že žalobci pádem vznikla škoda, avšak město za ni nenese odpovědnost, neboť nebyla způsobena závadou ve schůdnosti ve smyslu § 26 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Ten říká, že „Závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům". Podle soudů nešlo o pád způsobený nepředvídatelným stavem chodníku, neboť vzhledem k povětrnostní situaci a celkovému stavu komunikace musel žalobce vědět, že pohyb vyžaduje zvláštní opatrnost.
Už dříve vyřešeno
Pan D. podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Podle jeho názoru závadu ve schůdnosti nepředstavuje jen ojediněle neschůdné místo, které je pro chodce nepředvídatelné, nýbrž i celková změna dlouhodobě neuklizeného chodníku, která nad rámec obvyklých změn nastává při namrzání zejména v ranních a večerních hodinách. Kromě toho prý dovolatel upadl v místě, kam na chodník ústil okapový svod, takže námraza zde byla oproti celkovému stavu souvislá a pro chodce neočekávaná.
NS dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Shledal totiž, že napadené rozhodnutí nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam, což byla po nálezu Ústavního soudu z 21. 2. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, okolnost platná až do konce minulého roku.
O zásadní význam věci do té doby šlo zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Namítá-li dovolatel nesprávné skutkové zjištění ohledně stavu chodníku v místě, kde upadl, na tom přípustnost dovolání založit nelze. K námitce dovolatele, že odvolací soud nesprávně vyložil pojem závady ve schůdnosti, není opodstatněná, neboť problém odpovědnosti za škodu způsobenou závadou ve schůdnosti pozemní komunikace a vymezení povahy závady ve schůdnosti byl již judikatorně vyřešen. Odvolací soud judikaturu dovolacího soudu respektoval, vyšel z jejích závěrů. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl. (25 Cdo 2497/2012)