Okresní soud v Písku uznal v říjnu 2012 vinnou trestným činem obecného ohrožení a uložil jí rok podmíněně na 24 měsíců. Poškozené s nároky odkázal na občanskoprávní řízení.

Krajský soud v Táboře jí loni v červnu trest snížil na šest měsíců podmíněně na 18 měsíců a obviněná podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Nemohla si představit…

Odmítla názor krajského soudu, že je obecně známo, že vzplanutí škvařeného sádla není vzácnou příčinou požárů v bytě – to podle ní není ničím doloženo. Poukázala mj. na zprávu generálního ředitelství hasičského sboru ČR, že takové rozšíření požáru naopak není častým, typickým či pravidelným následkem takové události. Nelze prý dospět k závěru, že poškození deseti bytových jednotek zavinila nedbalostí. Nelze uzavřít, že si měla a mohla představit, že při škvaření sádla by mohlo dojít mimo zahoření v bytě ještě k vyhoření celkem deset bytů, a to vertikálně. Ona  zavinila pouze požár a poškození bytu, který užívala. Připomněla, že okresní soud nevyhověl jejímu návrhu, aby byla vyžádána statistika,  kolik podobných požárů jako v souzené věci se v reprezentativním období vyskytlo na Písecku.

NS formálně právně relevantní námitku obviněné proti konstatovanému zavinění ve formě nedbalosti shledal zjevně neopodstatněnou.

Připomněl, že trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel:
a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

Kritériem nedbalosti v obou jejích formách je zachovávání určité míry opatrnosti pachatelem. Míra opatrnosti je dána spojením objektivního a subjektivního hlediska při předvídání způsobení poruchy nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem. V situacích, které vůbec nejsou upraveny právními předpisy, nebo jen ve zcela obecné poloze,  se zpravidla vychází jen z obecně uznávaných zásad rozumného člověka, řekl NS. Zpravidla tu postačí dodržet stanovenou nebo ve společnosti uznávanou míru opatrnosti. Kdo dodržel toto tzv. objektivní kritérium nedbalosti, je bez viny, i když k události přesto dojde.

Měla zkušenosti

K trestní odpovědnosti musí být splněno i subjektivní kritérium nedbalosti. Při posuzování subjektivní míry opatrnosti je třeba zvažovat jednak vlastnosti, zkušenosti, znalosti a okamžitý stav pachatele (vzdělání, kvalifikace, obecné i speciální zkušenosti, inteligence, postavení v zaměstnání apod.), jednak okolnosti konkrétního případu. Při nedbalosti je třeba, aby si pachatel alespoň měl a mohl představit, že se takto příčinný vztah může rozvinout.

S ohledem na charakter počínání obviněné (ponechala hrnec s hořlavou látkou bez dozoru na zapnuté elektrické plotýnce,  nad níž byly zavěšeny hořlavé věci,), místo, kde k činu došlo (v domě, v němž jsou jednotlivé byty propojeny stoupací šachtou, do níž ústí odsávací potrubí), a vzhledem k osobě obviněné (měla svému věku odpovídající životní zkušenosti a znalosti a objektivně byla schopna při škvaření sádla vynaložit míru opatrnosti, aby k následku spočívajícímu ve vzniku požáru nedošlo), nelze soudům nižších stupňů oprávněně vytýkat závěr, že obviněná měla a mohla předpokládat, že v důsledku její neopatrnosti může dojít k zahoření nejen jí užívaného bytu, ale i společných částí domu a většího počtu cizích bytových jednotek, řekl NS.  Jak přiléhavě konstatoval krajský soud, obviněná zcela zjevně nevyvinula při tepelné úpravě pokrmu patřičnou míru opatrnosti, kterou byla objektivně schopna vynaložit, aby ke vzniku požáru nedošlo.

NS dodal, že je skutečností obecně známou, že dochází k požárům, jejichž příčinou je vzplanutí nebo vznícení při tepelné úpravě pokrmů, a že ve vícepodlažním domě není vyloučeno šíření požáru vertikálním směrem. Takový způsob rozšíření požáru sice není častým, typickým či pravidelným následkem, není však ani ničím absolutně neobvyklým, vyloženě nahodilým a nacházejícím se mimo meze předvídatelnosti, když takové případy, ač nejsou časté, bývají medializovány a existuje o nich obecné povědomí. Jde o případ obecně známého jevu označovaného jako komínový efekt.

NS proto dovolání paní A. odmítl jako neopodstatněné. (6 Tdo 1450/2013)