V srpnu ho přistihl občan při krádeži jízdního kola z chodby paneláku a zavolal policii. Jindy ukradl kolo z neuzamčené garáže v zahradě, v noci na 8. září odnesl po vypáčení petlice další kolo ze sklepní kóje, ze dvora o kus dál uzamčený bicykl, a ještě stačil prohledat sklepy dvou dalších domů. Odpoledne 18. září vybral ze sklepů v ulici Fráni Šrámka nářadí, večer „probíral" chodby domu v Puklicově ulici a kromě bot z botníku se pokusil odcizit uzamčené kolo, při čemž byl zadržen nájemníkem. Den nato sebral dopoledne před dveřmi v paneláku na Plzeňské dvoje boty, atd.
Letos 10. ledna kolem 01.45 h vnikl do objektu České inspekce životního prostředí v ulici U Výstaviště, v kanceláři se zmocnil videokamery - a na místě byl zadržen policií.
Soud konstatoval, že takto si počínal, ačkoliv byl v roce 2006 odsouzen mj. za krádeže na šest a půl roku, z nichž si 650 dnů změněných v roce 2010 na podmínku doseděl loni 6. července. Mezi tím dostal za jiné krádeže třináct měsíců.
Prvních osm útoků soudkyně kvalifikovala jako pokračující přečin krádeže, zbývající dva jako samostatné krádeže, protože pan Vítězslav je spáchal po sdělení obvinění z prvních osmi skutků. Musel si tedy být vědom následků, bude-li odhalen. Uložila mu úhrnných 24 měsíců, těsně nad polovinou sazby. Obžaloby z devíti dalších krádeží ho zprostila, protože nebylo prokázáno, že je spáchal. Na rozdíl od těchto skutků činy, za něž byl odsouzen, přiznal. Poškozeným těmito skutky má nahradit škodu.
Moc přísné?
Obžalovaný se proti výroku o trestu odvolal. Zdůraznil, že se od počátku doznává, vysvětloval, že kradl v tíživé osobní situaci, když žil na ulici a dlouhodobě měl hlad. Chtěl by trest nižší, alespoň osmnáct měsíců. Podle obhájkyně by soud mohl případně uvažovat i o uložení obecně prospěšných prací, které by její mandant byl schopen a ochoten vykonat. Chtěl by řádně pracovat, je vyučen malířem pokojů.
Intervenující státní zástupce připomněl, že obviněný odcizil v deseti případech za necelých půl roku věci celkem za 29 000 korun a na poškození zařízení napáchal škodu za asi 46 000. Obžaloby z devíti dalších krádeží kol ho soud zprostil. Trest podle žalobce odpovídá okolnostem případu. Pan Vítězslav v posledním slově činů zalitoval a omluvil se poškozeným i svému otci, že jim ublížil.
Krajský soud nicméně jeho odvolání zamítl. Doznání nepovažoval za tak významné, aby převážilo okolnosti svědčící v jeho neprospěch – poměrně velký rozsah trestné činnosti páchané krátce po propuštění z výkonu trestu, který tedy nevedl k jeho nápravě, pokračování i po sdělení obvinění… Uložení nižšího trestu by bylo mimo jiné nespravedlivé k ostatním pachatelům s obdobnou trestní minulostí a způsobem života, odsuzovaným za obdobné skutky, uzavřel předseda senátu.
Proti rozsudku není řádných opravných prostředků.