Okrádali krajany

Obvinění si dlouhodobě opatřovali prostředky na živobytí tím, že obírali své krajany pracující v ČR o výdělek, který vezli rodinám, ale i o další věci (mobily, šperky atd.). Převážně na zastávkách dopravních prostředků na území ČR (Praha, Plzeň, Pelhřimov, Olomouc) směřujících na Ukrajinu dílem jako organizovaná skupina, dílem jako jednotlivci či ve dvojicích nutili poškozené za užití násilí nebo pohrůžek násilí k vydání hotovosti a dalších věcí.
O hotovost oloupili ale i Rusa a Bělorusa.

Všichni byli táborským soudem potrestáni nepodmíněnými tresty od pěti let výš a trestem vyhoštění. Tedy pokud jim už v minulosti nebyl uložen – někteří pánové se v Čechách totiž zdržovali opakovaně, na padělané cestovní doklady. Zrovna pan R. P. na falešný litevský pas…

Všichni obvinění se odvolali. Než Vrchní soud věc projednal, rozhodl, že se R. P. ponechává ve vazbě. Obžalovaný proti tomu podal stížnost k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Míní, že je v jeho případě porušována presumpce neviny. Soudy prý na něho pohlížejí jako na osobu, která je vinna. Má pochybnosti o provedených důkazech.

Nedostává prý léky

Nadto žádá o propuštění z vazby také ze zdravotních důvodů. Zdravotnická služba žádné z vazebních věznic mu prý není schopna poskytnout odpovídající péči. Jeho zdravotní stav se neustále zhoršuje kvůli tomu, že mu ve věznici nejsou podávány léky a v podstatě mu není poskytována žádná zdravotnická péče. Navrhl, aby byl propuštěn z vazby na svobodu a odvezen na Ukrajinu.

NS po prozkoumání věci konstatoval, že o důvodnosti vazby obviněného R. P. bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením vrchního soudu.

Důvodná vazba

Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným zvlášť závažným trestným činem, za který mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. S ohledem na to byla nadále reálná obava, že by se vyhýbal trestnímu řízení uprchnutím či skrýváním se. S ohledem na charakter jeho činů byl v jeho případě dán i důvod vazby pro obavu z opakování trestné činnosti. NS se s odůvodněními dosavadních rozhodnutí o ponechání R. P. ve vazbě ztotožnil a jeho stížnost proti usnesení Vrchního soudu odmítl.

Pro úplnost NS k námitkám obviněného o neposkytování zdravotnické péče uvedl, že obviněný byl v době rozhodování o vazbě umístěn v lékařském zařízení Vězeňské služby ČR a vrchní soud neměl žádné konkrétní poznatky o tom, že by mu nebyla poskytována odpovídající lékařská péče a že by výkon vazby bezprostředně ohrožoval jeho život nebo zdraví.

„V současné době jsou ovšem veškeré úvahy o důvodnosti další vazby obviněného nadbytečné, protože usnesením Vrchního soudu v Praze ze srpna byla jeho trestní věc pravomocně skončena a jeho vazba skončila nástupem do výkonu trestu,“ uzavřel NS.

Vrchní soud zmíněným rozhodnutím všechna odvolání co do výše uložených trestů zamítl.