Paní Helena tehdy zvedla hřeben o 64 cm, římsy o 109 cm a jednu z nich vysunula o 48 cm. To se nelíbilo bezprostředním sousedům, kterým nástavba stínila. Podali k Okresnímu soudu v Českém Krumlově žalobu na odstranění nástavby a uvedení domu do původního prostorového stavu.

Obtěžováni stínem

Soud mj. opatřil znalecký posudek, který negativní zásah nástavby na domu paní Heleny do světelných poměrů nemovitosti žalobců potvrdil. Při slyšení znalec opakoval, že stavba nepříznivě působí jako celek.

Soud uložil žalované povinnost na své náklady uvést stavbu do původního stavu. Vyšel z § 127 občanského zákoníku, který nařizuje vlastníkovi věci zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Zastavil ale řízení co do požadované povinnosti odstranit tmavý nátěr spodní části obvodového zdiva domu a nahradit jej nátěrem světlým.

Krajský soud loni v červnu rozsudek potvrdil. Přihlédl k historickému vzniku sousedství obou budov, původně zemědělské usedlosti a jejího výminku těsné blízkosti. Se situací se seznámil přímo na místě.

Narušené vztahy

Soud konstatoval, že již předtím šlo o křehkou rovnováhu dvou budov ve vlastnictví jedné rodiny, obývaných dvěma generacemi. Nyní nemovitosti vlastní rozdílní majitelé. Nástavbou se pak kvalita bydlení v objektu žalobců ještě významně zhošila. Pro takový závěr není rozhodné zjištění hygieniků, že snížení osvětlenosti je ještě v mezích ČSN.

Krajský soud zdůraznil, že podstatnější než soulad s ČSN je zjištění neúnosnosti bydlení v domě žalobců po nástavbě. Vzhledem ke zmíněné křehkosti rovnováhy vztahů v místě v době výstavby objektů jednoho vlastníka musí být každý zásah do existujícího soužití pečlivě vážen a přísněji hodnocen, řekl soud. Poukázal dále na to, že žalovaná jednala svévolně, bez ohledu k sousedům, a to při vědomí původního nesouhlasu stavebního úřadu s nástavbou. Stavba byla povolena až dodatečně, přičemž v době rozhodování krajského soudu bylo řízení o obnovu stavebního řízení přerušeno.

I v době nečinnosti stavebního úřadu musí mít vlastník stíněné nemovitosti možnost své vlastnické právo chránit a žádat u soudu odstranění stavby, řekl krajský soud.

Váží „realitu života“

K nabízející se otázce rozporu mezi povolením stavby, tedy jejímu vyhovění „normám“, a závěru soudu o nepřiměřeném, a tedy nezákonném, obtěžování a zasahování do práv jiného, soud připomněl, že na rozdíl od stavebního úřadu on zkoumá „realitu života“, jeho kvalitu třeba v situaci, kdy si kvůli stínu od sousedů nevidíte v šeru do talíře…

Paní Helena podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Ten ale po přezkoumání věci rovněž shledal, že dovolatelka zřídila stavbu bez stavebního povolení.

Podle konstantní judikatury není pro posouzení nároku na odstranění neoprávněné stavby rozhodující, zda stavba byla zřízena v souladu se stavebním povolením. Tím méně může být rozhodující okolnost, že stavba postavená bez stavebního povolení byla povolena až dodatečně.

Ve zmíněném judikátu se NS vyjádřil i k otázce, zda nařízení odstranění stavby není v rozporu s dobrými mravy. Poukázal na jiný rozsudek NS, podle kterého zamítnutí vlastnické žaloby pro rozpor výkonu vlastnického práva s dobrými mravy připadá výjimečně do úvahy, pokud výkon práva na ochranu vlastnictví vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídajících prospěch, a vyhovění žalobě by se dotýkalo zvlášť významného zájmu žalovaného (zpravidla jde o zajištění bydlení).

Rozhodnutí krajského soudu je i podle Nejvyššího soudu správné. Otázku jeho vykonatelnosti je pak třeba řešit až v případném řízení o výkon rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je odmítl.