Kobercovým odlamovacím nožem jí prořízla krk v přední části. Rána pronikla až k zadní stěně hltanu a přeťala vnitřní krkavici. Vyšetřování ukázalo, že matka s dcerou odjely společně 3. září z Prahy. U Svinné Lady si postavily stan, spálily osobní doklady a šly si lehnout. Podle matky se dohodly, že spáchají sebevraždu. Dceři pak prořízla hrdlo a pořezala i sama sebe. Našli ji turisté, alarmovali horskou službu a její pracovník jí zavolal záchranku. Jako svědek řekl, že rána na krku ženy už nekrvácela, byla zaschlá. Cestou k ošetření zraněná řekla zdravotníkům, že ve stanu u Svinných Lad je stan a v něm její dcera. Svědek tam vyrazil a mrtvou našel.

Matka, která zabila dceru

„Byla velmi dobrá ve vstupování do jiných životů," charakterizovala obviněnou svědkyně.

Marie Sonbolová se k činu doznala. Své motivy desítky minut ve spontánní výpovědi vysvětlovala krajskému soudu.

Líčila nelehký život rodiny s arabským otcem, který později spáchal sebevraždu, zmiňovala neshody akcelerované kolem dědictví. Popisovala, jak její devatenáctiletá dcera postupně ztrácela kontakt s realitou, jak začínala být jiná než ostatní, přestávalo ji bavit žít, jak se marně snažila jí pomoci najít radost ze života i ve spolupráci s psychiatry a psychology, byla s ní ještě loni v létě na dovolené v Turecku. A jak se nakonec podvolila jejímu přání odejít z tohoto světa společně…

Podle znalců byla rána na krku způsobena nejpravděpodobněji tak, že pachatel nad dívkou seděl nebo klečel. Ta byla bezvládná pro hlubokou poruchu vědomí způsobenou antidepresivy a hypnotiky. Pachatel ji zdvihl do polosedu a vedl řez nejméně třemi tahy při vyvinutí značného tlaku zleva doprava. Poškozená umírala desítky sekund až několik minut po přetětí krkavice. Řezné rány měla dívka také na zápěstí, ty však nebyly smrtelné. Přesnější dobu smrti nemohli znalci určit pro nedostatek údajů z ohledání těla zemřelé na místě činu.

Vyjádřili se také k několika řezným ranám o délce až šestnácti centimetrů na krku obviněné, pronikajících do podkoží. Řezy byly vedeny tlakem malé intenzity a nevedly by ke smrti, ani kdyby nebyly ošetřeny.

Leccos z možného pozadí naznačily otázky obhájce Miroslava Kříženeckého. Mířily k esoterice, astrálnímu světu, reinkarnaci, a prezentovaly obviněnou jako ovlivněnou tímto myšlením. Ptal se na postavení poškozené Zlatušky, jak jí matka říkala, v onom „hnutí" (podle svědectví jejího bratra byla matka spíše pod vlivem dcery), na to, jaký je její současný vztah k zesnulé, a podobně. Na otázku, jak jeho mandantka vnímala umírání své dcery poté, kdy udělala osudový „poslední krok" nožem, řekla, že viděla, jak odchází spokojená za světlem… „Žije tam nahoře v lásce," řekla .

Podle druhé dcery obžalované byla sestra „jiná". Stěžovala si jí, že se s ní děti ve škole nebaví, vadilo jí, že ji lidé prý nemají rádi, morálka společnosti že je špatná. Byla většinou s matkou, spolu se sestry moc nebavily.

Potvrdila, že se matka zabývala esoterikou, ve kterou ona ale nevěří. O sebevraždě před ní ty dvě nikdy nemluvily. Když tehdy odjížděly, řekly jí při náhodné návštěvě těsně před cestou, že se stěhují někam za Prahu. Myslela si, že si sestra našla nějakého přítele, a že jedou za ním…

Bratr zemřelé rovněž řekl, že sestra měla zkreslené představy o fungování světa, ale nebavil se s ní o tom, protože to prý nechtěla. Matka se podle něho stýkala s nějakou „sektou" jednou se tam s ní byl podívat, když mu bylo asi dvacet let, a tím to pro něho skončilo.

Odpoledne vypovídala k návrhu obhajoby známá obviněné. S Marií Sonbolovou se seznámily asi před třemi a půl rokem po internetu a navázaly kontakty v poradenství prý zejména v rodinných vztazích. Její dceři pomáhala sehnat školní praxi, matce zaměstnání.

Obě měly podle ní vysoký morální kredit, s citlivostí na nějakou nespravedlnost. Obžalovanou charakterizovala z jejich spolupráce mimo jiné slovy, že byla velmi dobrá „ve vstupování do jiných životů", komunikovala s anděly, dobře vykládala karty. Na minulé životy a inkarnaci prý věří obě. „Hmotné tělo je schránka pro duši," řekla na „kontrolní" otázku dr. Kříženeckého.

Víc k pozadí nezvyklého případu nepochybně řeknou znalkyně, k jejichž výpovědi soud odročil.