Vícekrát jim prý k tomu dala pokyn Tereza U. Pak už to dělaly automaticky. „Myslely jsme, že to tak má být,“ řekla včera bývalá prodavačka tohoto obchodu jako další svědkyně v hlavním líčení s Terezou U., Radkem R. a Ivou L., obžalovanými z trestného činu ohrožování zdravotně závadnými potravinami.

Svědkyně dále uvedla, že prodavačky chodily tak dvakrát, třikrát týdně do zadní místnosti pro „prošlé“ salámy, v přípravně lahůdek je nakrájely a prodávaly.

Potvrdila svou výpověď z přípravného řízení – například že měnili etikety na zboží „kvůli datu spotřeby“ (což podle ní dělali i učni). Prý jim řekli, že je jinak vyhodí, a ony byly rády, že mají práci, která se těžko shání. Ivu L. svědkyně jednou viděla, jak omývá párky v octové vodě.

Když se jí soud ptal, proč že při výpovědi na policii například nemluvila o braní salámů z „kafilerky“, prohlásila, že si na to tenkrát nevzpomněla – myslela prý na ty sýry, a na salámy konkrétně zapomněla. Než je nakrájely a daly volně do prodeje, ležely tam v bedně i tři, čtyři dny, dodala. Popisovala, že ze sýrů okrajovaly bílou plíseň, ty s plísní šedou že se odepisovaly.

Stála za svým

Když Iva L. popřela, že by nějaké párky omývala, svědkyně doplnila další detaily – když se prý ptaly, co se závadnými párky v pultu, L. jim řekla, aby počkaly, a pak ji zahlédla je mýt. Obviněná jí prý tehdy řekla, že když se to takhle udělá, bude to v pohodě. Na mytí byl v přípravně kartáček a vědro pod dřezem, v němž byly jinak hadry na podlahu . . .

Také Tereza U. označila tvrzení bývalé kolegyně za nepravdivé. Ta na to opáčila, že chápe její situaci, ale ona že „pokud tady stojí, říká pravdu“. „Byly jsme zadobře, vím, že tím, co říkám, ti ubližuji, ale tak to bylo,“ dodala.

Od právníka Státní zemědělské a potravinářské inspekce chtěl soud mj. vědět, proč po oznámení závadného prodeje v Meinlu podali trestní oznámení až za tři neděle, a svědek vysvětloval, že čekali na výsledky své kontroly. „Zajišťovat důkazy pro trestní řízení my nemusíme,“ dodal, a soudkyně opáčila, že právě proto měli oznámení policii podat včas.

Tehdejší zjištění inspekce v Meinlu a průběh správního řízení soud rekapituloval z listin. 16. prosince 2005 konstatoval táborský inspektorát zjištěné prohřešky – klamavé označení výrobků udávaných do oběhu, jejich prodej po prošlé době použitelnosti, neoznačení data použitelnosti nebo trvanlivosti, nedodržení jakosti co do mikrobiologických požadavků na potraviny, neuchovávání zboží v předepsané teplotě apod.

Za to inspektorát udělil Meinlu pokutu 240 000 korun, když přihlédl k tomu, že prověřované potraviny byly zdravotně nezávadné. Ústřední inspektorát v Brně redukoval sankci na 190 000 Kč s tím, že nebylo prokázáno dlouhodobější porušování předpisů, nebyly způsobeny škodlivé následky a nebyla prokázána zdravotní závadnost potravin. Podle slov obhajoby podala firma i proti tomuto rozhodnutí správní žalobu.
Hlavní líčení u Okresního soudu bylo odročeno.