Místo zločinu České Budějovice: Před 20 lety měla jihočeská mordparta 20 případů

Vrah vše rozprodal, zbyly jen urny

První vraždu spáchal třiadvacetiletý občan slovenské republiky Štefan O. v obci Velký Bor na Prachaticku, který tupým předmětem bil do hlavy osmapadesátiletého Vlastimila Š., ten pak zemřel na zhmoždění mozku. „Ke skutku došlo na samotě, která se nachází po cestě z Netolic na Bavorov. Dne 6. ledna jsme zahájili úkony trestního řízení, a to ve věci podezření ze spáchání trestného činu vraždy, kterého se měl v té době dopustit neznámý pachatel. Na základě šetření, zejména ve spolupráci s kriminalisty okresu Prachatice, kde bylo využito jejich osobní a místní znalosti, jsme jej identifikovali,“ přiblížil major Hýsek.

close info Zdroj: archiv Deníku zoom_in Policisté zahájili trestní stíhání Štefana O. Vraždy se měl dopustit v přesně neustanovené době od 15. října 2002 do 6. ledna 2003 v objektu rekreační chalupy, kdy opakovanými údery tupým předmětem do hlavy výše jmenovaného usmrtil. „Jeho mrtvolu poté uschoval na dvoře rekreačního objektu pod matraci, prkna a další odpad. Zařízení chalupy následně rozprodal a rovněž nabízel k odprodeji i osobní vozidlo poškozeného Vlastimila Š.,“ dodal podrobnosti.

Pachatel se snažil uprchnout a odcestoval na Slovensko. „Nakonec se na základě mezinárodního zatykače sám přihlásil na policii v Bratislavě, kde byl zadržen. Do České republiky nebyl vydán, ale soudili ho na Slovensku na základě předaného spisového materiálu,“ dodal podrobnosti.

Policisté přesně neurčili vražednou zbraň, protože tělo se nacházelo ve značném stádiu rozkladu, na místě bylo navíc plno předmětů jako prkna a dalších. „Z chalupy vše vrah rozprodal, zbyly tam asi jen urny po rodičích. Poškozený byl zvláštní, vozil urny rodičů stále s sebou,“ vzpomněl si major Hýsek na detail.

Zbavoval se zhrzených žen po svém

Jednatřicetiletý Jaroslav S. z Českých Budějovic měl problémy s bývalými žárlivými partnerkami, řešil je po svém, dvakrát vraždou. První jeho obětí byla pětadvacetiletá Veronika F. z Borovan, kterou policisté našli v lesoparku Stromovka mezi restaurací Oáza a rybníkem Bagr 16. ledna. „Den předtím odešla po 16. hodině ze zaměstnání, až do večera byla u svého přítele Jaroslava S. v bytě v Českých Budějovicích,“ přiblížil s tím, že vrah posléze tvrdil, že odešla kolem půl sedmé a už ji nikdy neviděl.

Na základě zjištěných skutečností, prověřování informací i nesrovnalostí v jeho výpovědi bylo proti němu v únoru zahájeno trestní stíhání pro vraždu. „Při domovní prohlídce byly u jmenovaného nalezeny i věci patřící poškozené a její mobilní telefon následně prodal v bazaru. K provedené vraždě se ale nikdy nepřiznal, soudem byl zproštěn a z vazby propuštěn na svobodu,“ podotkl Hýsek.

V dubnu o rok později spáchal vraždu další teprve sedmnáctileté dívky stejným způsobem. „Našli ji na Špačkárně. Opět tím vyřešil svůj problém, za vraždu mladičké Lucie Č. dostal 13 let vězení, následně byl uznán vinným z obou vražd a dostal doživotí,“ upozornil major.

close info Zdroj: Deník/ Jan Jelínek zoom_in Vrah Jaroslav S. řešil problémy škrcením…

Jaroslav S. podle Hýska nikdy svoji trestnou činnost, tedy vraždy, nepřiznal. „Jediné, co byl ochoten přiznat, bylo to, že obě ženy znal, velice obratně byl schopen reagovat při výslechu na předložené důkazy a zjištěné skutečnost v průběhu šetření, to, že zmařil mladý život si v podstatě nepřipouštěl – byla jedna dívka, bude druhá, svědomí mu nic neříkalo, vraždou vždy řešil jen problém s tím, že ON se s dívkou rozešel, ale ona na tuto skutečnost nechtěla přistoupit, svým jednáním ho v podstatě obtěžovala, tak za to zaplatila životem,“ okomentoval jeho postoj.

K usmrcení zhrzených žen, které ho obtěžovaly, používal škrtidlo. U první šlo pravděpodobně o popruhy (trak) od kabelky. „Druhá měla škrtidlo ještě na krku, poznal jsem ho okamžitě, někdo ho asi vyrušil. Vešel na něj doma prádlo. Měli jsme ho z prvního případu z fotografií z ohledačky jeho bytu, byl to takový dvoucentimetrový popruh asi půl metru dlouhý, který mu tam visel,“ připomněl. To byl podle majora Hýska jeden z hlavních důkazů, který vedl k usvědčení dvojnásobného vraha.

V posteli s hlavou od krve

V Blatné kriminalisté nalezli tělo Vítězslava Š. v druhém patře panelového bytu v posteli se zakrvácenou hlavou 19. ledna. Bylo jim hned jasné, že nešlo o přirozenou smrt, soudní lékař stanovil smrt následkem údery tupým předmětem do hlavy.

close info Zdroj: Deník/Bílek Michal zoom_in Stanislav K. vraždil brutálním způsobem.„Den po nálezu těla jsme zahájili trestní úkony pro vraždu, na základě šetření a ve spolupráci s kriminální policií Strakonice jsme díky osobní a místní znalosti kolegů začali stíhat Stanislava K.,“ uvedl s tím, že pachatele určili díky osobním věcem poškozeného. Zejména zimní bundy, mobilního telefonu a platební karty, na kterou pachatel dokonce několikrát vybral finanční hotovost.

„Vrah se s poškozeným seznámil asi dva měsíce před skutkem na nějaké zábavě, v době vraždy u poškozeného přespával, po zadržení se k vraždě v plném rozsahu přiznal a skutek podrobně popsal, s policií spolupracoval,“ dodal další podrobnosti.

Vražednou zbraní v tomto případě byl dveřní práh. „Tím ho umlátil a krevní stříkance byly až na stropě a do třetiny místnosti,“ podivoval se ještě dnes Hýsek.

Stačila násada od krumpáče

Teprve devatenáctiletý učeň 3. ročníku opravář zemědělských strojů ubil devětatřicetiletou podnikatelku v pohostinství Hanu H. v hospodě v Mažicích na Táborsku. Vyřizoval si tak osobní účty a zároveň myslel na svůj majetkový prospěch.

„Zavražděnou provozovatelku restaurace jsme našli ve vstupních dveří 10. února, trestní řízení jsme zahájili 19. března proti Petru B., jmenovaný totiž v únoru přijel do Mažic osobním automobilem Škoda 100, a to za účelem domluvy s poškozenou Hanou H.,“ popsal major Hýsek. Měli společně řešit dluh, který pachatel na podnikatelce zanechal, protože ji již dříve ukradl kasírtašku s tržbou ve výši 47 tisíc korun.

close info Zdroj: archiv Deníku zoom_in Zemřela kvůli kasírtašce…V té době už měl splaceno většinu dluhu, konkrétně 35 tisíc, přesto čekal před provozovnou tři hodiny v automobilu, až všichni hosté opustí restauraci. „Poté co poškozená vyšla ze dveří restaurace, tak ji fyzicky napadl přinesenou násadou od krumpáče, a to údery do hlavy, kdy následně z místa odcizil opět „kasírtašku“ s finanční hotovostí pět tisíc korun a současně si odnesl i dobíjecí telefonní kupony,“ dodal fakta.

„K vraždě se jmenovaný v plném rozsahu při výslechu přiznal a průběh vraždy policistům podrobně popsal. Pachatel se s poškozenou znal velice dobře, a to delší dobu, její restauraci navštěvoval. Tímto jednáním chtěl vyřešit svůj problém předešlé krádeže „kasírtašky“, kdy byl za tento skutek stíhán,“ shrnul Hýsek. Zlomený krumpáč měl prý v papírovém pytli hozený v kufru automobilu. Pachatel si dokonce zkoušel zajistit alibi jinde. „Šlo o svědkyni, barmanku z jiné hospody, u které si chtěl zajistit alibi. Domlouval se s ní, že u ní té noci seděl, a ona nám vše řekla,“ dodal.

Střelil ho do hrudníku

close info Zdroj: archiv Deníku zoom_in Další, v pořadí pátou vraždu roku 2003 jihočeská kriminálka šetřila od 14. dubna na samotě v obci Vojslavice na Pelhřimovsku. „Toho dne jsme zahájili trestního řízení pro vraždu, které se v té době dopustil zatím nezjištěný pachatel tím, že v přesně nezjištěné době uvedeného dne v předsíni zemědělské usedlosti způsobil střelné poranění hrudníku Václavovi P., který na následky zemřel,“ přiblížil major Hýsek. Šetřením na místě se zjistilo, že pachatel či pachatelé na místě činu odcizili peněženku, osobní doklady poškozeného, vkladní knížky na heslo a neupřesněnou finanční částku.

V tomto případě pachatele odhalili kriminalisté v únoru následujícího roku. Trestní stíhání Jiřího P. tak začalo, ale on se nikdy nepřiznal. „Odsouzený byl na základě zjištěných skutečností, zejména výpovědi jeho komplice, který v době vraždy čekal v autě venku. Podle něj se mělo jednat pouze o loupež, nikoliv vraždu. Poškozeného vrah znal už z minulosti, protože na jeho statku prováděl se svým bratrem stavební práce,“ shrnul Hýsek.

Gambler ubodal servírku v Táboře

close info Zdroj: archiv Deníku zoom_in Vrah spravedlnosti uniká.Na následky mnohačetných bodnořezných ran v horní polovině těla zemřela servírka sedmadvacetiletá Monika P. v herně a baru Pinocchio v Táboře. O život ji připravil stejně starý Illya S., dělník stavební firmy z Milevska. Jeho zrůdný čin bohužel nebyl nikdy potrestán.

K vraždě podle Hýska došlo 24. dubna přímo ve skládku non-stop herny na rozmezí Budějovické třídy a 9. května v době od 14 do 14.15 hodin. „Pachatel úmyslně usmrtil mnohočetnými bodnořeznými ranami zaměstnankyni uvedeného baru Moniku. Jmenovaná byla nalezena zaměstnanci pizzerie. Pachatel poškozenou zanechal mrtvou v příručním skladu a vrátil se zpět do baru, kde odcizil v podstatě za přítomnosti hostů finanční hotovost asi 170 tisíc korun z příručního trezorku pod barem,“ uvedl bývalý operativec.

Klíč od trezorku předtím odcizil poškozené při vraždě, dále jí sebral osobní doklady a klíče od bytu. „Šetřením jsme zjistili, že se před vraždou v baru zdržoval asi tak dva dny, a budil dojem, že patří k personálu. Po vraždě se choval velice chladnokrevně, odnesl si videokazety z monitorovacích kamer, také vzal sklo, ze kterého pil, včetně láhve, ze které si naléval, a neopomenul odnést ani popelník, kde byly jeho nedopalky od cigaret,“ dodal podrobnosti.

Po vraždě odjel do přechodného bydliště, ubytovnu v Milevsku, a ještě téhož dne s manželkou a synem mizel přes Polsko domů na Ukrajinu. „Na adrese trvalého bydliště na Ukrajině se však nezdržoval, skrýval se. Vydali jsme na něj mezinárodní zatykač. V září proti němu bylo vedeno trestní řízení jako po uprchlém pachateli, poslední stopy nás vedly do Ruska, do současnosti však nebyl zadržen a nemůže nést následky,“ konstatoval Václav Hýsek. Bestiální vrah měl dostat 18 let vězení.

Matku neopouští touha, že její Monika otevře dveře...

Zločiny a soudy

Z kriminalistického a statistického hlediska policie udělala, co udělat měla a má, av poměrně krátké době zjistila pachatele, zajistila stopy pro jeho usvědčení a případné dopadení, a to jak z místa činu, tak následným výslechem svědků a kontaktů pachatele. „Ale případ nedopadl podle představ kriminalistů, pachatel takto ohavné, brutální vraždy mladé dívky nebyl nikdy dopaden a nebyl postaven před „světskou“ spravedlnost, za svůj čin zatím nenese spravedlivý trest, za to, že pro svou hamižnost získat finanční prospěch sebral život dívce, která ho měla teprve před sebou, ale nejen to, zničil život celé její rodině a blízkým, sebral lidem kolem sebe kamarádku. Asi se již nikdy nedozvíme, jak se mu s pomyšlením na vraždu žije, zda vůbec má takový člověk svědomí. Nejhorší je pomyšlení na to, když vraždil jednou pro majetkový prospěch a nebyl dopaden, tak svůj čin může zopakovat, případně již zopakoval někde jinde, kde může žít pod jinou identitou. Člověk, který nemá svědomí, lidský život pro něho není „ničím“, je neřízená střela pro své okolí,“ míní Hýsek.

Zabil macechu nožem

close info Zdroj: archiv Deníku zoom_in Rodinné neshody vyřešil sedmatřicetiletý Roman K. z Mirotic na Písecku nožem. Ubodal svou čtyřiapadesátiletou macechu Marii H. nožem kvůli hádce o majetek a bydlení. K vraždě došlo 9. května mezi 7. a 8. hodinou ráno v rodinném domě.

„V prostoru schodiště pachatel poškozenou nejprve napadl opakovanými údery tupým předmětem do hlavy, také ji škrtil, protože měla zlomenou jazylku a následně ubodal opakovanými ranami kuchyňským nožem. Pachatelem vraždy byl syn druha, se kterým poškozená žila ve společné domácnosti,“ vysvětlil major s tím, že se následně k činu doznal.

Pokus o vraždu na Jitřence

close info Zdroj: archiv Deníku zoom_in Vyřídit osobní účty zbraní si přišel Martin B. za Vladimírem N. kolem 21. hodiny 14. června na terasu restaurace Jitřenka v Jindřichově Hradci. „Po slovní rozepři Martin B. střelil poškozeného dvakrát z bezprostřední blízkosti legálně drženou zbraní ráže 6,35 mm do oblasti břicha,“ popsal s tím, že ačkoliv Vladimírovi N. vznikla těžká poranění v dutině břišní, útok přežil. Skutek byl překvalifikován jako těžká újma na zdraví.

Sebevražda šetřená jako vražda

close info Zdroj: archiv Deníku zoom_in František L. se 15. března oběsil v místě trvalého bydliště obci Slupečná u Lipna nad Vltavou, věc tehdy šetřilo obvodní oddělení Lipno jako trestný čin ublížení na zdraví. „V dubnu byl případ odložen na základě šetření a vyjádření znalců, neboť se neprokázalo, že by se jednalo o trestný čin či přestupek,“ konstatoval Václav Hýsek.

Tehdy někdo z rodiny podal stížnost na postup policie u Okresního státního zastupitelství v Českém Krumlově. „Stěžovatel uvedl, že se má jednat o vraždu. Vzhledem k těmto skutečnostem byl spisový materiál postoupen dle věcné příslušnosti na Správu Jihočeského kraje, odbor obecné kriminality – SKPV, kde byl případ šetřen jako podezření z trestného činu vraždy. Ani jihočeská kriminálka však nezjistila žádné skutečnosti, které by prokazovaly cizí zavinění, a případ byl odložen,“ shrnul major.

Vraždil ze žárlivosti

close info Zdroj: archiv zoom_in K další, v pořadí 10. vraždě, došlo opět v Táboře. Zde si manžel Josef M. vyčíhal nového partnera Františka Š. své ženy a 9. června kolem 9.30 hodin ho zastřelil před panelovým domem v Moskevské ulici. „Motivem byla bezesporu žárlivost, manželka mu tehdy oznámila, že podala žádost o rozvod. On se ji opakovaně zkoušel přimět, aby se k němu vrátila, což odmítla. Navíc mu oznámila, že si už našla nového přítele,“ přiblížil Hýsek.

Jméno nového partnera si Josef M. zjistil sám sledováním manželky. Po předchozí potyčce, v úmyslu usmrtit ho, ho zasáhl dvěma střelami z neoprávněně držené zbraně. „Poškozený na místě střelným poraněným podlehl. Pachatel se pak zmocnil jeho osobního vozidla, odjel a na nezjištěném místě z vozidla odhodil vražednou zbraň. Po odstavení vozidla zavolal policii a požádal o zajištění lékařského ošetření, a to z důvodu svého střelného poranění na dolní končetině,“ dodal fakta.