Podle soudu pan S. od blíže nezjištěného dne v listopadu 2010 do 21. dubna 2011 požadoval na zemědělci M. L. korunu za každý litr mléka dodaného mlékárně s tím, že produkt přeřadí ze druhé do první jakostní třídy. M. L. mu tak 29. prosince  2010 předal 22.000 Kč a 21. dubna 2011 dalších 52.000 korun.

Krajský soud jen upravil popis skutku (podrobnosti Deník 27. srpna).  Nejvyšší státní zástupce pak podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Domáhal se, aby ing. S. byl uznán vinným i přečinem útisku a byl mu uložen i zákaz činnosti.

Žalobce má zato, že ing. S. zneužil tísně zadluženého zemědělce. Určení jakosti a ceny mléka bylo pro jeho hospodářskou činnost podstatné, proto byl omezen ve svém rozhodování ohledně „nabídky" obviněného. Poškozený byl závislý na dodávkách mléka pro Klatovy, protože krátce předtím kvůli sporům ukončil spolupráci s Madetou. Byl proto na obviněného a na jím navrhovaný způsob navýšení výkupních cen mléka odkázán, mínil nejvyšší státní zástupce.

NS rekapituloval, že soud prvního stupně v J. Hradci přečin útisku ve věci neshledal. Uzavřel, že jednání obviněného není možné považovat za nucení, když poškozenému učinil nabídku označenou jako obchod a tuto nabídku poškozený akceptoval. Nešlo ani o stav závislosti, byl to vztah postavený toliko na obvyklé obchodní bázi.

Odvolací soud pak zdůraznil, že obviněný nebyl dostatečně seznámen s poměrně složitou ekonomickou situací podnikání poškozeného, o výši jeho dluhů. Stav tísně u poškozeného nelze dovodit ani proto, že snaha dosahovat vyšších zisků je u každého podnikatelského subjektu zcela logická. Napoprvé nabídku „přecenění" akceptoval, ale s přesvědčením, že další úplatky dávat nebude. K dalšímu jednání svolil s ohledem na činnost policejních orgánů, u kterých podal trestní oznámení. Proto odvolací soud u něho rozhodně neshledal tak nepříznivý stav, který by mu prakticky neumožňoval jinou volbu než úplatek poskytnout, aby tak získal víc finančních prostředků.

Správné závěry jihočeských soudů

S těmito závěry soudů nižších stupňů se NS ztotožnil. Připomněl, že soud v J. Hradci hodnotil poškozeného jako „poněkud kontroverzního farmáře, který měl problémy" již s předchozím odběratelem mléka a žil v přesvědčení, že se vzorky jím dodávaného mléka je nějakým způsobem manipulováno a on je soustavně poškozován. Věděl, že má problémy s kvalitou, a sám proto ani nebyl překvapen, že s prvními vzorky pro Klatovy se dostal do jakostní třídy s nižší výkupní cenou. Vzhledem k nabídce obviněného mohl i při objektivně nižší kvalitě mléka dosáhnout vyšší výkupní ceny o 2 Kč za litr, ale o tento prospěch by se s obviněným musel rozdělit. Jde tedy právě o situaci tzv. oboustranné výhodnosti, konstatoval NS.

Stav tísně je zvlášť tíživou situací charakteristickou naléhavou potřebou, jejíž uspokojení není do značné míry v možnostech osoby, která se ve stavu tísně ocitla.  Tomu tak v případě poškozeného zemědělce nebylo. Když v prosinci 2010 předal obviněnému část požadované peněžní částky, učinil tak zejména z obavy, aby v budoucnu nedocházelo k falšování vzorků jím dodávaného mléka, a s tím, že byl  rozhodnut požadavek obviněného odmítnout, což potvrzuje i následné trestní oznámení. Rozhodl se takto sám v ekonomické situaci, ve které se nacházel, a tedy svobodně, konstatoval NS.
Rozhodnutí jihočeských soudů jsou tedy správná. Dovolání nejvyššího státního zástupce proto NS odmítl. (7 Tdo 1427/2012)