Dobrovolně si na radu podvodníka nainstaloval a aktivoval aplikaci AnyDesk, díky které tak nepocticec získal vzdálený přístup do počítače seniora. A tudy pak už snadno ovládl jeho bankovní konto. Z poškozeného navíc vylákal fotokopii jeho občanky, kterou zneužil k uzavření půjčky na jméno poškozeného ve výši přes 70 tisíc korun.
Takový případ není podle policejní mluvčí Lenky Pokorné v poslední době ničím výjimečným. Stejným způsobem v listopadu přišla dokonce o devadesát tisíc další jihočeská seniorka. A internetovým podvodníkům se daří i mezi mladšími ročníky. V létě na stejnou legendu a postup doplatil osmadvacetiletý a pětačtyřicetiletý Jihočech, oba přišli jen on několik tisíc, zato sedmatřicetiletou ženu podvodník takto okradl o téměř 130 tisíc korun. Nabídce snadného zbohatnutí neodolal začátkem prosince ani stejně starý muž z Táborska. "Vyplnil své údaje do formuláře, zanedlouho se mu ozvala údajná bankéřka a nastal stejně smutný příběh jako u předchozích poškozených. Bohužel i v tomto případě přišel poškozený o peníze, a to o více než 37 tisíc korun," doplňuje výčet podvedených Lenka Pokorná.
"Apelujeme na uživatele internetového bankovnictví, aby byli maximálně obezřetní a nehnali se za vidinou snadného získání peněz bezhlavě!" radí všem ostatním s tím, že reklamy lákající na velmi výhodné zhodnocení vkladů a investování do světových měn včetně bitcoinů na internetových portálech a sociálních sítích mohou být velmi ošidné. Svědčí o tom sedmnáct případů s velmi podobným scénářem, které řeší jihočeští kriminalisté.
"Vše nastartuje vidina snadného zisku. Zájemce vyplní kontaktní formulář, na základě jehož mu zavolá "bankéř", který mu má pomoci s investicí. Pro zvýšení důvěryhodnosti svého vystupování se vydává za spolupracovníka významných společností. Následně je zájemce vyzván k zaplacení částky od 130 do 250 dolarů jako prvotní investice do různých kryptopeněženek na bankovní účet. Pak je po klientovi vyžadována instalace například programu AnyDesk do mobilního telefonu, PC nebo notebooku, čímž pachatel získá vzdálený přístup do zařízení poškozeného, které může následně ovládat. To je stejné, jako když cizího člověka posadíte přímo na svou židli a necháte ho dělat na svém počítači vše, co se mu zlíbí. U vzdáleného přístupu může však pachatel sedět na druhém konci světa. Dalším požadavkem bankéře je, aby se klient přihlásil do svého internetového bankovnictví. Tímto způsobem získá vzdálený přístup k bankovnímu účtu klienta, který tak zcela ovládne a následně bez vědomí poškozeného provádí různé bankovní transakce. V rámci komunikace ještě podvodníci mimo jiné požadují naskenování a zaslání osobních dokladů. Přes web kameru je pachatel schopen si pořídit i fotografii poškozeného," popisuje mluvčí praktiky internetových zlodějů.
"Vyšetřování těchto podvodů je velmi komplikované a i přes veškerou snahu kriminalistů se dá říci, že s minimální pravděpodobností dopadení pachatele," upozorňuje.
Preventivní rady
Nikomu cizímu po telefonu nesdělujte své osobní údaje, nezasílejte ofocené osobní doklady, nesdělujte mu tištěné informace z platební karty, bankovní autorizační SMS kódy, nesdělujte kód, kterým by vzdáleně přistupoval k vašemu počítači.
Pokud je k vašemu počítači někdo z nějakého důvodu vzdáleně připojen, tak neprovádějte přihlášení do svého internetového bankovnictví.
Cizí osobě neautorizujte platbu.
V počítači mějte nainstalovaný antivirový program.
V internetovém bankovnictví mějte nastaveny co nejnižší limity a zvyšujte je jen na aktuální potřebu zaplacení konkrétní platby.
Pokud se vám již něco podobného stane, věc bezprostředně oznamte na Policie ČR prostřednictvím bezplatné tísňové linky 158 nebo na kterékoliv policejní služebně a informujete svůj bankovní ústav.
