Jako jednatel s. r. o., v únoru 2011 propuštěný z výkonu trestu, si v dubnu 2011 pronajal diskotéku za 108 000 korun čtvrtletně, ač si byl vědom své nepříznivé finanční situace. Hned za druhý kvartál nic neuhradil. V témže měsíci si pronajal na 19 dnů chevrolet za 11 270 Kč, ale nezaplatil a vůz užíval dalších 42 dnů, než si jej pronajímatel zajistil.

Pak objednal a odebral pro diskotéku nápoje, cigarety aj za 142 607 Kč, které rovněž neuhradil. Podvedl i sedm zaměstnanců, s nimiž uzavřel smlouvy a kterým nezaplatil.

Obžalovaný se hájil tím, že podle předchozího provozovatele měla být diskotéka výdělečná. Na čtyři zábavy, které uspořádal, ale prý přišlo i kvůli údajně špatnému renomé podniku celkem jen asi 50 hostů. Chystal velkou akci, ale pronajímatel mu zabránil ve vstupu do provozu a on pak neměl z čeho nájem uhradit. Odebrané zboží zůstalo v diskotéce i po jejím uzavření pronajímatelem a kde je nyní, neví. K pronájmu auta tvrdil, že nedostal fakturu. Zaměstnancům chtěl platit z provozu diskotéky, dluh jim prý vyrovná z dalšího podnikání.

Soud konstatoval, že obchodní společnost, jíž byl obžalovaný jediným jednatelem a společníkem, měla počátkem roku 2011 neuhrazené závazky kolem 280 000 Kč a dluhy měl i on sám. Přesto uzavřel další smlouvy o pronájmu diskotéky a koupi jejího vybavení za 800 000 korun.

Pokud obviněný nevěděl, jakou návštěvnost diskotéky může reálně očekávat, nemohl spoléhat, že dluhy z tohoto provozu splatí, dovodil soud. Připomněl i další „podnikatelské" kroky pana Luďka webovou prezentaci s tvrzením, že provozuje víc podniků, a to i v zahraničí, či předložení nepravdivého výpisu z účtu o kreditu přes 1,6 milionu, jímž přesvědčoval majitele vybavení diskotéky, že je schopen mu za ně zaplatit. Směnku na nápoje měl proplatit do tří dnů a o nereálnosti toho musel vědět.

Obžalovaný se odvolal, Jeho obhájce u krajského soudu opakoval, že jeho klient byl ujištěn o ziskovosti provozu. Prostory adaptoval, vybavil, diskotéku otevřel v polovině května, ale již 4. června mu pronajímatel zabránil ve vstupu tedy v době, kdy jeho závazek nájemného ještě nebyl splatný. To mu způsobilo rozhodující problémy.

Obhájce připustil, že pan Luděk právní povinnosti jistě porušil vydával se například za úspěšného, „ale to v současné době bohužel dělá 80 procent podnikatelů". Věc je ale občanskoprávní, ne trestněprávní, mínil. Není prý přímá souvislost mezi škodou a porušením právní povinnosti obžalovaného. „Kdyby mu protiprávně nebylo znemožněno podnikat, škoda by nevznikla," uzavřel.

Krajský soud ale jen změnil trest. Již šestkrát trestanému Luďkovi Z. uložil za tyto činy a za sbíhající se podvod, za nějž byl odsouzen v listopadu v Kolíně (dva roky vězení), uložil souhrnný trest odnětí svobody na tři roky a zákaz výkonu funkce statutárních orgánů společností na tři roky.

Podle předsedy senátu okresní soud důvodně označil obhajobu obviněného za nevěrohodnou. O jeho podvodných úmyslech svědčí mimo jiné, že padělal bankovní výpis, aby situaci své společnosti „vylepšil", stával se pro věřitele nekontaktním aj. K jeho obhajobě uzavřením provozovny pronajímatelem soud připomněl, že vlastník jen hájil svůj majetek, který obviněnému poskytl s výhradou vlastnictví. Podvodu se obviněný dopustil dřív v momentu, kdy věci objednal a převzal s vědomím své nesolventnosti. Rozhodnutí je pravomocné.