Žalobce Roman Tibitanzl uvedl v obžalobě, že další neustanovení spolupachatelé potom karty padělali a použili je k neautorizovaným internetovým transakcím či opakovaným výběrům peněz z bankomatů v několika peruánských městech. Získali přes 550 tisíc korun, výběr dalších zhruba 630 tisíc korun skončil ve stádiu pokusu. „Obžalovaní byli členy organizované skupiny působící ve více státech," poznamenal žalobce.

Tsvetana Sasheva Tsvetanova se týkal jeden z 11 bodů obžaloby. Podle státního zastupitelství to byl právě on, kdo kontroloval Dimitrovem nainstalované zařízení a manipuloval s ním tak, aby z toho pachatelé měli užitek.

Okamžité odvolání

Obžaloba jej vinila ze zločinu neoprávněného opatření a padělání platebního prostředku ve formě spolupachatelství, přečinu výroby a držení padělatelského náčiní a zločinu podvodu, dílem ve stádiu pokusu. Protože svým jednáním způsobil škodu značného rozsahu, hrozilo mu při prokázání viny osm až dvanáct let vězení. Uložený devítiletý trest je nepravomocný, obžalovaný se proti němu okamžitě odvolal. Případem se tak bude zabývat Vrchní soud v Praze.

Během hlavního líčení využil Tsvetan Sashev Tsvetanov svého práva nevypovídat. Nevyjadřoval se ani k výpovědím desítek poškozených. Všechny měly něco společného. Nikdo neviděl u bankomatu cokoliv podezřelého. Přesto mnozí rychle zchudli o tisíce korun, vybraných na druhém konci světa. Není bez zajímavosti, že většinou přišli o částky kolem 15 tisíc korun. Spořitelna klientům peníze vrátila, do řízení o náhradě škody se sama připojila s nároky za víc než 565 tisíc korun.

Třeba svědek Václav V. popsal, že šel prověřit zůstatek a nevšiml si ničeho zvláštního. Když pak později kontroloval stav účtu, přišlo mu, že nějaké peníze chybějí. Přisuzoval to běžným platbám. „Pak mi pracovnice spořitelny sdělila, že jsem se stal obětí skimmingu. Podle výpisu z účtu se z něj v jediném dni uskutečnilo sedm výběrů na několika místech v Peru. O další týden později spořitelna uznala reklamaci a peníze mi vrátila," vzpomínal svědek.