Naložili kurýra do auta, převezli ho za české hranice do Vyššího Brodu a tam ho vyhodili s tím, aby se o sebe nějak postaral. Polomrtvý muž se doplazil do jednoho z místních hotelů, jehož obsluha mu hned zavolala sanitku.

Skončil v budějovické nemocnici, kde po přijetí vyzvracel tři kontejnery. Dalších 118 mu pak vyndali lékaři při operačním zákroku. Od té doby je ve vazbě. Ve středu se ocitl před krajským soudem, kde jako takzvaný spolupracující obviněný čelil obžalobě ze zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Při prokázání viny a odsouzení mu hrozilo 10 až 18 let vězení. Senát v čele se soudcem Ondřejem Vítů jej nakonec po nezvykle rychlém jednodenním hlavním líčení poslal na tři roky do věznice s dozorem. Součástí trestu je i vyhoštění z republiky na dobu 10 let a zabrání a znehodnocení drog. Rozsudek je pravomocný, strany se vzdaly práva na případné podání odvolání k Vrchnímu soudu v Praze.

„Obžalovaný se dopustil svého činu ve snaze získat značný majetkový prospěch, ve velkém rozsahu a ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech," zmínila v obžalobě státní zástupkyně Daniela Přibylová. Ta ve své závěrečné řeči navrhovala pro obžalovaného trest na spodní hranici sazby nebo nejpřísnější možnou podmínku. Zdůvodnila to především dobrovolnou spoluprací obžalovaného, díky níž se policii podařilo rozkrýt mezinárodní drogovou síť a zadržet další podezřelé v Rakousku, Německu a Lucembursku.

Úplné doznání

„Mám za prokázané, že se obžalovaný nechal naverbovat jako kurýr a velmi dobře věděl, oč se jedná. Sám popsal proces spolykání drogy, její přepravu i zapojení dalších osob. Není důvod nevěřit mu," poznamenala žalobkyně.

Samotný Rafael Antonio Ruiz Ortega se ke svému nezákonnému jednání v plném rozsahu doznal a tvrdil, že je připraven nést následky. Bývalý absolvent církevní školy, nedostudovaný medik a zaměstnanec farmaceutické společnosti z New Yorku, který dle svých slov pochází z politicky aktivní rodiny a není chudý ani bohatý, se hájil tím, že jednal pod nátlakem.

Skupina lidí mu prý po zjištění, že je držitelem amerického pasu vyhrožovala, že pokud se nepodřídí jejich požadavkům, odnesou to jeho nejbližší. „Buď budeš s námi, nebo proti nám," vyslechl si. Obžalovaný prý po velkém vnitřním zápasu na nabídku pašování drog přikývl. S vidinou zisku 10 tisíc eur. V Evropě byl vůbec poprvé a dle svého vyjádření toho od první chvíle lituje.

„Celou dobu, co do mě dostávali kokain, jsem myslel na mámu. Když jsem začal plakat, řekli mi, že brečí jen teplouši. Bál jsem se, že mě zabijou. Vzali mi peněženku, mobil a pas a hrozili mi, že mám moc krásnou ženu a děti a oni ví, kde moje rodina bydlí. Musel jsem poslouchat," vypovídal obžalovaný.

Předseda senátu Ondřej Vítů při odůvodňování rozhodnutí zmínil, že soud se zcela ztotožnil se závěrečnou řečí státní zástupkyně. Uznal obžalovaného vinným, vzhledem k jeho doznání a spolupráci mu však udělil trest hluboko pod spodní hranicí sazby. „Obhajoba nepřesvědčila soud, že obžalovaný byl pouhou loutkou bez vlastní vůle. Strach lze připustit, ten ale nebyl jedinou složkou. Během letu mohl svou situaci řešit, to neudělal. Jeho primárním zájmem bylo dovézt zboží na určené místo," vysvětlil soudce.