CG HOLDING, s. r. o.,nástupce společnosti Julius Meinl, pak vytáhla do boje na jiné frontě. Zažalovala v Praze Ministerstvo zemědělství ČR o zaplacení 8.503.452,40 Kč s příslušenstvím jako náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI).

Ta 23. září 2005 vydala tiskovou zprávu o provedené kontrole zmíněné provozovny, která podle žalobce vyvolala masivní kampaň vůči jeho právnímu předchůdci. Na jejím základě došlo k výraznému poklesu tržeb ve všech prodejnách provozovaných Meinlem.

Obvodní soud pro Prahu 1 žalobu v únoru 2011 zamítl a Městský soud v Praze jeho rozhodnutí v listopadu 2011 potvrdil.

Vyšel ze zjištění, že SZPI na základě oznámení provedla 8. a 16. září 2005 kontrolu ve zmíněné provozovně. Laboratorní zkouška prokázala, že kontrolované výrobky nesplňují požadavky stanovené právními předpisy.

23. září 2005 vydala SZPI tiskové prohlášení o jednání prodavaček v lahůdkářském úseku a sdělila, že za bezprecedentní nakládání s potravinami uloží inspekce několika provozovnám řetězce Julius Meinl mnohasettisícové pokuty. 15. prosince SZPI v opravném prohlášení sdělila, že skutečnosti tvrzené v první zprávě nebyly provedenou kontrolou zjištěny.

Veřejná moc uškodila?

Pražské soudy, které k žalobě CG Holding měly posoudit odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, konstatovaly, že právní teorie nesprávný úřední postup přesně nedefinuje. Lze za něj ale považovat i postup správního orgánu, který sice jedná v souladu se zákonem, ale v rámci možností dané mu v rámci správního řízení postupuje v rozporu s účelem zákona, úmyslem zákonodárce či v rozporu s hmotně a procesně právní logikou, kdy takový postup je pak jako věcně nesprávný jiným k tomu příslušným úřadem konstatován.

S odkazem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) lze dovodit, že SZPI  poskytuje informace o výsledcích své činnosti důležitých pro ochranu spotřebitele. Přitom„důvěru spotřebitelů a obchodních partnerů je nezbytné zajistit … tím, žeorgány veřejné moci přijímají vhodná opatření s cílem informovat veřejnost v případech, kdy existují dostatečné důvody pro podezření, že určitá potravina může představovat zdravotní riziko".

Odvolací soud takto uzavřel, že důkazy o správním řízení se společností Julius Meinl, o trestním stíhání odpovědných pracovníků a následných občanskoprávních sporech podporují jeho závěr o závažnosti porušení potravinářského práva právním předchůdcem žalobkyně a o oprávnění SPZI podat informace veřejnosti o prodeji závadných potravin. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani druhé tiskové prohlášení, které původní stanovisko tiskové mluvčí popírá.

Z tiskové zprávy z 23. září 2009 jezřejmáprvotní informace o nekalých praktikách lahůdkářského úseku provozovny. Vyplývá z ní i druhotná, nepřímo vyjádřená, informace,která je pro posouzení nároku žalobkyně na náhradu škody rozhodující, totiž že se v uvedené prodejně prodávaly závadné potravinové výrobky.

Informace o opatření

Odvolací soud uzavřel, že  oprávnění tiskové mluvčí vydat uvedené prohlášení jeví se v souladu se zákonnými ustanoveními a normami evropského práva a není ani v rozporu s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod,protože v mezích zákona informuje širokou veřejnost o skutečnosti podstatné pro posouzení věci, tj. o prodeji závadných potravin.

Odvolací soud dodal, že i když informace o praktikách vedoucí v úseku lahůdek neodpovídá obsahu dokladů o kontrolách, neboť je kontrolní orgány nezjistily, pak uvedenou tiskovou zprávu z tohoto důvodu nelze hodnotit jako nesprávný úřední postup, neboť druhotná informace o prodeji závadných potravin není méně závažným porušením potravinářského práva, jak žalobkyně tvrdila, nýbrž je tomu právě naopak.

Žalobkyně vznik nesprávného úředního postupu neprokázala, žalovaná nepostupovala při vydání tiskového prohlášení 23. září 2005 v zásadě v rozporu s právními předpisy, uzavřel Městský soud v Praze.

CG Holding podal dovolání. Klade v něm jako zásadní otázku,zda oprávnění SZPI (např. informovat veřejnost o povaze zdravotního rizika) lze vykonávat zcela neomezeným způsobem, tj. zda příslušný orgán veřejné moci může šířit v podstatě jakoukoli informaci o kontrolovaném subjektu nebo jeho produktech, tedy např. i takovou, která je ve zjevném rozporu s tím, z čeho mohl být kontrolovaný subjekt v době šíření informace důvodně podezřelý, resp. s tím, co kontrolující orgán vlastní kontrolní činností zjistil.

Dále se ptá,zda je možné případné porušení těchto základních pravidel při výkonu veřejné moci kvalifikovat jako nesprávný úřední postup., za které by měl stát nést plnou odpovědnost.

Jak rozumět zákonu

Zákon zakládá objektivní odpovědnost státu (bez ohledu na zavinění), která předpokládá současné splnění třech předpokladů: 1/ nesprávný úřední postup, 2/ vznik škody a 3/ příčinná souvislost mezi nimi. Jejich existence musí být v soudním řízení bezpečně prokázána.  Nesprávným úředním postupem jeporušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí.

Pod pojem„pravidel předepsaných právními normami"není možné podřadit pochybení v dosažení cílů, jejichž vytyčení stát deklaroval prostřednictvím právních norem, řekl NS.Při vzniku odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup pak je rozhodující, zda je obecně závaznými předpisy stanoven postup řádný. V projednávané věci nedošlo k porušení žádné konkrétní povinnosti, k jejímuž splnění byl stát zavázán.

Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti apod., jde o činnost přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu pak mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

Nezákonné rozhodnutí je, když…

Při výkladu tohoto pojmu je namístě šetřit smysl a účel právní úpravy, v jejichž rámci státní orgán svou působnost vykonává.

V projednávané věci bylo cílem jednání žalovaného seznámení veřejnosti s výsledky kontrolní činnosti SPZI o existenci zjištěných závad v předmětné provozovně. Stalo se tak ve formě tiskové zprávy. Tato obsahovala, kromě doložitelně prokázaných zjištění z kontrolní zprávy, rovněž další, přídavnou, informaci o existenci rovněž porušení předpisů, a to ze strany vedoucích pracovníků prodejny, které však nebyly kryty samotnými zjištěními autora zprávy. Tuto část tiskové zprávy SPZI posléze dementovala.

Dovolací soud klade ve věci stejně jako odvolací orgán důraz na doloženou existenci závad, jejichž zjišťování spadá do předmětu kontrolních pravomocí SPZI. Toto zjištění je podstatné. Naplnění účelu sledovaného výkonem kontrolní činnosti SPZI tak bylo dosaženo, byť i za existence další informace, nepramenící přímo z výsledků kontrolní činnosti SPZI, která však s výsledky jeho zjištění nebyla v rozporu. Při souhrnném hodnocení postupu SPZI tak nelze dospět k závěru, že by tato informace, izolovaně posuzována, vedla k jinému, zhoršujícímu způsobu informovanosti spotřebitelské veřejnosti, neboť nepopiratelný fakt porušování předpisů byl jinak regulérním způsobem SPZI při výkonu její kontrolní činnosti zjištěn, řekl NS.

NS tak uzavřel, že dovoláníCG HOLDINGnení přípustné. (28 Cdo 910/2012)