Muž se před šesti lety nevědomky spolupodílel na podvodech a byl podmínečně odsouzen na rok do vězení.
„Naštěstí se na mě vztahovala amnestie, kterou vyhlásil prezident Václav Klaus počátkem roku," říká Daniel L. „Dluh, který stále narůstá o úroky, musím ale uhradit, takže mi strhávají část peněz, které si měsíčně přivydělám k invalidnímu důchodu. Musel bych však splácet do konce života. Po amnestii jsem ale mohl požádat o možnost osobního bankrotu a začal chodit do občanské poradny tady v Českých Budějovicích."

Pátrání po dárcích

Po několika konzultacích se mu naskytla teoretická možnost, jak z dluhové pasti ven. „Během pěti let je třeba uhradit třetinu dlužné částky. Pak se ale zbývající částka smaže, což mi pomůže hlavně psychicky," říká muž. „Příjem mi sice nestačí, ale je tu možnost, že mi pomůžou konkrétní dárci. Pokud bych sehnal několik donátorů, kteří se zaváží a podepíší se mnou smlouvu, že mi po dobu pěti let budou platit částku třeba tisíc korun měsíčně, započítají se tyto částky do mého příjmu. S vydělávanými penězi bych pak třetinu dluhu měl uhradit. Samozřejmě, že nejlepší by bylo, kdybych sehnal nějakou práci ještě k té, co mám, ale sami dobře víte, jak je to dnes s prací těžké i pro zdravé lidi, natož pro mě, který má jen zbytky zraku."

Právě snaha najít práci a dokázat se postarat sám o sebe stála před lety za jeho chybným krokem, s jehož důsledky se pere dodnes.

„Koncem roku 2007 mě oslovila Silvie Č. s nabídkou, že mi sežene práci. Chtěla podnikat v plánovaném relaxačním centru v Králíkách a slíbila mi zaměstnání odpovídající mému zdravotnímu stavu. Jelikož mám praktickou slepotu a jsem držitelem průkazu ZTP/P, je pro mě obtížné sehnat jakoukoliv práci. Měla mě zaměstnat jako telefonistu, ale musel jsem si na sebe půjčit u finančních institucí peníze, které žena potřebovala k rozjetí provozu. Zaručila se, že je bude za mě splácet. Od 8. prosince 2007 do 17. dubna 2008 jsem tedy uzavřel s různými finančními subjekty smlouvy o úvěru. Sepisování smluv měla na starosti Silvie Č., která mi radila, jaké údaje mám uvádět. Některé náležitosti obstarávala sama a já o nich ani nevěděl. Jenže brzy přestala splácet a dluhy se mi kupily. Tak jsem se stal spolupodílníkem na jejích podvodech, ačkoliv jsem ty peníze už nikdy neviděl. Ona šla do vězení a já dostal podmínku," říká muž.

Hledá pomocné ruce

Daniel L. byl odsouzen Okresním soudem v Ústí nad Orlicí za trestný čin úvěrového podvodu na rok do vězení s tříletou podmínkou a s povinností zaplatit poškozeným náhradu škody, která se po navýšení 
o úroky a penále vyšplhala na dva miliony korun.

„Loni jsem s pomocí sociálních pracovnic Diecézní charity České Budějovice marně žádal prezidenta o udělení milosti," prozrazuje dlužník.

Bezvýchodná situace občas vede k tomu, že si lidé sáhnou na život. To ale Daniel L. rozhodně vylučuje.
„Musím se s tím poprat, je to moje chyba, že jsem naletěl. Sháním teď další práci nebo lidi, kteří mi pět let pomůžou s osobním bankrotem. Věřím, že se někdo i v dnešní době najde a pomocnou ruku mi podá," dodává s nadějí v hlase dvoumilionový dlužník Daniel L. z Českého Krumlova.