Ne že by u nich stála a ládovala do nich peníze, ale tím, že za dobu od 5. srpna do 13. října 2009 z nich neodvedla smluvených 70 procent výnosu jejich majiteli ve výši 91 487 Kč. Kromě nich po ní firma chce ještě 150 000 Kč, které od ní paní Markéta převzala ze smlouvy o investici do provozu. Po ukončení činnosti jejich užití nevyúčtovala.

Pro podezření ze zpronevěry těchto prostředků byl stíhán i její bývalý druh, kterého tehdy paní Markéta pověřila vedením restaurace, protože sama se věnovala jiné. Míní, že zpronevěru nespáchala. Nebylo prokázáno, že by si peníze z tržeb z automatů ponechávala. Celý provoz měl na starosti druh, kterému plně důvěřovala a na ústní dohodu ho pověřila vedením restaurace. Spoléhala, že bude odvádět i tržby z automatů, o jejichž provozu neměla přehled. Zajížděla do restaurace tak jednou za čtrnáct dnů. Kam peníze zmizely, neví, ale protože její druh sám velmi často hrál, je možné, že je prosázel. Nabídla prý hradit způsobenou škodu ve splátkách.

Nebylo jí prý prokázáno ani využití poskytnutých prostředků na investice jiným způsobem, než jí ukládala smlouva. Plánovala, že za ně koupí nábytek, televizi atd. Připustila sice, že část z nich použila na splátky dluhu jejího dalšího provozu, ale jinak šlo o peníze, které měly být užity k zajištění provozu restaurace, v níž byly automaty poskytovatele umístěny. Kromě peněz na odstupné bývalému nájemci prý zbývající částku předala druhovi a měla zato, že ví, že jsou účelově vázány. Na co je může použít konkrétně, mu neřekla. Když se rozešli, vrátil jí 70 000 s tím, že zbytek dal do provozu podniku.

Spoluobviněný druh uvedl, že peníze z tržeb z beden používal na nákup zboží, platy zaměstnanců apod. Podobně nakládal i s penězi na investice. Hradil z nich to, co mu paní Markéta řekla.

Svědek z firmy, která s paní Markétou uzavřela zmíněnou dohodu o poskytnutí investice, potvrdil, že její provozovna byla pro společnost zajímavým místem. Z investice měla čerpat po dobu pěti let například při pořizování vybavení, ale na co přesně, určeno nebylo.

Vinna?

Okresní soud uzavřel, že nebyla vyvrácena obhajoba bývalého druha paní Markéty, že veškeré svěřené peníze vložil do provozu a zbytek spoluobviněné vrátil. Obžaloby ze zpronevěry ho proto zprostil. Paní Markétu ale uznal vinnou a protože se činu měla dopustit v podmínce s dohledem za jinou majetkovou trestnou činnost, uložil jí už nepodmíněných devět měsíců. A povinnost uhradit celkem 241 484 korun škody.

Obžalovaná se odvolala. Obhájkyně opakovala, že paní Markétě nebylo prokázáno, že by si peníze z automatů ponechávala, ani že by využila prostředky poskytnuté na investice v rozporu se smlouvou. K zajištění kýžených podmínek k provozu restaurace totiž sloužily i prostředky využité na odstupné, na splátku hypotéky, nákup zboží atd. „Byla od ní velká nedbalost, že náročné podnikání svěřila druhovi, ale její trestněprávní odpovědnost ve smyslu obžaloby nebyla prokázána,“ mínila.

Krajský soud poté rozsudek v části týkající se paní Markéty zrušil a věc vrátil okresnímu soudu. Ztotožnil se s námitkou, že smlouva o poskytnutí 150 000 korun na investice se logicky nemohla vztahovat jen k samotnému provozu automatů, při němž žádné náklady nevznikají, řekl předseda senátu. „I firma samotná uvedla, že peníze byly určeny k zajištění provozu restaurace právě proto, aby její automaty tu mohly fungovat,“ řekl předseda senátu.

Připomněl, že sama obžalovaná připustila použití části těchto prostředků pro provoz jiného zařízení. „Okresní soud musí zjišťovat, kolik z poskytnuté sumy bylo použito v rozporu se smlouvou a kolik právě na jejím základě, pro provoz zmíněné budějovické restaurace,“ řekl. K přezkumu tvrzení, že s penězi z automatů disponoval jen spoluobviněný druh, by měl soud mj. vyslechnout dva svědky navrhované obhajobou. „Sám spoluobžalovaný řekl, že si spoluobviněná najala vymahačskou firmu, aby jí vrátil peníze z tržeb automatů. To by mohlo naznačovat, že ona sama s nimi nedisponovala,“ dodal předseda s tím, že její občansko–právní odpovědnost k náhradě způsobené škody by ani tím nejspíš nezanikla.