Uložil mu jej Okresní soud v Č. Budějovicích za loupež, jíž se dopustil jako zvlášť nebezpečný recidivista.

Loni 26. října kolem 20.45 hodiny požádal u pošty v ulici A. Barcala mladíka o zapůjčení mobilu. Když ten odmítl, vytáhl z kapsy injekční stříkačku a začal mu s ní šermovat před obličejem. Přepadený mu telefon v obavách z následků vydal.

Když doma řekl, že byl přepaden, rodina zavolala policii a vydala se lupiče hledat. Skutečně ho našla na zastávce a ten na výzvu přístroj poškozenému vydal.

Přivolanou policii poté nasměroval náhodně oslovený Rom na možného pachatele a ta si pro něho došla.

Jen si zavolal?

Richard B. tvrdil, že si z mobilu jen zavolal a zase jej vrátil. Dosvědčovala mu to přítelkyně, podle níž poškozený mezi tím nikam neodešel.

Soud ale uvěřil poškozenému a jeho svědkům. Vzal v úvahu předchozí potrestání obžalovaného ještě jako mladistvého v roce 2007 za dvojnásobnou loupež, krádeže, výtržnictví a poškozování cizí věci dvěma roky odnětí svobody. Richard B. byl uznán vinným další loupeží i loni, ale soud tehdy upustil od ukládání souhrnného trestu.

Tentokrát už tedy mladého delikventa soud označil za zvlášť nebezpečného recidivistu. Ve zvýšené sazbě 7,8 až 13,4 roku mu s přihlédnutím k jeho věku a k vrácení věci, byť byl k němu okolnostmi donucen, uložil osm let do mírnějšího režimu, do ostrahy.

Obžalovaný se odvolal.

Jeho obhájce Mgr. František Pohanka vytkl nalézacímu soudu, že se podle něho nevypořádal s rozpory ve výpovědích svědků. Poukazoval na údajná pochybení policie při vyšetřování. Žalované jednání prý nebylo dostatečně objasněno. Navrhl věc okresnímu soudu vrátit.

Nejsem blázen . . .?

Richard H. pak zopakoval, že si jen půjčil mobil, zavolal si a zase jej vrátil. Nic z kapsy nevytahoval.

„Byl jsem si vědom propuštění na podmínku v srpnu a nejsem takový blázen, abych krátce nato před poštou, kde je plno lidí, někoho přepadl,“ řekl. „Taky bych pak jistě nečekal na zastávce, až si pro mne přijdou . . .“

Zmínil dvouletou dcerku, která ho prý potřebuje, a uzavřel: „Nic jsem neudělal, nikoho jsem nezabil, a mám jít na osm let do vězení?!“

Soud po poradě ale jeho odvolání zamítl.

„Nedovedeme si představit, že by poškozený přišel domů s očima navrch hlavy a zdvihl rodinu, aby šla pachatele hledat, kdyby to bylo, jak tvrdí obžalovaný – tedy že si jen zavolal a mobil zase vrátil,“ řekla předsedkyně senátu. „Proč by ta akce vypukla, kdyby měl poškozený mobil v ruce?“

Podle senátu není divu, že okresní soud obhajobě neuvěřil.

Šlo skutečně o loupež – šermovat injekční stříkačkou je stejné jako šermovat nožem nebo pistolí, je to zbraň, pokračovala předsedkyně senátu.

K výši trestu připomněla předchozí rozsudek nad Richardem B. „Nešlo o jednu, dvě loupeže, ale těch útoků bylo kvantum, a doplňované krádežemi na hranici loupeže. To vypovídá o osobě pachatele a zvyšuje společenskou nebezpečnost jeho jednání . . .“

„Osm let vězení pro mladého člověka není nijak málo, ale pořád jde o trest zákonný. K osmi letům by se ostatně soud dostal i bez užití ustanovení o recidivě,“ dodala předsedkyně senátu.

Uzavřela, že rozsudku okresního soudu není co vytknout.

Rozhodnutí je tak pravomocné.