Těšíte se na svůj vysněný telekomunikační přístroj. Doma vám ale úsměv zamrzne na rtech, když namísto mobilu najdete v krabičce pytlíks moukou. Naštvání střídá hořkost a postupně přestáváte důvěřovat online nákupům, bazarům a tak trochu lidem obecně.
Na zvonku ani na schránce nemáte napsané své jméno. Na ulici se často rozhlížíte kolem sebe. Nevěříte už ničemu a nikomu. Kšiltovka a sluneční brýle jsou nezbytnou součástí vašeho šatníku. Všechno, co vlastníte, je napsané na vaši přítelkyni. Jste věčně ve stresu, váš život připomíná paranoiu. Nikomu nemůžete říct své pravé jméno. Občas už ani sám nevíte, jak se vlastně doopravdy jmenujete. Sousedé znají vaši tvář, telefonní číslo, jen to jméno, které k vám přiřazují, je cizí. Těch jmen navíc máte nespočet.
Dva příběhy dvou nešťastných mužů. Podvedený a podvodník. Podvedených je za 20 let nespočet, podvodník je stále stejný, dnes padesátiletý muž, po kterém bylo před pěti lety vyhlášené celostátní pátrání. Finanční podvody všeho druhu byly jeho celoživotní obživou a před pěti lety se po něm slehla zem. Chytrému podvodníkovi se podařilo vytvořit falešné stopy a iluzi, že utekl do zahraničí. Mezitím žil svůj život v paneláku na českobudějovickém sídlišti a bál se snad na každém kroku. Když kolem něj projelo houkající policejní auto, míval srdce až v krku.
Všechno to skončilo v pátek 19. dubna. Podvodník šel venčit psa a rozběhli se za ním dva ozbrojení muži. To, čeho se celé roky bál, se stalo. Vlastně ne to nejhorší, co se stát mohlo. Ozbrojenci, kteří si na něj mezi domy počkali, nebyli podvedenými najatí zabijáci. Pětiletou hru na schovávanou zakončili policisté z jihočeské zásahovky poté, co podvodníka trpělivě vypátrali „lovci lebek“ z pátracího oddělení jihočeské kriminálky. Ti dva měsíce skládali střípek ke střípku často zdánlivě nepodstatných informací, až spadla klec.
