Dostal za to trest odnětí svobody na tři roky s výkonem podmíněně odloženým na zkušební dobu pěti let s dohledem, spoluobžalovaná Růžena L. (64) za pojistný podvod osm měsíců podmíněně na rok a půl. Soud vynesl tresty i nad čtyřmi dalšími spoluobviněnými. P. a L. se odvolali.

Jeden z projednávaných skutků spáchali společně s další osobou. 15. března 2003 po dvacáté hodině zorganizoval Dušan P. fingovanou dopravní nehodu Škody Octavie paní L. u Újezdce s vozidlem Mazda 626 spoluobžalovaného V. Paní L. do protokolu nepravdivě uvedla, že vůz řídila, a pan V. uvedl, že srážku zavinil. Způsobení nehody ohlásil pojišťovně, která pak na účet praporčíka P. vyplatila 127 239 Kč. Přitom k nehodě nedošlo, obě vozidla byla jen postavena do konečné polohy mimo vozovku.

Z dalších skutků byl viněn už jen Dušan P. 4. srpna 2004 oznámil na policii v Holešovicích odcizení své Škody Octavia před domem v Praze, ač v tu dobu vůbec v Praze nebyl a k žádné krádeži nedošlo. Pojišťovna mu vyplatila 262 299 korun. Později zařídil jistému M. přihlášení mercedesu, který byl po vyhoření nepojízdný. Obdržené registrační značky společně namontovali na vozidlo stejného typu, které N. v říjnu 2005 zaparkoval v Budějovicích. Dušan P. je následně odvezl a M. ohlásil odcizení policii a pojišťovně. Oba měli v úmyslu si pojistné ve výši 772 190 Kč rozdělit. K jeho vyplacení ale nedošlo.

V únoru 2007 jel na žádost známé do Brna pokusit se vyhledat muže, jemuž měl její manžel přenechat „líznuté“ BMW a neplatit splátky. Ačkoliv se jednalo o jeho soukromou aktivitu, při jednání v Brně se prokazoval jako policista. Když se mu dotyčného nepodařilo najít, poradil známé, aby podala na manžela trestní oznámení pro zpronevěru, ačkoliv věděl o jejich dohodě, že vozidlo bude splácet on. Líčil to tak, že současnému uživateli auto zabaví, následně je prodá, z utržené částky doplatí známá leasing a o zbytek se rozdělí. Po podání oznámení zahájil stíhání onoho uživatele, vyhledal ho v Brně, ale od úmyslu mu vůz odebrat ustoupil, když zjistil, že je nepojízdný.

Posléze 28. února 2009 požádal jako policista známou, referentku odboru dopravy městského úřadu, aby provedla převod dvou BMW z vlastnictví manžela zmíněné známé, tehdy ve výkonu trestu, na jeho manželku. Té poradil, aby si opatřila manželovu falešnou plnou moc. Referentka převod učinila. Přitom Dušan P. věděl, že auta v majetku leasingových společností drží její manžel. Po převodu se jedno BMW jeho známá pokusila prodat a s druhým naložila nezjištěným způsobem.

Odvolání bývalého praporčíka do části výroku o jeho vině skutky spojenými s BMW projednával krajský soud v nepřítomnosti obžalovaného. Podle jeho obhájce nebyla prokázána jeho účast na opatření padělané plné moci k převodu auta. Za jeho obviněním prý stojí manžel zmíněné známé, recividista a dlouholetý informátor obžalovaného jako policisty. Když prý zjistil, že se Dušan P. podílel na jeho zatčení a dodání do výkonu trestu, ve zlobě a zášti začal proti němu podávat podněty. Obhájce poznamenal, že o tři měsíce později byl dotyčnému trest přerušen údajně ze zdravotních důvodů a dodnes se do něj nevrátil: mohlo to prý být součástí „obchodu“, naznačil. Intervenující státní zástupce to v replice kategoricky popřel.

Soud poté odvolání Dušana P. zamítl. K naznačenému „vyřizování si účtů“ předseda senátu poznamenal, že obžalovaný velmi dobře věděl, s kým má u zmíněného odsouzeného čest. Jejich služební kontakty nicméně překročily služebně potřebnou mez a Dušan P. se s ním zapletl do páchání trestné činnosti, vymýšlel pojišťovací podvody a podobně. Neusvědčuje ho jen onen recidivista, ale i další důkazy. Okresní soud je provedl důsledně a podrobně je vyhodnotil. „Krajský soud v jeho dokazování neshledal mezery a rozhodnutím se cítí vázán,“ řekl předseda senátu. Rozsudek je tak pravomocný.