Zároveň budějovický soud rozhodl o vykonání tohoto rozhodnutí. Pan František musí zaplatit do tří dnů od právní moci výroku na účet krajského soudu 7687,50 koruny.

Z trestního nálezu rakouské strany, který byl řidiči doručen prostřednictvím Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích, vyplývá, že pan František jel 21. dubna 2009 ve 23.15 hodiny po Inntalské dálnici A12 s tahačem s návěsem o celkové hmotnosti těžší sedmi a půl tuny. Neměl zvláštní povolení a „nedbal tak nařízení zemského hejtmana“, který jízdu tak těžkých vozidel v úseku od Landskupfenu po Zirl v noci v zimním období zakázal. Dopustil se tedy správního přestupku, za nějž mu byla uložena pokuta 300 eur. V případě nezaplacení by musel na 36 hodin do vězení.

Protože se pan řidič proti rozhodnutí z Kufsteinu neodvolal a pokutu nezaplatil, požádala rakouská strana o uznání tohoto rozhodnutí jiného státu Evropské unie – trestního návrhu o udělení pokuty – a nařízení jeho výkonu. K jednání senátu krajského soudu se pan František omluvil, nicméně potvrdil, že se proti předmětnému rozhodnutí neodvolal a pokutu nezaplatil.

Soud po projednání věci vydal rozsudek, jímž se na území ČR uznává trestní nález, jímž byla panu Františkovi uložena pokuta 300 eur za porušení nařízení zemského hejtmana Tyrolska. „Neshledáváme nic, co by nám bránilo rozhodnutí uznat podle paragrafu 460 trestního řádu ČR,“ řekl předseda senátu v odůvodnění.

V minulém týdnu stejný soud uznal podobné rozhodnutí hejtmanství ve Freistadtu v případě pana Lukáše (33) z Kaplice. Toho zastavila 5. listopadu 2008 ve 23.45 hodiny v Unterweitersdorfu hlídka rakouské policie za volantem audi – a se 0,75 promile alkoholu v dechu.

Ve správním řízení na hejtmanství ve Freistadtu mu za to byla uložena pokuta 900 eur. Z toho 600 eur musel zaplatit hned jako kauci, jinak by mu byl zadržen automobil. Na dalších 90 eur byly vyúčtovány náklady řízení. Na jeden měsíc mu bylo zakázáno řídit v Rakousku. Proti rozhodnutí se neodvolal. Zbývající část sankce, 390 eur, měl zaplatit do měsíce. Když se tak nestalo, rakouské orgány požádaly o uznání jiného rozhodnutí státu Evropské unie a o vymožení pokuty českou justici.

Krajský soud pak vynesl rozsudek, jímž se uznává rozhodnutí okresního hejtmanství ve Freistadtu. Pan Lukáš musí zaplatit 10 214 korun (v kursu ke dni vyměření pokuty) do tří dnů od právní moci rozsudku. V odůvodnění předseda senátu připomněl, že vymáhání sankcí může být předáno k rozhodnutí domovskému státu delikventa. „Nepřezkoumává se přitom, zda rozhodnutí dožadujícího orgánu odpovídá našim zákonům či pravidlům. V tomto případě byl dotyčný projednání věci ve Freistadtu přítomen, odvolání proti němu nepodal, zaplatil kauci. Pro odmítnutí žádosti rakouských orgánů o uznání jejich rozhodnutí není důvod…“ Proti rozsudku je přípustné odvolání.

Po zaplacení bude pokuta uložena na zvláštním účtu soudu do doby, než v dalších mezinárodních jednáních bude dohodnuto případné převádění těchto částek. Praxe vymáhání těchto pokut je zatím „jednosměrná“ – podle našich informací nemůžeme podobnou cestou vymáhat v cizině sankce za přestupky spáchané u nás cizinci, protože v ČR zatím neexistuje trestněsprávní soudnictví…

Co říká zákon

§ 460o (1) Ustanovení tohoto oddílu se použijí na postup při uznání a výkonu pravomocného odsuzujícího rozhodnutí za trestný čin nebo jiný delikt nebo rozhodnutí vydaného na jeho základě, pokud bylo vydáno v souladu s Rámcovým rozhodnutím Rady 2005/214/SW z 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut, a) kterým byl (mj.) uložen peněžitý trest nebo pokuta.

§ 460p (1) Rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních lze na území České republiky uznat a vykonat, pokud má odsouzený na území ČR obvyklé bydliště nebo majetek.
(Trestní řád ČR – kráceno)