„V uplynulých dnech zaznamenali českobudějovičtí policisté několik případů krádeží vloupáním do koláren v krajském městě,“ prozrazuje policejní mluvčí Regina Tupá.

Policie proto radí cyklistům a majitelům kol, jak krádežím zabránit.

Hlídat i na balkoně

„Pokud ukládáte jízdní kolo ve společných prostorách domu, dbejte vždycky na uzavírání vstupních dveří a stálé uzamčení společných prostor samotných kol,“ radí Regina Tupá.

„Je vhodné pořídit si společný bezpečnostní stojan nebo bezpečnostní systém pro jízdní kola.“

Obdobné zásady je prý dobré dodržovat také při ukládání kol na balkonech, ve sklepích a sklepních kójích.

„Nepodceňujte zabezpečení všech stavebních otvorů, zejména dveří a oken,“ varuje dále českobudějovická policejní mluvčí Regina Tupá.
Pro pozdější dokazování, zda je ukradené kolo skutečně vaše, je lépe uchovat doklady o koupi kola, a hlavně nechat si kolo řádně zaevidovat.

„Zjistěte si, zda Policie České republiky v místě vašeho bydliště neprovádí evidenci jízdních kol,“ pokračuje mluvčí Regina Tupá.

„Pokud ano, neváhejte a kolo si nechte zaevidovat. Neučiníte-li tak, minimálně si pro případ odcizení poznamenejte jeho výrobní číslo, barevné provedení, nápisy a vybavení, popřípadě další zvláštní markanty, podle kterých byste mohli své kolo identifikovat,“ vypočítává Regina Tupá všechny úkony, které by neměl majitel opominout.

Příště už zamknu

Důležité je také nikdy nezapomenout svoje kolo zamknout, i když z něj slezete a pustíte je z očí třeba jenom na pár chvil. Lehkomyslnost se stala málem osudnou čtyřicetiletému Pavlu Sosnovi z Českých Budějovic.

„Šel jsem nakupovat do Delvity na Mánesce a kolo jsem opřel vedle obchodu,“ vzpomíná Pavel Sosna.

„Říkal jsem si, nebudu ho zamykat. Vždyť obchod jenom prolítnu. Navíc pršelo a nikde nikdo.“

Jenomže ouha. „Vyšel jsem ven s taškami, a kolo nikde,“ pokračuje Sosna.

„Moc mě to mrzelo. Kolo stálo asi jedenáct tisíc, navíc bylo mojí ženy. Říkal jsem si, zda mám zavolat policii, nebo ne. Pak jsem si řekl, že kolo stejně nenajdou, a vydal se pěšky s taškami domů do Rožnova.“

.Jenže okradený cyklista měl štěstí. „Před Jednotou za přejezdem na Lidické třídě seděla partička lidí, pokuřovala, pila víno a pivo. Moje kolo měli opřené vedle. Ptám se: Čí je to kolo? Prý: Naše! Jo? A kde jste ho vzali? Tady stálo, řekli mi. Tak když tady stálo, tak já si ho beru, protože je moje,“ vzpomíná na šťastné shledání Sosna.

Pak vzal kolo a šel. Nechali ho jít, ani neprotestovali.

Od té doby už kolo nikdy zamknout nezapomene.