Na břehu sedí rybáři a nad hladinou se majestátně vypíná Zvíkov. U řidiče motorového člunu nejde přitom o žádnou dovolenkovou plavbu, jak ukazuje policejní označení, ale rutinní služební výkon.

Mokré zpestření

Nadpraporčík Tomáš Souhrada z policejního oddělení Zvíkovské Podhradí provádí strážní činnost na hladině, ve které se během léta střídá s kolegy i třikrát do týdne.

„Služba na Orlíku je příjemným zpestřením práce na oddělení," svěřuje se Tomáš Souhrada, ale dodává, že nejde o žádný odpočinek nebo prázdninový relax. „Máme na starosti plochu dlouhou přes 60 kilometrů a s kilometrovými zajížďkami do různých zátok se dostaneme na 80 kilometrů," vysvětluje.

„Některá místa pořádně ani neznám, ale máme navigaci, tak můžeme jezdit i potmě," ukazuje Tomáš Souhrada na obrazovku GPS naproti volantu.

Zastřešený policejní člun míjí loď patřící Povodí Vltavy, před sebou tlačí náklad plný suchých kmenů a větví. „Čistí řeku, však uvidíte, kolik toho mají," pokračuje policista a za chvíli člun přistává u stanoviště Povodí. Na břehu vedle bójí leží rozbité hausbóty a hromady odpadu. „Tohle jsme všechno vytáhli z vody a ze břehů," vysvětlují pracovníci v montérkách, kteří věci likvidují. Hausbóty byly léta opuštěné, poničené a hyzdily přehradu. Když se nepodaří najít majitele, který by je odstranil, musí to udělat oni.

Umírání hausbótů

V některém hausbótu zůstaly postele, kuchyňská linka s hrnci, v dalším leží skleničky nebo trampský zpěvník a přehled kytarových akordů.

Tomáš Souhrada se loučí a nasedá do člunu. Cestou se ještě zastaví v jedné zátoce, aby zkontroloval, zda jsou hausbóty zamčené a jestli si je nevybral zloděj.

„Kradou se i lodní motory," vysvětluje Tomáš Souhrada cestou zpátky na policejní kotviště do Štědronína nedaleko Otavského mostu u Zvíkova. Tam zamkne člun a vrací se autem na oddělení do Zvíkovského Podhradí.

„Letos jsme na vodě poměrně často," říká dlouholetý vedoucí policejního oddělení Zvíkovské Podhradí Vlastimil Dvořák. Nejčastěji řeší porušení platební vyhlášky, rybáře kontroluje profesionální rybářská stráž. „Jezdíme s nimi i jako smíšené služby, kontrolujeme chaty kolem hladiny, pátráme po ukradených lodích a motorech. Letos kvůli červnovým povodním byl počátkem prázdnin provoz na hladině i v kempech minimální, sezona začala prakticky až v srpnu," vysvětluje.

Smrt pod hladinou

Policisté na člunech pomáhají při hledání utonulých nebo ztracených osob. „V červnu přijel jeden podnikatel drahým autem na Žďákovský most, kde zaparkoval, hodil pootevřeným okýnkem dovnitř klíče a skočil. Prý neunesl tíživou finanční situaci," popisuje Vlastimil Dvořák jeden z mnoha smutných případů, které skryla voda. Sebevražedné skoky se tu vyskytují stále. „Kousek od Zvíkova jsme našli na hladině člun s prázdnou nádrží, mrtvého rybáře, který zkolaboval a spadl do vody, pak vylovili o několik kilometrů dál."

Ne všechna hledání končí objevením mrtvého těla.

„Mezi svátky se loni v prosinci jeden muž ubytoval v Podolí a pak skočil z Podolského mostu, hladina byla přitom zamrzlá. Dole jsme našli díru v ledu i jeho bundu s doklady. Musel pro ni vrtul-
ník. Asi před čtrnácti dny jsme se od kolegů dozvěděli, že tento muž žije. Vyhýbal se výkonu trestu, a aby nemusel do vězení, tak předstíral sebevraždu a žil pod jiným jménem," dodal Vlastimil Dvořák.