Jak jsme uvedli ve středu pod titulkem "Vydělali novodobí otrokáři miliony?", muži jsou obviněni z toho, že využívali tísnivé sociální situace bezdomovců a cizinců na nádražích a slibovali jim práci a ubytování. Pak je pod pláštíkem firmy nasadili na stavby jako pomocné dělníky, za něž inkasovali miliony. Jim ale platili jen denní zálohy 150 korun. Případné "rebely" měli i fyzicky napadat a vyhrožovat jim.

Ve středu dokazování pokračovalo, a v soudní síni se děly věci!

Prý lhal na radu policie

Kubaloš svůj výslech uvedl prohlášením, že v přípravném řízení nemluvil pravdu. Prý za ním předtím byli policajti a bavili se s ním o tom, co má říkat. Třeba o tom, jak měli být dělníci Lackovými fyzicky napadáni a jak nedostávali mzdu. Ve skutečnosti prý žádné násilí neviděl a byl svědkem, jak Rastislav vyplácí více dělníkům po asi deseti tisících. Pak prý byl u toho, když si za to U Žida na Palačáku koupili televize či mobily a zbytek prohráli na automatech nebo propili.

Předseda senátu mu poté přečetl jeho výpověď ze 17. dubna 2009 při braní do vazby. Tehdy mj. uvedl příklady, kdy Lackové zbili jeho osobně, a že je viděl i bít další dělníky. „Takto jste vypověděl, ještě než došlo k oné údajné návštěvě policistů ve vazbě,“ upozornil ho předseda senátu. Na radu obhájce pak Kubaloš odmítl dál vypovídat.

Předseda senátu poté četl jeho výpověď z 29. října. Popsal, jak ho při shánění práce v Čechách kamarád seznámil s Rastislavem v Budějovicích a ten mu nabídl práci na Lučním jezu. Odebral mu pak stejně jako ostatním pas a když jej chtěl od něho zpátky, tvrdil, že neví, kam jej dal. Po odpykání trestu na Slovensku se k Rastislavovi vrátil na stavbu v Lišově. Dělníci vždy dostávali denně 150 korun zálohy „na oběd“. On po jejím odpočtu dostával i dobírku, třeba 18 000 za tři měsíce, a byl spokojen.

Musel poslouchat

V Lišově ho Zdeněk Lacko po čase požádal, aby dohlížel na ostatní. Kubaloš to popsal tak, že třeba s dělníky i chodil po práci do prodejny, aby nekupovali alkohol. Když někdo Lackům „napráskal“, že se někdo na stavbě zašívá, seřvali jeho a on zasáhl. Jednou se třeba popral s dělníkem, který pil na lešení krabicové a odmítal odejít na ubytovnu.
Řekl, že Rastislav dělníky i fyzicky napadal: nesnesl prý, aby mu někdo odmlouval. Lidi, kteří třeba odešli z práce nebo chtěli peníze, zfackoval nebo s nimi hodil o zem. Když Rastislavovi řekl, že už u nich pracovat nechce, zmlátil i jeho. Po Vánocích 2008 po něm prý dokonce hodil nůž.

Utekl k přítelkyni do Větřní, ale Lackové si pro něho přijeli. Snažili se vniknout do bytu, „dělali zle“, a přivolané policii pak vyvětlovali, že jen chtějí klíče, které prý Kubaloš odvezl s sebou. I s přítelkyní a její dcerou s nimi jeli do Budějovic, že se rozumně dohodnou, ale odvezli ho na ubytovnu a zbili latí.
K přijímání nových dělníků Kubaloš řekl, že je Rastislav nabíral na nádraží a pak mu do Lišova volal, aby připravil postele. Přivezl lidi asi desetkrát, po jednom až čtyřech.

K této výpovědi Zdeněk opakoval, že do Větřní jeli pro ty klíče a slušně tam zaklepali. Spoluobžalovaného nenapadali. „Kdybychom ho zbili, tak vám to přiznám,“ prohlásil. Rastislav řekl, že nikoho hranolem napadnout nemohl. Byl prý operován a dodnes nosí korzet, aby se vůbec mohl postavit.

Ten, který to „přikryl“

Pozoruhodné svědectví o fungování projektu přijel ze Slovenska podat svědek Vladimír Pačaj, majitel firmy Gožostav, která v této věci byla obchodním partnerem dodavatele staveb.

Uvedl, že ve firmě zaměstnával jen lidi na dohodu. Když jeho kamarádi Lackové našli práci v Budějovicích, podepsal Rastislavovi plnou moc. Bylo dohodnuto, že z proplacených faktur bude dostávat 2,5 procenta. Faktury byly hrazeny v hotovosti – tak po milionu, milionu a půl. Peníze přebíral na plnou moc Rastislav a platil z nich režii firmy – platy, ubytování, materiál atd.

Smlouvy podepisoval on, faktury vystavoval na základě informací od Rastislava. Když „nestíhal“, některé doklady vystavil i Lacko. Všechny faktury prý on ovšem zahrnoval do účetnictví. (V přípravném řízení řekl, že daňové přiznání za rok 2008 nepodal, protože účetní tehdy „nebyla doma“.)

Práci „svých“ lidí na stavbách nekontroloval, byl o ní informován Rastislavem. Do Budějovic prý ale jezdil dvakrát, třikrát měsíčně. Tvrdil, že mzdy zaměstnancům – ani Lackům – nevyplácel on, ale Rastislav. Protože jeho účet byl obstaven pro exekuci, svůj „desátek“ dostával taky cash. Vyplácela mu jej prý Lackova manželka.

Fakturační nejasnosti

V přípravném řízení byl tento svědek vyslechnut slovenskými orgány. Uvedl, že všechno, co v Budějovicích Gožostav dělal, zařizoval Rastislav. Plnou moc prý po něm chtěl, než si zařídí vlastní živnostenské oprávnění. Smlouvu s odběratelem stavby mu Rastislav přivezl k podpisu. On sám prý v Budějovicích byl jen jednou, u notáře kvůli plné moci 2. října, na stavbách tam nikdy nebyl. S dělníky se prý nikdy nesetkal.

Některé z předložených faktur odběratelům vypisoval on, u některých si nebyl jist. Platby v hotovosti přebíral údajně výhradně Rastislav. „A co s nimi dělal, nevím,“ řekl Pačaj na Slovensku. Uvedll, že jeho firma fakturovala za práce celkem pět nebo šest milionů. Prý ho překvapilo, že odběratel zaplatil Gožostavu od září 2008 do dubna 2009 přes jedenáct milionů. „Zřejmě mi Rastislav z některých faktur nechtěl zaplatit těch dva a půl procenta,“ vyslovil domněnku.

Po upozornění na rozporné údaje o počtu návštěv v Budějovicích svědek řekl, že při výslechu na Slovensku „nebyl v pohodě“ a teď to říká tak, jak to bylo. Na dotaz k novým zaměstnancům firmy potvrdil, že je taky sháněl na Slovensku a pak vyrozuměl Rastislava, že jedou do Prahy. Rastislav trval na tom, že peníze od odběratele díla přebíral vždy Pačaj.

Na otázku, co se stalo s těmi dvěma miliony, které převzal Zdeněk a předal mu je, svědek řekl, že z nich zaplatil mzdy Lackovi a dalším zaměstnancům, kteří si pro ni došli k němu na Slovensko. Dokazování pokračuje.