Jinými slovy se chtějí přesvědčit, jestli se zde neprodávají padělky nebo napodobeniny značkového zboží. Už od prvních okamžiků je jasné, že jsou zřejmě na správné adrese.

Jediný, kdo to zatím nechce pochopit, je právě majitelka 
a její manžel. „Vy fakt chcete, aby to dítě nemělo co žrát?" křičí brunátná obchodnice 
a vzápětí zahrne celní úředníky sprškou výhrůžek, nadávek i osočování. „A co mám asi tak podle vás dělat? Jdu se zabít! To děcko si nakrmte sami, já nebudu mít mlíko, když kvůli vám nebudu mít dát co do huby. Myslíte snad, že krademe?" láteří Jana Bartyzalová.

„Jdou po nás"

Servítky si nebere ani její manžel Dan. Ten je podle svých slov už druhým rokem nezaměstnaný a práci nemůže sehnat, i když se hodně snaží. Manželčiny aktivity jsou proto jediným zdrojem rodinných příjmů. Zboží jezdí nakupovat do velkoskladu v Praze. Někdy jednou měsíčně, jindy třeba jednou za čtvrt roku. Rozhodující je pro ně cena, pravost zboží neřeší.

„Na nás jdou, to je jasný. 
A to jen proto, že jsme Češi. Vietnamci tady jedou ve velkým, ale jich si nikdo nevšímá, protože to mají zaplacený," zlobí se Dan Bartyzal. Situace je vyhrocená od prvního okamžiku. Když pracovnice celního úřadu objeví okamžitě po vstupu několik černých pytlů s fotbalovými dresy zahraničních klubů, začne se s ní obchodnice vehementně přetahovat a trvá na tom, že toto zboží je jen pro její osobní potřebu, nikoliv pro prodej. 
Po chvilce výpověď mění. Oděvy už najednou nejsou její, ale má je uschované pro známé.

A také pro dceru „až jednou vyroste". Toto tvrzení však stejně neobstojí. Zákon totiž hovoří nekompromisně. Osobní věci nemají na provozovně co dělat. „Na podobné situace jsme zvyklí. Prodejci zkoušejí všechno možné, hra na city s využitím dětí jako rukojmích je u nich rozšířená. Zrovna tato žena moc dobře ví, že prodává padělky," komentuje dění mluvčí Celního úřadu pro Jihočeský kraj Vladimír Pešek.

Rozdílné nátury

Na pravděpodobné padělky textilu, ale i značkových kabelek či parfémů narážejí celníci také v sousedním kamenném obchodě. Vietnamští prodejci však na rozdíl od Bartyzalových zachovávají naprostý klid. Podobné situace dobře znají a zřejmě si nechtějí přidělávat zbytečné problémy. 
V každém případě je totiž čeká správní řízení. Celníci veškeré zajištěné zboží nafotografují a snímky pošlou zástupcům majitelů originálních značek. Pokud tyto společnosti prohlásí, že se jedná o padělky, zboží je zlikvidováno nebo použito pro humanitární účely. Když se podezření nepotvrdí, obchodníci dostanou zboží zpět.

Několik párů podezřelé značkové obuvi a holínek zajišťují celníci i v prodejně textilu na Lannově třídě v Budějovicích. Vietnamští majitelé našemu Deníku řekli, že i oni jezdí pro věci do velkoskladu v Praze. Od něčeho faktury mají, jiné jim však scházejí. „Vozíme z Prahy, jestli jsou to padělky, to my nevíme. Máme kontrolu tak na internet, ale tam tak Adidas, Puma nebo Nike. Některé nové značky nevíme. Zájem je hlavně kvalita. Zboží a značky, to nevím," dodal spolumajitel.