Při setkání politiků s vedením souborů při mezinárodním folklorním festivalu jím napadl v sále Prácheňského muzea jihočeského hejtmana Jana Zahradníka.

Minimálně jednou ho udeřil přes záda a vulgárně ho urážel. Chtěl tak demonstrovat nesouhlas s vyřízením jeho záležitosti krajským úřadem. Na postup úředníků 
si údajně opakovaně stěžoval
i hejtmanovi, který prý „nese zodpovědnost za nevyřizování stížností".

Obviněný řekl, že pokud padlo snad jedno hrubé slovo, pak mu jen uklouzlo. Útok nazval „proláskováním" s odkazem 
na údajnou tradici. Soud mu ale za výtržnictví a útok na veřejného činitele uložil trest odnětí svobody na pět měsíců s výkonem podmíněně odloženým na 15 měsíců. Pan Jiří se odvolal, obsílku k veřejnému zasedání krajského soudu si ale nevyzvedl.

Obhájce opakoval, že šlo 
o symboliku, ne o nějaký hrubý útok. Na chodbě k tomu neformálně podotkl, že skutečně našel informaci o zvyku „proláskování" někdy ze 16. či 17. století. V Krkonoších prý tehdy dráb vodil mladíky 
po svém obvodě a symbolicky každého přetáhl po zádech – „proláskoval" je.

Na druhé straně jim taky daroval menší obolus. Advokát mínil, že čin dosud netrestaného občana by měl být posouzen jako přestupek. Argumentoval i tím, že 
k činu došlo v době, kdy se vzájemně fackují i naši poslanci.

Státní zástupce naopak upozornil, že „bejkovec" lze považovat za zbraň. Skutek by proto mohl být posouzen 
i v přísnějším odstavci.
Soud odvolání pana Jiřího zamítl. „Šlo o fyzický útok 
na veřejného činitele před veřejností," řekl předseda senátu.

„Čin byl plánovaný, obžalovaný si ,bejkovec' donesl. Neútočil v náhlém afektu, 
z nějaké bezprostřední pohnutky. Není důvod jakkoliv rozhodnutí okresního soudu měnit…"