Odvolací senát zrušil rozsudek Okresního soudu v Č. Budějovicích, který tohoto řidiče kamionu firmy z krajského města potrestal za výtržnictví a ublížení na zdraví pěti měsíci podmíněně.

Měl také zaplatit 52letému panu Andreji z Kežmaroku 24 389 korun slovenských.

Dráždil „medvědy“?

Stalo se to tak, že 27. února 2007 jely tři kamiony z Budějovic pro zboží do Bardejova.

Podle obžalovaného jejich „kolonu“ rozpojil řidič oktávie, který poslední kamion zdržoval provokativně pomalou jízdou a přibrzďováním či zrychlováním při pokusu o předjetí. Podle svědectví provokovaného řidiče na něho při tom ukazoval vztyčený prostředník.

Ostatní se rozhodli na kolegu počkat. Na silnici v obci Hniezdne kolem 7.30 hodiny za ním zastavil i onen řidič škodovky, taxikář.

Začali se s ním dohadovat, a když se ho pan František zeptal, co má za problém, dotyčný cosi řekl a pokusil se nakopnout tazatele do rozkroku.

Ten uhnul a ve snaze zabránit dalším očekávaným útokům taxikáře praštil pěstí, až upadl. Zraněný vyrozuměl policii. Ta asi třicet kilometrů odtud budějovickou kolonu zastavila a kamioňáky odvezla k výslechu. Taxikáři přivolala záchranku. Podle české strany se snažil napadat pana Františka i v přítomnosti hlídky. Slovenský lékař později u poškozeného konstatoval mj. pohmoždění oční bulvy s tržnou ranou spojivky.

Prý ho nenapadl

Taxikář při vyšetřování tvrdil, že rychlost snížil kvůli odlétající vodě z kol vozidla jedoucího před ním.

Hniezdnem prý jel čtyřicítkou, která je tu předepsána. Kamion za ním prý troubil a blikal, tak řidiči ukázal z okénka čtyři prsty na znamení té maximální čtyřicítky.

Za blikajícími českými kamiony zastavil údajně proto, že si myslel, že je před nimi nehoda. Na místě si prý „trochu vynadali“ s tím třetím řidičem, a pak od jednoho z jeho kolegů dostal tou pěstí.

Argumentoval, že on sám, navíc částečně invalidní, by se přece neodvážil napadnout někoho ze skupiny tří kamioňáků.

Trestní spis byl po prvotních úkonech na Slovensku předán do ČR a pan František byl u svého domovského soudu loni v únoru obžalován.

V nutné obraně?

Okresní soud dospěl k závěru, že obžalovaný svou akcí nezneškodňoval hrozící útok a z jeho strany tedy nešlo o nutnou obranu. Proto pana Františka uznal vinným. Vzhledem k jeho předchozí bezúhonnosti a okolnostem skutku mu uložil jen výchovný trest.

Obžalovaný se odvolal. Jemu ustanovený obhájce poukazoval na provokativní počínání poškozeného vůči řidičům konajícím svou práci, po psychické stránce velice náročnou. Snad tak jednal v nějaké aktuální frustraci, snad v averzi vůči českým řidičům…

Bylo prý očekávatelné, že intenzita jeho útoku, kopnutí proti obžalovanému, ještě poroste. Jediný úder pana Františka byl za této situace nutnou obranou vylučující trestnost jeho činu.

Dál už proti poškozenému nijak nepostupoval. Stupeň společenské nebezpečnosti takového jeho jednání je tedy nepatrný…

Obžalovaný jen dodal, že v důsledku trestního stíhání za popsaný skutek má problémy v zaměstnání – nesmí převážet určité náklady.

Krajský soud poté rozsudek první instance zrušil a pana Františka obžaloby zprostil.

Vyšel ze skutkových zjištění okresního soudu, ale dospěl k jinému právnímu hodnocení popsané události.

„Obžalovaný mohl předpokládat, že ze strany slovenského řidiče jde o cílený útok, který nemusí skončit kopnutím, kterému uhnul,“ řekla předsedkyně senátu.

„Pak jedna rána pěstí není nic tak nepřiměřeného – jeden jednou kopnul, druhý jednou praštil… Šlo o jednání v nutné obraně.“

Rozsudek je pravomocný.