Každopádně pan Michal udělal obojí. To s loupeží krátce po svých dvacátých narozeninách, 23. února kolem 19.30 hodiny v Chlumu u Třeboně.

Netajil se . . .

Dojel k čerpadlu na kole, které sebral sousedovi v domě. Cestou se svěřil kamarádům, že jede vykrást benzinku . . . Na místě pak maskován kapucí a šálou přes obličej přistoupil s kapesním nožem v ruce k osamělé čerpadlářce a vyzval ji k vydání tržby. Odnesl si 56.200 korun.

Svrchní „přestrojení“ odhodil cestou na střechu garáže, odložil kolo, zahodil nůž a vrátil se domů stopem. Ještě téhož večera něco z lupu dal oněm známým, kterým zopakoval, odkud peníze má, zaplatil útratu v hospodě a na diskotéce, koupil si marjánku a zbytek peněz ukryl v igelitu pod kamenem ve stoce blízko bydliště, ale asi je vzala voda.

Okresní soud v Jindřichově Hradci panu Michalovi uložil za promyšlenou loupež, kterou přepadená pokladní odnesla psychickým traumatem, dva roky nepodmíněně a povinnost nahradit škodu.

Postačí podmínka?

Chlapcovo odvolání prezentoval krajskému soudu obhájce JUDr. Ivo Jahelka.

Jeho klient si je prý vědom, že jeho čin je „absolutně neomluvitelný“, společensky nebezpečný. „Na druhou stranu je to jeho první konflikt se zákonem v životě, skutek přiznal, spolupracoval na jeho objasnění, hluboce jej litoval a omluvil se za něj,“ uváděl obhájce.

Poukazoval na povahovou nevyrovnanost mladého člověka a mínil, že jeho nápravy by mohlo být dosaženo i bez přímého výkonu trestu. „Víc by na něho působila hrozba nad ním třeba i několik let visící,“ uzavřel dr. Jahelka.

K dotazům soudu pan Michal uvedl, že z půjčky mu banka strhává z účtu měsíčně 1100 korun. Za pár dnů nastoupí zase do práce, žije u rodičů. V závěrečné řeči zopakoval, že lituje, co způsobil, a omluvil se.

Krajský soud po poradě rozsudek první instance zrušil a obviněnému mladíkovi výkon dvouletého trestu podmíněně odložil na zkušební dobu čtyř let s vyslovením soudního dohledu.

„Ještě obžalovanému dáváme šanci,“ řekl předseda senátu. Soud vzal v potaz jeho mládí, dosavadní bezúhonnost i co do přestupků a jeho postoj při objasňování jeho neuváženého činu. „Chceme věřit, že ho to mrzí, že šlo jen o fatální neuvážené pochybení, věříme, že při průběhu trestního řízení a hlavního líčení si dostatečně uvědomil, co by mu mohlo hrozit při takovém ,hrazení neuvážených dluhů´ prostřednictím úmyslné trestné činnosti. Myslíme si, že není natolik narušený, aby k jeho nápravě musel být ukládán nepodmíněný trest.“

A obviněnému předseda senátu vysvětlil, že teď bude muset příslušnému probačnímu úředníkovi mj. dokládat, jak pracuje, jak škodu splácí, a že se vůbec bude muset řídit jeho pokyny, že způsob jeho života bude pod kontrolou i za pomoci vyžádaných zpráv od zaměstnavatele a z místa bydliště. A pokud by nežil řádně, že byl by výkon jeho trestu odnětí svobody nařízen . . .

Rozsudek je v právní moci.