Skutek spočíval v tom, že pět dní po prohlášení konkurzu na jeho majetek jako fyzické osoby vystavil jako jednatel a jediný společník CH. C., s. r. o., fakturu pro jinou společnost na 404 600 Kč a plnění úmyslně nepředal správkyni konkurzní podstaty, ačkoli podle soudu věděl, že uvedená platba spadá do konkurzní podstaty. Obdobně po prohlášení konkurzu za společnost CH. C., s. r. o., převzal 30 000 Kč za práce provedené společností, a hotovost opět nepředal správkyni. Tím ohrozil úplné a správné zjištění majetku patřícího do konkurzní podstaty, řekl soud.

Krajský soud jeho odvolání zamítl a obviněný podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

Jednal bez omezení

Uvedl, že když byl na jeho majetek jako fyzické osoby prohlášen 2. listopadu 2005 konkurz, který nabyl právní moci 9. března 2006, domníval se, že v mezidobí může bez omezení vykonávat funkci jediného jednatele společnosti CH. C., s. r. o., jejímž byl také jediným společníkem.

Pokud tedy 7. listopadu vystavil za společnost CH. C. fakturu a 11. ledna 2006 přijal plnění poskytnuté společnosti na základě této faktury, s nímž nadále naložil tak, že splnil závazek obchodní společnosti, nelze mu takové jednání klást za vinu.

NS rekapituloval, že prohlášením konkurzu na J. Ch. jako fyzickou osobu se jeho obchodní podíl ve společnosti CH. C. stal součástí konkurzní podstaty úpadce „fyzického“ J. Ch. „Obchodní podíl“ ve společnosti s ručením omezeným, byť stoprocentní, a „majetek“ téže společnosti ale není totéž, řekl NS.

Rovněž je nutné striktně rozlišovat mezi funkcemi jediného společníka a současně jediného jednatele, byť v jedné osobě. Správný je závěr o přechodu práv a povinností obviněného jakožto společníka na správkyni konkurzní podstaty. Omezit jeho výkon funkce jako jednatele ale mohla jen valná hromada.

Protože CH. C., s. r. o., měla jediného společníka, výkon působnosti valné hromady náležel tomuto jedinému společníkovi, do jehož postavení vstoupila prohlášením konkurzu na majetek J. Ch. a zahrnutím jeho obchodního podílu do konkurzní podstaty správkyně. Ta také využila svého postavení a jednatelské oprávnění J. Ch. omezila 24. listopadu v tom směru, že veškeré právní úkony podléhají její kontrole. Důsledky tohoto omezení jsou ovšem jen v rovině soukromoprávní, zejména jako uplatnění odpovědnosti jednatele za případnou škodu vzniklou porušením jeho povinností, řekl NS.
Dále správkyně 20. února 2006 odvolala z funkce jednatele J. Ch. I k takovému postupu byla zcela kompetentní. Od tohoto okamžiku již J. Ch. nemohl činit právní úkony jménem společnosti, avšak do té doby tomu bylo přesně naopak, uvádí NS.

Protože tedy dovolatel v inkriminované době nepřestal být jednatelem společnosti CH. C., s. r. o., mohl dál vykonávat veškerá práva a povinnosti jednatele, mj. i přijímat plnění jménem společnosti.

Hospodařil řádně?

Jinou otázkou dle NS je, jak s přijatými penězi ve prospěch společnosti Josef Ch. naložil.

Právě tyto kroky by mohly být předmětem trestního postihu, pokud by ovlivnily výši obchodního podílu, jenž byl součástí konkurzní podstaty úpadce soukromého podnikatele J. Ch. Nabízí se i možnost posoudit nakládání s přijatými částkami obviněným jako úmyslné poškozování věřitelů společnosti CH. C., s. r. o.

Ohledně použití částky 404.600 Kč se dovolatel hájil tím, že pouze plnil závazek společnosti CH. C., s. r. o. na podkladě smlouvy o půjčce. Dotčenou smlouvu přitom označily soudy nižších stupňů za falsum, připomíná NS. Přinejmenším nestandardní a pochyby vzbuzující je podle něj také přesun těchto peněz na účet zaměstnankyně, kterou obviněný požádal o využití jejího účtu z důvodu uložení peněz ze stavebního spoření. Následně částku od ní převzal a teprve poté měl podle svých vyjádření uhradit údajný dluh společnosti CH. C. Tyto okolnosti v souhrnu svědčí spíše o fiktivnosti smlouvy o půjčce, pokračuje NS. Nicméně zůstává nutné prokázat, že tyto transakce vedly ke snížení výše obchodního podílu společnosti CH. C. a tím ke ztížení uspokojení věřitelů této společnosti .

Na majetek CH. C., s. r. o., byl prohlášen konkurs 9. 5. 2006, proto podle dovolacího soudu je vysoce pravděpodobné, že odejmutím předmětných částek z majetku společnosti opravdu došlo ke snížení obchodního podílu.

NS tedy zrušil obě rozhodnutí českobudějovických soudů a věc vrátil první instanci k novému projednání.