Nechtělo se mu na dva roky do věznice s ostrahou. Ty mu vyměřil Okresní soud v Písku za týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě, za ublížení na zdraví, násilí proti skupině obyvatelů a za výtržnictví.

Tyto skutky spatřil soud v jednání pana Václava vůči o deset let mladší ženě, s níž žil ve společném bytě.

Podle obžaloby loni od počátku března do konce srpna ji fyzicky napadal a vyhrožoval jí zabitím.

Nožem do stehna

Vyvrcholilo to 30. srpna, kdy kolem 18.15 hodiny v bytě družce vulgárně nadával, bil ji pěstí do obličeje, přiložil jí kuchyňský nůž ke krku a posléze ji jím bodl do stehna. Hrozil, že ji odveze do lesa a zabije.

Poškozená mu před domem utekla a schovala se před ním do auta, které poblíž zastavilo. Pan Václav ji z vozu vytáhl, vtlačil ji do svého auta a odvážel ji. Protože ztratila vědomí, jel s ní do nemocnice.

Žena utrpěla mj. zhmoždění obličeje, podkožní krevní výrony, zlomeninu nosu, perforaci ušního bubínku a otřes mozku.

V trestním řízení obviněný čin popíral. Tvrdil, že mu žena tehdy zatelefonovala, že byla napadena a zmlácena. Připustil, že ji mohl dvakrát lehce uhodit, když ji našel zraněnou, ale to prý proto, že omdlévala. Když pak odběhla do toho cizího auta, vytáhl ji a vezl k ošetření, aby jí pomohl.

Poškozená kritický večer líčila tak, jak uvádíme výše. Žili spolu od srpna 2007. Pan Václav ji prý napadal opakovaně, ale bála se odejít. Souhlas s jeho stíháním v jednom případě vzala zpět, další útoky prý už neoznamovala.

Řidič auta, do něhož se žena tehdy uchýlila, hovořil jako svědek o „divoké scéně“ s ženou od krve, volající o záchranu.

Okresní soud uznal pana Václava vinným. Protože se útoku dopustil v podmínce a v trestním rejstříku má už třináct záznamů, uložil mu nepodmíněný trest.

Zprostit?

Pan Václav se odvolal. Jeho obhájce zpochybňoval věrohodnost poškozené – prý užívala pervitin a na pana Václava extrémně žárlila.

„Měla možnost se údajným útokům bránit – svěřit se v práci, na policii či na jiné instituci, mohla odejít k rodičům, kteří bydleli kilometr odtud, ale neudělala to,“ mínil obhájce.

Předložil také soudu dopis poškozené obžalovanému s přáním k narozeninám, v němž se prý mj. omlouvá za to, co mu způsobila, potvrzuje, že žárlila a uznává, že ne všechno, co řekla, byla pravda.

Soud poté nedatovaný dopis značně osobního obsahu přečetl.

Obhájce pak v závěrečné řeči mínil, že v údajném skutku jeho mandanta nemohlo jít o nebezpečné vyhrožování – když měl poškozenou v autě, nezamířil s ní k lesu, jak prý rozil, ale do nemocnice. Nebylo prokázáno, že by poškozené ublížil právě obžalovaný. Nůž, kterým byla zraněna, nebyl jednoznačně určen.

Navrhl zprostit proto pana Václava obžaloby.

Ten pak v závěrečné řeči zopakoval, že se ničeho nedopustil, a že si přeje jediné – vrátit věc okresnímu soudu, „aby se to vyšetřilo pořádně“.

Čin je prokázán

Krajský soud ale po poradě jen upravil výrok o vině.

Pan Václav se podle něj dopustil „jen“ týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě. Ublížení na zdraví a násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci, čili nebezpečné vyhrožování, je už obsaženo ve skutkové podstatě zmíněného týrání „zvlášť srovým způsobem a po delší dobu“.

Obžalovanému za to soud vyslovil stejný trest – dva roky ve věznici s ostrahou.

K namítané nevěrohodnosti poškozené soud uvedl, že jednání pana Václava popsala opakovaně shodně. Potvrdily je i výpovědi jejího otce, řidiče onoho auta, fotodokumentace, lékařská zpráva, znalecký posudek.

Obžalovaný byl trestán v sazbě dva až osm let odnětí svobody. „Nenašli jsme podmínky ke snížení trestu pod spodní hranici či k podmíněnému odložení výkonu,“ řekl předseda senátu.

Určitou zvláštnost vztahu, kdy se poškozená k obžalovanému opakovaně vrací a dokonce kvůli němu i nepravdivě vypovídá, zohlednil podle odvolací instance už soud prvního stupně. „Přes brutalitu a dlouhodobost týrání i bohatou trestní minulost obžalovaného mu uložil trest na samé spodní hranici,“ připomněl předseda senátu.

Poznamenal, že podle psychiatrického posudku pan Václav není schopen pozitivně reagovat na trestní řízení– přiznat si vinu. „Naplnění účelu trestu – především toho, aby mu bylo po určitou dobu znemožněno páchat trestnou činnost – vyžaduje uložit již nepodmíněný trest,“ uzavřel.

Rozsudek je pravomocný.