Soud tak vyhověl žalobě filmové společnosti. Její zástupce v závěrečném návrhu shrnoval, že mezi stranami byla uzavřena ústní smlouva, z níž žalovanému vznikl závazek pronájmu zbraní a účasti šermířského departmentu při natáčení filmu Bathory. Filmaři poskytli skupině zálohu 750 900 korun.


Účtoval nesjednané?


Když se domáhali částečného vrácení peněz, žalovaný jim vyúčtoval například paušály za telefony, přesčasové práce koordinátorů, úklidové a přípravné práce šermířů apod., tedy položky, které podle žalobce nebyly sjednány.


Cílem žalovaného bylo podle zástupce společnosti jednoznačně takto účelově odůvodnit nevrácení zálohy. „Neprokázal, že sporná plnění, která fakturoval, byla vykonána,“ řekl zástupce Jakubisko Filmu.


Petr Nůsek naopak opakoval, že součástí ústní dohody byly i ony přesčasy, telefony, likvidační práce, exkluzivita atd. Dovolával se „obchodních zvyklostí“, praxe filmových natáčení.


Soud však uzavřel, že žalovaný neprokázal, že by byly smluveny i sporné položky. „Dovolávání se obchodních zvyklostí nelze v tomto případě přitakat,“ řekla včera soudkyně v odůvodnění rozhodnutí.


Uvedla, že původní návrh smlouvy o spolupráci předložený výkonnou ředitelkou filmové společnosti Markétou Zahradníkovou Nůsek neakceptoval.
Při jednom z předchozích jednání u soudu žalovaný řekl, že jeho připomínky prý ředitelka slíbila zapracovat do nové smlouvy, ale jak se natáčení rozběhlo, už si na to nikdo nevzpomněl.


Odlišné představy


Na otázku, proč nebyla s A.R.G.O. uzavřena písemná smlouva, odpověděla Zahradníková, že to byl projev důvěry, nebo zanedbání někoho z produkce, že ji nepřipravil.


„Žalovaný ale rozhodně věděl, že filmová společnost má o spolupráci odlišné představy než on, že si jinak vykládá její obsah, a přesto neusiloval o upřesnění dohody,“ uvedla. Pokud pak k tomu nedošlo, měl žalovaný podle soudu v řízení prokázat, že mu požadovaná plnění náležejí. Toto důkazní břemeno ale neunesl.


Rozsudek není pravomocný.