Pracovníci inspekce vypovídali jako svědkové v hlavním líčení se třemi pracovníky firmy, obžalovanými z trestného činu ohrožování zdravotně závadnými potravinami. Po vyslechnutí informace, že se v této provozovně mají v octové vodě omývat salámy, okrajovat plesnivý sýr a podobně a vracet je do prodeje, si vedoucí pomyslela, že „Meinl snad není tak chudý, aby mu stálo za to takhle ošetřovat pár kilo salámů“.

Byl to atypický podnět, inspekce si od oznamovatelky, prodavačky z dotčeného oddělení, vyžádala další podrobnosti a „rozjela to“.
Včera vypovídali inspektoři, kteří na kontrole v Meinlu 8. září byli. K inkriminovaným potravinám je naváděla stěžovatelka.

Kontrola

Hledali zboží s prošlou dobou spotřeby, v čemž je ovšem třeba rozlišovat. Potraviny po prošlém datu minimální trvanlivosti lze prodávat, ale musejí být uloženy odděleně a s viditelným označením této skutečnosti, potraviny po prošlém datu použitelnosti se prodávat nesmějí. Po datu minimální trvanlivosti lze podle slov inspektorek prodávat zboží třeba půl roku – toto datum určuje výrobce, a pak je na provozovateli, zda bude výrobek prodávat na vlastní zodpovědnost dál. To se týkalo také nalezeného salámu s datem trvanlivosti 2. května. Na otázku, proč nebyl dán k laboratornímu rozboru, svědkyně inspektorka řekla, že tam zkrátka dala něco jiného („To už je na mně“) a případ salám vyřešila tím, že jej ve své kompetenci stáhla z prodeje.

Svědkové z inspekce rekapitulovali z tehdejších protokolů, co že našli – nezákonné označení směsi okrájených salámů jako kuřecí vrchovina, obdobně nedovoleně nabízené prošlé párky se sýrem, špekové kostky ve folii bez uvedení data spotřeby . . .

Co zkoumali

Kontrola odebrala šest vzorků a odeslala je do laboratoře k mikrobiologickému zkoumání na přítomnost salmonely, stafylokoků apod. Na plísně vzorky zkoumány nebyly, i když o nich oznámení hovořilo. Na mykotoxiny by prý musela být přizvána jiná laboratoř. Dále kontrola po senzorickém zhodnocení na místě zakázala prodej šesti výrobků.

Na dotaz, zda celkově zjistila kontrola v Meinlu stav obvyklý v jiných řetězcích, inspektorka prohlásila, že ne. „Čerstvost potravin ani v jednom případě nebyla zřejmá,“ uvedla doslova. Salámy byly oschlé, nakrájené daleko dopředu, ten den neprodané. Vedoucí úseku jim prý tehdy uvedla, že nemohou mít tolik odpisů. „Podle mne šlo o peníze,“ uzavřela svědkyně.

Soud zajímalo, zda kontrola prověřovala i informaci třeba o octu a oleji k omývání uzenin ve skříňce nad umyvadlem v přípravně. Inspektorka řekla, že v přípravně z hlediska hygieny „nic světoborného“ nenašli. Její kolega rozvedl, že podstatou práce inspekce je hledání něčeho, co neodpovídá zákonu.

„Omývání uzenin nezjistím, pokud to někdo nedělá přede mnou,“ dodal s tím, že pokud v uvedené skříňce ocet nalezli, ani to nemuseli zaznamenávat do protokolu: šlo by přece o běžný potravinářský produkt. Na dotaz státní zástupkyně, zda prohlíželi potraviny uložené v kafilerním boxu, svědkové řekli, že toto zboží nespadá inspekci, ale veterinární správě. Zda se tam tedy nacházely či nikoliv třeba okrájené kusy plesnivého sýra, potravinářská inspekce neřešila.

Ředitele inspekce, který po dohodě s právníkem podával ve věci 21. září trestní oznámení, se soudkyně zeptala, jaké důkazy měl v tu dobu o tom, že prodávané potraviny jsou nebezpečné lidskému zdraví, jak delikt charakterizuje zákon. Proč v té souvislosti nebyl udělán u zajištěných vzorků rozbor na mikroorganismy, které prokazatelně zdraví nebezpečné jsou, svědek neuměl vysvětlit.

Hlavní líčení bylo odročeno na červen.