Posléze mu dalo výpověď. Důvodem mělo být, že žalovaný má dva byty a lze na něm spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden.

Bylo konstatováno, že pan lékárník předmětný byt bez vážných důvodů neužívá. Přitom v říjnu 2003 prodal vlastní dům s lékárnou, garáží a bytem. Nabyvatelé vzápětí pronajali tyto prostory bezúplatně firmě, jejímiž jednateli mají být osoby blízké žalovanému. Tato firma pak provozuje ve onom domě lékárnu. Žalovaný v něm dál užívá garáž.

Byt neužívá?

Žalovaný podle města pronajatý obecní byt nevětrá, nesvítí v něm, neuklízí společné prostory, nevybírá pravidelně schránku a na byt se „chodí jen podívat“, jak o tom svědčí správcová domu.

V letech 2002, 2003 a 2004 měl nulovou spotřebu teplé vody, v roce 2004 též nulovou spotřebu studené vody a v období od 15. 5. 2004 do 10. 5. 2005 i nulovou spotřebu elektřiny. Město tak má za prokázané, že žalovaný jeho byt neužívá.

Okresní soud v Prachaticích k výpovědi z nájmu bytu přivolil s tím, že žalovaný jej bez vážných důvodů neužívá ve smyslu občanského zákoníku.

Specifické užívání

Krajský soud v Českých Budějovicích žalobu naopak zamítl.

Zjistil prý, že žalovaný užívá byt specifickým způsobem, neboť s ohledem na pracovní vytížení obstarává své potřeby (hygienu, vaření apod.) v provozovně lékárny. Ta je vybavena sprchovým koutem a kuchyňskou linkou. Do obecního bytu se navrací až večer a přespává v něm.

Odvolací instance uzavřela, že provozování lékárny je nutno považovat za obecně prospěšnou práci pro občany města. Minimální spotřebu vody a elektřiny vysvětluje právě způsob užívání předmětného bytu. Svědeckou výpověď správkyně shledal soud nevěrohodnou, neboť dotyčná prý byla ovlivněna tím, že její dcera bydlí v podnájmu a „zde leží byt ladem“.

Soud vzal také v úvahu „reálný předpoklad“, že by v budoucnu mohla byt užívat bývalá manželka žalovaného s dalšími členy rodiny, pokud by se jí podařilo získat ve městě místo lékárnice.

Závěry bez důkazů

Město podalo dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Vytklo krajskému soudu učiněný závěr o nevěrohodnosti správkyně domu, ačkoliv ji ani její dceru nevyslechl. Řízení je tak postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí.

Ani tvrzenou možnost užívání bytu bývalou manželkou žalovaného si odvolací soud neověřil jejím výslechem. Nevzal v úvahu zjištěnou nízkou spotřebu elektřiny, která dle něj vyvrací tvrzení o zvláštním, avšak permanentním užívání bytu.

NS konstatoval z občanského soudního řádu, že má–li dojít k odchylnému hodnocení důkazů, musí je odvolací soud zopakovat, ev. řízení doplnit jinými důkazy.

Při hodnocení těchto důkazů totiž spolupůsobí i způsob reprodukce vylíčených skutečností, chování v průběhu výpovědi, přesvědčivost, plynulost a jistota výpovědi apod. Pokud odvolací soud důkazy sám neopakoval či ještě nedoplnil, nemůže vyvodit jiné skutkové závěry. Jestliže by tak nepostupoval a od skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně se odchýlil, trpí odvolací řízení vadou, na niž dovolatel upozorňuje.

Dovolací soud proto rozhodnutí krajského soudu zrušil a věc mu koncem ledna vrátil k dalšímu řízení. NS o tom informoval na svých webových stránkách v tomto týdnu.