„Zpočátku jsem si myslela, že jde o nějaký nácvik, že nás zkoušejí, protože v tu dobu bylo na okrese víc přepadení,“ řekla později u soudu tehdejší vedoucí pobočky. „Když přinutili kolegyni lehnout si tváří na podlahu, už jsem si to přestala myslet…“
Muži uprchli s 241.000 korunami. Týden nato byli zadrženi.
Necelé dva roky nato stanuli před Krajským soudem v Č. Budějovicích Radim O., Radomír K. a Arpád Kišš (44) s obžalobou z loupeže.
Prý byli doma
Čin popírali. Uváděli, že byli v jižních Čechách nakupovat náhradní díly.
Při náhodné kontrole u Vyššího Brodu den před přepadením pošty v jejich autě policie žádné díly nekonstatovala.
Pak prý jeli domů. Ve 22.15 je chytli policisté na Kutnohorsku, řidič bez papírů měl zaplatit další pokutu. V Orlové prý byli ráno po čtvrté.
Někteří svědkové, zejména rodinní příslušníci, jim to potvrzovali, ale v jejich výpovědích byly rozpory. Zadržená korespondence obviněných z vazby je podle státní zástupkyně klasickým příkladem návodů k výpovědím.
Usvědčeni
Dva svědkové poznali dva z obviněných jako muže, kteří se těsně před přepadením pohybovali před poštou v Černé.
Pachové stopy sejmuté z přepážky a z klíčů od zásuvky a trezoru na poště byly ztotožněny s pachovou konzervou jednoho z obviněných.
Obhajoba důkaz pachovou stopou odmítala. Poznávací řízení prý nebylo provedeno v souladu s trestním řádem. Nepřesnosti ve výpovědích svědků z Orlové prý byly přirozené vzhledem k mnohaměsíčnímu odstupu od doby události, než byli vyslechnuti. Nelogické prý by bylo, že by se muži vraceli k loupežnému přepadení na místo, blízko něhož byli předtím ubytováni na hotelu a den před akcí nedaleko kontrolováni.
Soud ale shledal vinu obžalovaného tria za prokázánu. Kiššovi uložil pět a půl roku vězení, ostatním dvěma po pěti letech. Vrchní soud v Praze jejich odvolání zamítl.
Nové skutečnosti?
V roce 2002 odsouzení podali návrh na obnovu řízení: prý vyvstaly nové skutečnosti, které prokáží jejich nevinu.
V Kiššově případě se tak měl například objevit další svědek, který by potvrzoval, že obžalovaný to ráno, kdy měl loupit v Černé, kupoval v orlovské zastavárně televizi…
Krajský soud v Č. Budějovicích návrhy na povolení obnovy zamítl a Vrchní soud stejně naložil s jejich stížností proti tomu.
V roce 2005 Radim O. a Arpás Kišš navrhli obnovu řízení znovu, a to před jiným soudem. Vrchní soud ale Jihočechům případ neodejmul.
Kišš tehdy návrh odůvodňoval mj. opakovaným podezřením, že jejich obvinění mělo zakrýt manko na poště.
Soud obnovu řízení opět nepovolil, ale protože si tehdy Kišš na jednání neudělal čas, byla jeho věc vyloučena k samostatnému projednání.
V pátek třináctého
A tak zavítal do jižních Čech z Bohumína konečně v minulém týdnu. A jak to mohlo dopadnout, když byl pátek třináctého…
V návrhu na obnovu se snažil přesvědčit, že byl odsouzen neprávem. Při novém projednání prý vyjdou najevo nové skutečnosti a okolnosti, o nichž v době rozhodování soud nevěděl a které by mohly vést k jinému rozhodnutí ve věci.
Může prý prokázat, že orgány činné v trestním řízení zneužily pravomoci a manipulovaly s důkazy. Státní zástupkyně prý záměrně opomenula důkazy v jejich prospěch. Předseda senátu jim zakazoval pokládat otázky svědkům s tím, že již na ně odpověděli, aby se tak nemohli řádně hájit.
Navrhoval vyslechnout znalce k zajištěným stopám, tehdejší vedoucí pošty k její údajné zpronevěře, znovu svědky jejich tvrzeného pobytu kritické ráno v Orlové. Také kriminalisty, kteří případ řešili, i dotyčnou státní zástupkyni a předsedu senátu…
A povzdechl si: „Domáhat se spravedlnosti je strašně těžké… Co mám dělat?! Mám lhát – a přiznat se?!“
V tom mu soud poradit nemohli, ale jeho návrh na povolení obnovy zamítl.
Předseda senátu připomněl, že Kišš neuvedl k loupeži v Černé žádné nové skutečnosti, které by zakládaly důvodnost obnovy řízení. Některé jím uváděné argumenty soud zamítl už při žádosti odsouzených v roce 2002.
„Jsme přesvědčeni, že událost pravdivě popsal už rozsudek z roku 1999,“ řekl předseda senátu. Připomněl, že jejich výrok přezkoumaly i další instituce včetně Ústavního soudu a shledaly jej bez závad.
Arpád Kišš si proti rozhodnutí krajského soudu na místě podal stížnost.