A právě to slečna Lucie (24) z Vodňan udělala onoho 22. června. Dodejme, že pád oběti lupičku vylekal a ta utekla bez věcí poškozené.

U Okresního soudu v Č. Budějovicích Lucie skutek po prvotním zapírání doznala, stejně jako další trestné činy, z nichž byla viněna. Totiž že společně s panem Františkem (33) z Protivína spáchali dvě krádeže.

Na zlodějské stezce

Prvního června poránu zlobili v bytě ve Zlivi, kam byli pozváni na kávu řidičem havarovaného vozu, jemuž nabídli pomoc a poskytli odvoz domů. Odcizili tam z koupelny dva parfémy a z tašky peněženku s hotovostí a platební kartou, se kterou pak ještě zaplatili útratu, takže celkově způsobili škodu 7398 Kč.

Mezi 5. a 7. červencem pak Lucie vnikla na novostavbu ve Zlivi a z buněk vybrala nářadí za 8400 Kč a elektromateriál v nezjištěné ceně (firma to vyčíslila na více než 140 000, ale soud měl toto číslo za nedoložené). Věci podávala přes plot Františkovi a ten je nakládal do auta.

Předtím již desetkrát soudně trestaný František se u hlavního líčení omezil na prohlášení, že tolik toho neukradli. V přípravném řízení popsal, kdo z nich co pobral to ráno v onom bytě, i že kartou zaplatili v Prachaticích mobil pro Lucii. V tom červenci prý jeli do zoo, ve Zlivi jim došel bazén a zatím co čekali na známého, Lucie se šla „mezerou v plotě“ podívat na tu stavbu. Pak mu přinesla asi načtyřikrát krabice s těmi věcmi – mohlo toho prý být tak za dvacet tisíc.

Jeho parťačka tvrdila, že na tu stavbu šla proto, že jí to František řekl i s tím, co má vzít.

Okresní soud poté Lucii za loupež, krádeže a nedovolené držení platební karty uložil dva roky podmíněně na tři léta, Františkovi za krádeže jako recidivistovi ve spojení s odsouzením za úvěrový podvod v Písku souhrnných 18 měsíců do věznice s ostrahou. Přihlédl i k jeho podmínce – z výkonu posledního trestu byl podmíněně propuštěn 13. července 2006.

Vyšší tresty!

Státní zástupkyně se odvolala. V případě Lucie požadovala delší trest, a to podmínku s dohledem, vzhledem ke spáchání více trestných činů, doznání až pod tíhou důkazů a dalšímu stíhání, které je proti ní vedeno v Č. Krumlově a ve Strakonicích. V případě Františka brojila proti formálně nepřípustném výroku rozsudku o „nezjištěné výši škody“, když podle ní ji poškozená firma vyčíslila podle dodáků, výdejek a inventury provedené po zjištěné ztrátě. Tím by se pachatel dostal do přísnějšího odstavce zákona.

Odvolal se ale také František: trest je prý nepřiměřeně přísný vzhledem k polehčující okolnosti jeho doznání, okolnostem případu i výši prokázané škody. „Pokud státní zastupitelství myslí, že byla vyšší, mělo zaúkolovat policii, aby dokázala, že tam ty věci byly, a že je nemohl odnést někdo jiný,“ řekl jeho obhájce JUDr. Eugen Záliš. Mínil, že odnést tolik materiálu, jak tvrdí poškozený, by obviněná ani fyzicky nemohla a do auta obžalovaných by se nevešel.
Obhájce slečny Lucie prohlásil, že uložený trest je pro ni velkým ponaučením a k její nápravě postačuje.

Krajský soud poté rozsudek částečně zrušil.

Lucii za loupež a krádež v bytě ve Zlivi zpřísnil trest na tři roky podmíněně na pět let s dohledem. Františkovi dal za krádež v bytě ve spojení s úvěrovým podvodem, za nějž byl odsouzen v prosinci v Písku, souhrnný rok ve věznici s ostrahou.

Případ krádeže na stavbě ve Zlivi vrátil okresnímu soudu, aby přece jen blíže určil výši škody způsobené oné elektrofirmě.

K „navýšení“ sankce pro slečnu Lucii předsedkyně senátu v odůvodnění poznamenala, že by si zasloužilo trest nepodmíněný, „když lidé přepadávají starší občany na ulici a berou jim věci“, ale že soud nemůže jít nad rámec návrhu státní zástupkyně, která chtěla jen přísnější podmínku.